Jaký je váš osobní vztah k cyklistice?

Cyklistika vždy byla a stále je můj velký koníček. Na dráze ani na silnici jsem ale nikdy nezávodil, aktivní zkušenosti mám pouze jako typický hobík ze závodů horských kol. O to větší jsem byl fanoušek dráhové cyklistiky v době její největší slávy v Brně, kdy jsem byl pravidelným návštěvníkem veletržních 6 denních a hlavně obou Mistrovství světa v roce 1969 a 1981. V televizi sleduji v létě všechny Grand Tour a v zimě seriál 6denních závodů z nejlepších velodromů světa.

Jaké zkušenosti má Arch.Design s výstavbou podobných zařízení, jaké již realizoval?

Naše společnost patří k největším projektovým firmám v republice a specializuje se na projektování velkých staveb od studií přes projektovou dokumentaci až po dozory staveb. V našem portfoliu jsou proto také nejrůznější sportovní stavby, například také přestavba a modernizace haly RONDO v Brně. Velodrom je ovšem unikátní téma nejenom v Česku, takže je to i pro náš tým nová výzva. Ale technická problematika je podobná jako u všech velkých halových staveb, proto jsme hledali hlavně kompetentní spolupracovníky pro řešení specifických provozních a dispozičních parametrů velodromu.

Byli nějací poradci z cyklistického světa? Probíhaly či probíhají konzultace nad cyklistickými parametry s odborníky z řad cyklistů? S kterými? Jak to případně ovlivnilo konečnou podobu záměru?

Již v roce 2008, kdy jsme řešili první urbanistickou studii umístění velodromu v Brně – Komárově, jsem se seznámil s předními funkcionáři Favoritu Brno Pavlem Havránkem a Zdeňkem Valentou, kteří nás do problematiky uvedli. Společně jsme také navštívili tehdy nový velodrom ve Varšavě.

Když se v roce 2017 záměr na výstavbu velodromu v Brně oživil, začali jsme velmi úzce spolupracovat také s Luďkem Teleckým a především s trenéry dráhařské sprinterské reprezentace Sváťou Buchtou a Petrem Klimešem. Strávili jsme spoustu hodin nad rozpracovanou studií a také na společném výjezdu na tréninky ve Vídni a na Světový pohár v Paříži. Jejich přínos pro celkové řešení velodromu byl obrovský a těšíme se na spolupráci na dalších stupních projektu.

Popište prosím, jak návrh vznikal, kde jste se inspiroval, které velodromy jste v přípravné fázi navštívil? Má velodrom splňovat požadavky UCI i pro velké mezinárodní akce?

Velodrom musí splňovat kritéria mezinárodní cyklistické federace (UCI) požadovaná pro certifikaci pro národní a mezinárodní soutěže I. kategorie, tedy cyklistická klopená dráha s dřevěným povrchem o délce 250 m a šířky 8 m. Divácká kapacita hlediště s pevnými sedadly bude 2000 diváků pro Světové poháry a Mistrovství Evropy, s možností rozšíření kapacity o dalších 500 mobilních sedadel pro případné Mistrovství světa.

Nicméně na základě diskuse s představiteli města Brna jako hlavního investora a našimi konzultanty z Favoritu Brno a Českého svazu cyklistiky jsme koncepci velodromu nastavili tak, že v rámci stavby kromě špičkové závodní dráhy vznikne také v prostorách velodromu i jedinečné tréninkové a přípravné centrum  nejenom pro domácí oddíly Favorit a Dukla, ale pro celou českou dráhovou cyklistiku a na komerční bázi také pro zahraniční zájemce. Věříme, že takto nastavená koncepce je schopna zajistit ekonomicky udržitelný model provozu velodromu.

Z hlediska provozního a dispozičního řešení byl pro nás nejpřínosnějším příkladem velodrom v Hong Kongu, který má podobný koncept dráhy umístěné nad podzemním podlažím jako plánujeme v Brně. Z architektonického hlediska nás nejvíce inspiroval návrh velodromu Penalolen v Santiago de Chile.

Spolupracujete s někým na parametrech dráhy? Osobně jsem zažil několik nepovedených drah, je to sice dávno a byly to dráhy venkovní, betonové, ale poloměr zatáček, sklon, šířka, návaznost klopení zatáčky na rovinku, to vše je důležité. Obvykle je mezi nejdůležitější cyklistické parametry považován povrch dráhy. S jakým povrchem se počítá a proč? Z jakého dřeva by měl ovál případně být, je u nás firma, která ho umí realizovat? V posledních letech měl nejvíc realizací ve světě Petr Junek, nyní žijící v Kanadě. Oslovili jste ho?

