Původní plány citelně ovlivnil covid a následná nutná zdravotní omezení. Takže nakonec se vše, co se podařilo uspořádat, scuklo do jedné série RoadCup SuperPohár 2020.
Celkovým vítězem v kategorii mužů se stal Jaroslav Hradecký (vítěz kategorie 15-29 let) z týmu SportRaces Cycling Team (1381 bodů), před Janem Chmelíkem (30-39) z Kola Vašek&Severýn Hlinsko (1329) a Martinem Janů (40-49) z týmu Silný team Uničov (1229).
Kategorii žen vyhrála s 1995 body Jana Milec Jiřincová (vítězka 15-39), druhá skončila Šárka Macháčková ze SportRaces Cycling Team (1105) a třetí Jaroslava Křížková (nad 40 let) z Jarucycling teamu (921 bodů).
Slavnostní vyhlášení po skončení seriálu z výše uvedených důvodů nemohlo proběhnout, takže ceny byly předány ve většině případů osobně šéfkou seriálu Simonou Davídkovou.
Ve dvou článcích vám nyní blíže představíme ty, kteří se stali nejúspěšnějšími v RoadCupu 2020.
Začneme ženami. Každé z nich jsme položili stejné otázky a předpokládáme, že příznivce cyklistiky bude zajímat, jak žijí s kolem stejně postižení nadšenci.
- Věřila jste si na stupně vítězů? Připravovala jste se systematicky na závody RoadCupu?
- Budete se i do budoucna soustředit na SuperPohár či na jednotlivé série RoadCupu? Pokud ano, které jsou vám bližší: RoadRace či RoadMarathon? A které závody ze seriálu se vám vloni líbily nejvíce a proč?
- Jak jste se dostala k cyklistice?
- Závodila či závodíte v nějakém oficiálním týmu registrovaném pod ČSC?
- Jaké vybavení používáte?
Královna loňského SuperPoháru RoadCupu Jana Milec Jiřincová
Jana Milec Jiřincová – 1. místo
Jana jela 8 závodů, 3 vyhrála: Úštěk, Lawi a Brdy. Ziskem 1995 bodů tak předčila i vítěze mužské katregorie Jardu Hradeckého a je tak skutečnou královnou SuperPoháru 2020.
- Chtěla jsem udělat radost manželovi, a proto jsem se rozhodla vyhrát RoadRace v roce 2019. V loňském roce jsem to nechala vývoji. V době pandemické jsem si řekla, že s ohledem na rušení a odkládání závodů to prostě nějak dopadne.
- Bližší mi je RoadRace, protože kratší závody mě baví víc. Krom toho na dlouhé tratě nemám potřebnou fyzičku. Nejlepší podle mě jsou Krakonoš, Zeleňák a Lawi. Mají skvělou organizaci i atmosféru.
- Přes přítele a současného manžela, se kterým jsem začala jezdit na bajku včetně sjezdů v bikeparku. Jenže jsem si v roce 2013 na Špičáku zlomila při jednom doskoku z lavice pravé zápěstí a musela podstoupit pět operací! Což zapříčinilo, že jsem kvůli značným omezením pak řadu let na kole moc nejezdila. Na silničce jsem začala až v roce 2018 a dost mě to chytlo. Tak jsem si koupila prvního Treka a začala doba seznamování s touto disciplínou.
- Ne, nikdy.
- Specialized Tarmac SL5 Expert DA, Cannondale SuperX 105 a Trek Emonda S5. Emondu mám doma v obýváku postavenou na Tacxu, který jsem letos dostala od manžela.
Šárka Macháčková – 2. místo
Šárka jela 4 závody, 2 vyhrála: Mamut a Beskydy.
- Závody RoadCupu jsem měla v loňské sezóně spíše jen jako doplněk k tréninku zaměřený na Český pohár, stupně vítězů byly příjemným překvapením.
- Budu ráda, když mi mé pracovní povinnosti a zdraví dovolí závodit. Nejblíže je mi RoadMarathon. Vloni u mě zvítězil jednoznačně Beskyd Tour, trasa 163 km, především vzdáleností a převýšením.
- Ke sportu mě to táhlo od malička. Donedávna jsem dělala především atletiku. Ale po vleklých problémech s achilovkou jsem se rozhodla nohám ulevit a sedla na kolo. Měla jsem štěstí na lidi kolem sebe, kteří mě do silniční cyklistiky zasvětili natolik, že jsem se k atletice už nevrátila.
- Závodím za SportRaces Cycling Team.
- Kolo Isaac Element, zapletená kola FFWD.
Šárka Macháčková a Jaroslava Křížková
Jaroslava Křížková – 3. místo
Jarka jela 4 závody, nejlepším jejím výsledkem bylo 3. místo v Beskydech.
- Stupně vítězů jsem nečekala. Jela jsem jen málo závodů v rámci Poháru, na některé jsem se vzhledem ke covidem omezené kapacitě ani nedostala. Jindy jsem využila této podivné sezóny a zajela si MTB závod se svou neteří.
- RoadCup jezdím ráda, jelikož vznikl zastřešením závodů, které jsem si v minulosti oblíbila ještě jako samostatné akce. Bližší mi byl vždycky RoadMaraton, i když objet jeho distance vyžaduje přinejmenším se předtím dobře vyspat. Někdy je to náročné i z hlediska cestování. Letos jsem absolvovala asi nejméně závodů vůbec, nemůžu proto hodnotit, který byl letos nejlepší. Ale znovu se uskutečnil v moc příjemném prostředí Beskyd Tour. Mou srdcovkou je Krakonošův cyklomaraton, protože miluji Krkonoše. Mám i krásné vzpomínky na Tour de Zeleňák, kam jsem si v minulosti jela zkusit jeden z prvních silničních závodů. Poprvé jsem letos jela Mamut Tour, byl také dobře organizovaný. Jinak si ráda zajedu i klasiky Lawi Tour a Pavé Tour Milovice, kam ale beru těžkého zimáka, na kterém se dost nadřu, ale na tomhle kole se jen tak něco nezničí. Perfektně organizovaným je také Krušnoton, zkusila jsem si 250 km a nelituji.
- V jednom mém těžším životním období, kdy se k zaměstnání, studiu, opravám domu, dlouhému dojíždění za prací přidaly další záležitosti, mne inspiroval jeden spolužák z VŠ, který závodil na bajcích. Postupně mi to pomáhalo čistit hlavu od starostí. A jelikož jsem chtěla poznat nová místa a hlavně, aby to ježdění nebylo jen tak bez „užitku“, zkusila jsem MTB závody. Ač jsem jezdila pro radost, měla jsem dobré výsledky, asi že jsem sportovec od malička. Z doby před třemi lety mám dokonce bronz z MČR v duatlonu ve své kategorii. Nakonec jsem si nejvíc oblíbila silniční cyklistiku, je to opravdu královna. Jízda na silničním kole je zážitek a pro ten pocit to dělám. Systematicky nijak netrénuji.
- Nezávodím v oficiálním týmu ČSC.
- Karbonové kolo Lapierre Xelius na Shimanu 105, na kterém letos odjedu už pátou sezónu. Přes zimu jsem udělala pouze upgrade karbonových kol, budu jezdit Fast Forwardy na galuskách. A tretry Lake, které mám i s ohledem na výběr barvy vyrobeny na zakázku od jedné pražské prodejny.
