Remco Evenepoel (Quick-Step Alpha Vinyl) není nezničitelný, jak se ukázalo ve 14. dějství letošní Vuelty. 8,6 kilometru dlouhé závěrečné stoupání Sierra de La Pandera s průměrem 7,5 % stálo mladého belgického cyklistu 48 sekund z náskoku na Primože Rogliče (Jumbo - Visma). Evenepoel nedokázal okamžitě odpovědět na útoky Rogliče a Enrica Mase (Movistar) a poprvé musel zvolit své vlastní tempo a snažit se co nejvíce eliminovat ztráty na soupeře.

Evenepoel po dojezdu etapy zůstal klidný: "Určitě to nebyl můj nejlepší den, neměl jsem nejlepší nohy, nemohl jsem zrychlit, když Roglič nastoupil. Ale pořád mám v celkovém pořadí náskok 1:49, takže není důvod k panice. Budu se snažit co nejvíc zregenerovat a zítra to přežít." Dvaadvacetiletý závodník nemá zkušenosti s bojem o vítězství na třítýdenních závodech, přesto si počínal velmi dobře. "Myslím, že jsem v jiných stoupáních, jako bylo Les Praeres, získal víc času, než jsem dnes ztratil." 

Roglič měl naopak svůj nejlepší den v horách a dokonce se mu podařilo utrhnout i Enrica Mase a upevnil si druhou pozici v průběžném pořadí. "Byl to dobrý den," řekl Roglič po etapě. "Cítím se postupně lépe a lépe, doufám, že v tomto trendu budeme pokračovat. Vuelta je ještě dlouhá, ale chceme ji vyhrát." Po docela dlouhé době převzal Rogličův tým Jumbo - Visma iniciativu a připravil pozici pro útok svého lídra. "Udělali z toho těžký závod. Jsem rád, že mohu být součástí tohoto týmu." Doposud na Evenepoela nestačil, ale naději na čtvrté vítězství v řadě opět ožila, přesto nechtěl znít příliš sebevědomě: "Dnes je dnes, zítra je zítra. Uvidíme, co bude dál."

Lídr závodu dokončil společně s Juanem Ayusem (UAE Emirates), kterého zdržel defekt a musel dojíždět na kole neutrální technické pomoci. Evenepoel si opět došel pro červený dres s náskokem 1:49 před Rogličem a 2:43 před Masem. Rozhodně se nechystá panikařit, protože ačkoliv poprvé ztratil dost času, nezlomil se a to je dobré znamení. V neděli ho čeká náročný test, nejvyšší dojezd celé Vuelty do Sierra Nevady ve výšce 2501 metr nad mořem. "Trochu mě bolí svaly po pádu, ale to by mělo do zítřka nebo po dni odpočinku zmizet. Byl to druhý den po pádu a to je často ten den, kdy se necítíte úplně dobře. Nebudu to ale používat jako výmluvu. Prostě jsem dnes neměl nejlepší nohy. Doufám, že to byl můj jediný špatný den za celé tři týdny."

Poslední tři kilometry etapy byly zklamáním pro lídra domácího Movistaru. Mas dokázal v cílovém výjezdu útočit a dokonce ujet s Rogličem a Miguelem Angelem Lopezem, ale když ho Slovinec vyzval ke střídání, Španěl byl na úplném limitu a zanedlouho odpadl. Propadl se za znovuzrozeného Joaa Almeidu (UAE Emirates) a dojel společně s Carlosem Rodriguezem (Ineos Grenadiers). Se ztrátou 28 sekund na Rogliče a Lopeze, ale o 20 sekund před Evenepoelem. "V prudších úsecích bylo těžké udržet se Rogliče," přiznal Mas v cíli.

"V závěrečném stoupání jsem chtěl něco změnit. Je jasné, že se Roglič dostává do formy, protože pokud je pravda, že po Tour de France skoro netrénoval, tak na Vueltě se už asi jenom zlepší," obává se. "Zítra nás čeká další náročný den. Jsem rád, že jsem dnes něco získal na Evenepoela. Bude z toho pěkný závod." 

Carapaz má fantastickou formu 

Ačkoliv Roglič s Lopezem ujížděli všem soupeřům a dřeli, aby se dostali co nejdříve do cíle, jednoho uprchlíka se jim dostihnout nepodařilo. Richard Carapaz (Ineos Grenadiers) si vzpomněl, že patří k nejlepším vrchařům světa a po nepovedeném začátku Vuelty je ve skvělé kondici. Dnes naskočil do dlouhého úniku a od té chvíle byl favoritem na vítězství. Žádný jiný uprchlík by se před útočícími lídry na celkové pořadí neudržel.

"Věděli jsme, že dnešní etapa je pro nás velmi důležitá a že můžu zopakovat to, co se mi povedlo předtím. Pravdou je, že trvalo dlouho, než únik vznikl, ale nakonec jsem tam byl ve správný čas. Podařilo se mi zaútočit, jel jsem sám a pak se ke mně přidali ostatní. A byla z toho docela dobrá spolupráce. Během etapy jsme drželi 4 minuty náskoku," popsal Ekvádorec úvod etapy.

Klíčové bylo neztratit příliš času taktizováním. Carapaz proto nasadil vlastní vysoké tempo na začátku cílového výjezdu a zbavil se všech kolegů z úniku. "To stoupání dobře znám. Snažil jsem se jet vlastní tempo a neztrácet naději, protože jsem věděl, že to bude velmi těžké. Byla to skvělá etapa, pro mě docela důležitá. Především mi to dodalo hodně sebevědomí. Chtěl jsem být vpředu a využít formy."

Carapaz navíc neztrácí chuť ani do dalších etap: "Zítra se jede také etapa, kterou dobře znám, žiju nedaleko odsud už mnoho let, takže to tu znám a zkusím to, proč ne?"