Jsme si velmi dobře vědomi významu správného nastavení parametrů dráhy. S Petrem Junkem jsme v kontaktu a jsme již dohodnuti na spolupráci na dalších stupních projektu. Ve volbě parametrů dráhy spoléháme ovšem na doporučení Českého svazu cyklistiky, který by měl rozhodnout o požadované charakteristice dráhy – tedy zda bude postavena především pro dosahování světových časů nebo zda bude komfortní a přátelská pro tréninkové využití i pro mládež. Toto rozhodnutí musí udělat společně investor se svazem cyklistiky a domácími oddíly a my je potom zapracujeme do projektu.

Byl jste se podívat na některou šestidenní? Co všechno je potřeba v hale pro večerní a noční show? Třeba v Londýně, nebo Berlíně...

Žádný ze seriálu 6 denních závodů jsem zatím nenavštívil, pro nás byla zatím nejdůležitější dvoudenní účast na prvním kole Světového poháru 2018/2019 v Snt. Quentin u Paříže. Díky vstřícnosti pořadatelů a zejména ředitele národního velodromu Gaetan SALON jsme měli možnost se seznámit s provozem velodromu ve všech jeho částech od technického zázemí přes prostory pro závodníky, diváky až po VIP zónu. Načerpali jsme zde spoustu nepřenosných informací a zkušeností, navíc to byl krásný sportovní zážitek s úžasnou atmosférou.

V projektu počítáme se všemi prostředky potřebnými pro dokonalou informovanost diváků i práci rozhodčích, protože sledování především bodovacích závodů na dráze 250 m je docela náročné (ve srovnání se 400 m ovály z doby mého mládí). Podrobně jsme se proto zabývali také řešením osvětlení dráhy a rozmístěním informačních obrazovek.

Je už jasně daná konečná podoba velodromu? V jaké fázi je příprava dokumentace? Viděli jsme studii, pracuje se již na stavebním projektu? Pokud k výstavbě dojde, jaký je plánovaný termín dokončení a zprovoznění?

Orgány města Brna (Řídící výbor strategických projektů a Rada města Brna) v závěru loňského roku schválily podrobnou technickou studii, takže celkovou koncepci stavby můžeme považovat za hotovou. V současné době zahajujeme práce na dokumentaci pro územní rozhodnutí, které bychom rádi získali v závěru tohoto nebo na začátku příštího roku. Součástí územního rozhodnutí budou také nezbytná protipovodňová opatření. Na základě pravomocného územního rozhodnutí bude ve veřejné soutěži vybrán zhotovitel stavby, který bude ve své gesci zajišťovat další projektové stupně, tedy projekt pro stavební povolení, vlastní stavební povolení a projekt pro provedení stavby.

Zahájení stavby je možné nejdříve na podzim 2020 v závislosti na průběhu všech schvalovacích procesů. Jedná se totiž o veřejnou zakázku, kde jsou tyto procesy časově náročnější než v podnikatelské sféře. Dobu výstavby odhadujeme na 18 měsíců, takže dokončení je reálné v roce 2022.

Jak by se dala srovnat tato nová hala např. s vídeňskou, kam často jezdí trénovat naši dráhaři? Zda se tím dostáváme skutečně na evropskou úroveň. Hala je veliká, město Brno ji bude chtít asi využít i jako koncertní prostor, nebo bude čistě sportovní? Počítá se v návrhu i s využitím pro akce jiného typu, případně jakého?

Srovnání s vídeňskou halou Ferry Dusika Stadion je obtížné. Vídeňská hala slouží jak pro dráhovou cyklistiku, tak pro atletiku a gymnastiku (konalo se zde například atletické halové mistrovství světa).  Hlediště má kapacitu 5500 diváků, což samozřejmě celý objekt zásadně zvětšuje, zvyšuje provozní náklady a také komplikuje jeho dispoziční uspořádání. Z mého pohledu je zde mnoho zbytných ploch, které jsou využívány pouze pro mimořádné akce.

Nechtěli jsme v našem projektu jít touto cestou, prioritou bylo vytvořit výborné závodní i tréninkové podmínky po cyklisty a důraz jsme kladli na udržitelnost provozu. Víceúčelové využití je také možné, ale pouze pro míčové sporty nebo gymnastiku, případně společenské a kulturní akce.

Především z pohledu komplexního zázemí pro sportovce je podle názoru našich konzultantů a spolupracovníků navržený velodrom v evropském měřítku mimořádný.

Jak je řešen úsek simulující přípravu ve vysokohorských podmínkách, regenerace cyklistů a další zázemí atd.?

