Úvod a závěr 10km časovky se odehrály v městských uličkách a zčásti na kostkách. Což bylo zvláště nepříjemné v závěru, kdy trať pokropil déšť. To už ale většina favoritů měla svou práci za sebou.

Na mezičase na 4. km byl Roglič (BORA-hansgrohe) nejrychlejší, ale jen jedinou sekundu za ním zaostal Ethan Hayter (INEOS Grenadiers). Jenže ten startoval až v závěru startovního pole a v cíli načetl ztrátu o 18 vteřin vyšší, což znamenalo 9. místo.

GKFMGGQWwAAyL1z.jpg

Pouze dva borci byli v druhé části rychlejší než Primož Roglič. Jonas Vingegaard (Visma-LaB) o dvě vteřiny, což ho posunulo z 12. na 5. místo, a Mattias Skjlemose (Lidl-Trek) dokonce o šest vteřin a to mu vyneslo třetí příčku. Stabilním výkonem v průběhu celé trasy si zajistil druhou příčku Jay Vine (UAE Emirates). 

Remco Evenepoel (Soudal-Quick Step) ani ne po kilometru v esíčku v pomalé rychlosti udělal klasickou chybu, když zabral o něco dřív, než měl, přední kolo podklouzlo a on se poroučel na zem. Na mezičase ztrácel na Rogliče 9 vteřin, ale prohrál s ním i souboj v druhé části, kdy připsal další dvě vteřiny ztráty.

GKFOhGNW4AAdZ7T.jpg

"Myslím, že jsem moc neriskoval, ale za deset kilometrů chcete projet zatáčky co nejrychleji. Pokud spadnete, je to vaše vlastní chyba. V takové časovce je těžké vyhrát, pokud největší favorit neudělá žádnou chybu," řekl v cíli Belgičan. „Podíval jsem se na to na záznamu: 13 sekund stojím na místě a než se vrátíš do tempa, ztratil jsi 20 sekund. To je rozdíl mezi ziskem a ztrátou. Výhra by byla možná, ale to se zpětně snadno říká. Neměl jsem spadnout, pokud jsem chtěl vyhrát. Obecně jsem ale s pocitem z výkonu velmi spokojený.“

Ani náznak zklamání nebylo možno vyčíst ze slov Jonase Vingegaarda: "Byl to tvrdý a výbušný start do závodu, ale nakonec můžu být spokojený s tím, jak jsem jel a jaký jsem měl pocit,“ řekl Dán po časovce. „Letošní ročník může na papíře vypadat o něco méně obtížněji než v předchozích letech. Ale jestli jsme se z posledních let něco naučili, tak to, že konec je až po posledním dnu. Očekávám tvrdý boj v průběhu celého týdne," dodal. „Po Tirreno-Adriatico jsem měl dobré období tréninku. Cítím se dobře. Forma je dobrá, takže se těším, co bude dál.“

GKFMGGUWQAApBZX.jpg

Skvěle naladěný, ostatně jako obvykle, byl Primož Roglič. Působil optimisticky, samý úsměv a pohoda: „Nohy byly jednoznačně dobré. Cestou jsem se cítil silný,“ konstatoval do kamery Eurosportu. „V cíli jsem udělal chybu, ale naštěstí jsem ji dokázal napravit. Stále to stačilo na nejrychlejší čas.“

Jeho dobrou náladu lze po propadáku na Paris-Nice pochopit. "Věci nešly tak, jak jsem v tu chvíli chtěl. Po Paris-Nice jsem tvrdě pracoval, abych byl dobře připraven, a šel jsem do toho. Byla to však nejlehčí jízda týdne. Čeká nás ještě mnoho hor. Poslední den bude klíčový.“

Z papírových kandidátů top deset ztratili poměrně dost Oscar Onley (dsm-firmenich PostNL) +0:43 a Felix Gall (Decathlon AG2R La Mondiale) +1:15. Thomas Pidcock (INEOS Grenadiers) spadnul při předstartovním projíždění trasy časovky a do závodu ani nenastoupil: "Překvapil mě poryv větru. Silně jsem si narazil kyčel. Vyšetření v nemocnici ale neodhalilo žádné zlomeniny. Jedu domů a budu se soustředit na uzdravení."

Karel Vacek obsadil 143. místo 1:37 minuty za vítězem.