Vesnice San Juan Chamula je pouhých deset kilometrů ze San Cristóbal de las Casas. Před pár desítkami let se do ní téměř nedoporučovalo cestovat bez místního průvodce. V minulosti dokonce indiáni neradi viděli fotoaparáty v rukách cizinců, dnes si bílého Evropana fotícího vše kolem vůbec nevšímají, přestože vědí, že fotografuje právě je.
V centru San Cristóbal de las Casas jsem mávl na taxikáře a zeptal se na cenu výletu do San Juan Chamula – cesta tam, 90 minut čekání, cesta zpět. Odpověď zněla 300 pesos, více jsem neřešil a jeli jsme. Vesnice leží v nadmořské výšce 2200 metrů, otázkou ovšem je, zda se v současné době dá San Juan Chamula popsat jako vesnice, všude kolem centrálního kostela množství domů, které zde před dvaceti lety nestály, což lze snadno zjistit porovnáním nových a starších fotografií. Nuže, nepředstavujte si idylickou horskou vesničku s indiánskými domky, spíše nezajímavou betonovou směsku. Ovšem uprostřed tradiční kostel, který se uvnitř zřejmě staletí nezměnil.
V San Juan Chamule a v dalších vesnicích Chiapasu žijí potomci starých Mayů – Tzutujilové. A už dávno zjistili, že zájem bílých cizinců znamená jejich finanční zisk. Vstupenky do kostela nejsou drahé, stojí 25 pesos na osobu (nutné jen pro cizince, samozřejmě). Masivní dřevěné dveře kostela jsou zdobené tyrkysovými oblouky s květinovými vzory podobně jako malý balkonek výše. Nahoře pod zvony je datum 1524, což je pouze několik let po pádu Aztécké říše do rukou Hernána Cortése.