S námětem na umístění hypobarického úseku simulujícího podmínky vysokohorské přípravy přišli naši konzultanti Sváťa Buchta a Petr Klimeš. Záměr výborně zapadá do naší představy komplexně vybavené části tréninkového centra, které bude obsahovat také ubytovnu, stravování, posilovnu, prostory pro rehabilitaci a relaxaci a pracoviště sportovní medicíny. Právě s tím může hypobarický úsek úzce spolupracovat.

Věříme, že o takto komplexně vybavené centrum bude zájem nejenom u cyklistů, ale i z jiných především vytrvalostních sportů a pomůže tak zajistit ekonomický provoz.

Není možné, aby obslužné komunikace kolem velodromu, byly koncipované tak, že by je bylo možné uzavřít a vznikl by venkovní okruh pro pořádání silničních kritérií?

Je to určitě lákavé, ale příjezd z velodromu je navržen z významné městské radiály, kterou asi není možné uzavřít na delší dobu. Pokud by takový záměr opravdu byl, bylo by potřeba upravit dopravní obsluhu velodromu a změnu promítnout do dokumentace pro územní rozhodnutí. Samozřejmě by také někdo musel na sebe vzít navýšení investičních nákladů.

Proč zrovna kapacita 2500 diváků, jak vzniklo toto rozhodnutí o počtu diváků? Jak si v tomto směru bude stát se známými velodromy v cyklisticky vyspělých zemích?

Standardní kapacita hlediště 2000 diváků je požadována pro pořádání Světového poháru, případně Mistrovství Evropy. Navýšení kapacity na 2 500 je možné formou mobilních sedadel. Další navýšení kapacity pro mimořádné akce by znamenalo zvětšení stavby a skokový nárůst investičních a provozních nákladů.

Myslím, že navržená kapacita je srovnatelná s evropskými velodromy s výjimkou několika z nich, které mají olympijské ambice (Londýn, Paříž) nebo se jedná o víceúčelové haly (Kodaň-Ballerup, Antverpy, Berlín ,Vídeň...). Asi nejznámější evropský velodrom v Manchesteru (Národní cyklistické centrum UK) má kapacitu 3 500 diváků, a to je postavení britské dráhové cyklistiky zcela jiné než u nás (zatím). Nový velodrom Pruzskow u Varšavy má kapacitu 1 800 sedadel.

Při Světovém poháru v Národním cyklistickém centru Snt. Quntin u Paříže nebylo vyprodáno, ale přesvědčili jsme se, že 2 000 diváků dokáže vytvořit úžasnou atmosféru. Jsem proto přesvědčen, že navržené řešení je správné a odpovídá reálným podmínkám města i české cyklistiky. 

Bude v kontextu výstavby revitalizována i dráha pro BMX? Není možné pro BMX připravit i vnitřní prostor, třeba pro pořádání halových show? Nebo zimní trénink. Nejdůležitější by byla nájezdová rampa, někde nad zatáčkou a ještě z větší výšky.

V projektu na BMX pamatujeme, protože v bezprostřední blízkosti již areál BMX úspěšně funguje a v objektu velodromu bude mít umístěno nové zázemí. Věříme, že tak dojde k jeho dalšímu rozvoji a přestavbě na špičkové centrum. Úspěšnou symbiózu obou odvětví cyklistiky můžeme vidět například právě v Paříži.

Ing.arch. Jaroslav Dokoupil (1949), hlavní architekt AD Group.

• V roce 1974 abslovoval VUT Brmo, obor architektura.
• V letech 1975 – 1991 pracoval v Kovoprojektě Brno a ve Stavoprojektu Brno.  
• V roce 1992 založil architektonickou kancelář Atelier DoS v.o.s., kterou v roce 2003 spojil s Arch.Design s.r.o. V pozici jednatele a spolumajitele společnosti se podílel na vybudování jedné z nejvýznamnějších projektových firem v ČR.
• Jako architekt je podepsán pod řadou oceňovaných staveb (IBC Brno, M-palác Brno, pavilony V a P na brněnském výstavišti, Plaza center Plzeň, Avalon Bussines Center Plzeň, Městské lázně v Novém Městě na Moravě a řada dalších).
• v oblasti urbanismu a územního plánování se věnuje především tématům spojeným s městem Brnem – přestavbě železničního uzlu Brno a rozvoji navazující jižní čtvrti (1966 – 2015). V letech 2003 – 2011 vedl zpracování konceptu nového územního plánu města, který se v současné době dokončuje na půdě Kanceláře architekta města.
• Je členem České komory architektů, Asociace pro urbanismus a územní plánování, Asociace brněnských architektů a stavitelů.
• Příležitostně přednáší na Fakultě architektury VUT Brno, Mendelově univerzitě a odborných konferencích
• V roce 2018 obdržel cenu Jože Plečnika za celoživotní přínos architektuře a stavitelství.