Je to druhá nejdelší proluka mezi dvěma italskými vítězstvími v historii 111 let starého závodu. Ta zatím nejdelší trvala 17 let, v roce 1953 vyhrál Loretto Petrucci a až v roce 1970 na něj navázal Michele Dancelli. Že by se domácí fanoušci letos dočkali přerušení nepříznivé série výsledků není moc pravděpodobné, ale několik slibných závodníků pojede. 

Italové byli velmi úspěšní v letech 2002 až 2006, kdy vyhráli čtyřikrát během pěti let. Vyhráli Mario Cipollini, Paolo Bettini, Alessandro Petacchi a Filippo Pozzato. V té době byla italská generace sprinterů a klasikářů velice silná. Mezi lety 2002 a 2008 získala Itálie čtyři tituly mistra světa a olympijské zlato. S výsledky generace Paola Bettiniho se ta současná nemůže měřit. 

Kdo má největší naději vrátit Itálii na nejvyšší stupeň? Především jsou to sprinteři. Elia Viviani je lídrem týmu Quick-Step Floors a má od začátku roku skvělé výsledky, vyhrál pět závodů a zdá se, že si v belgickém týmu víc věří a má mnohem větší podporu. Už loni byl nejlepším Italem, dojel na devátém místě. 

Sonny Colbrelli je prototypem úspěšného závodníka klasiky Milán - Sanremo. Je velmi rychlý, ale zároveň zvládá bez problémů kratší stoupání. Colbrelliho nejlepším výsledkem je šesté místo z roku 2014. Umístění v první desítce na Sanremu zaznamenali i další jeho krajané - Matteo Trentin, Niccolo Bonifazio, Sacha Modolo, Davide Cimolai, Daniel Oss a samozřejmě Vincenzo Nibali. 

Nibali v roce 2012 vyprovokoval útokem na Poggiu, 7 kilometrů před cílem, úspěšný únik. Od pelotonu se odpoutal společně s Fabianem Cancellarou a Simonem Gerransem. Ve spurtu jim podlehl, přesto to byl jeden z nejlepších kousků Nibaliho bohaté kariéry. Sanremo pro něj totiž není vhodný závod, není dostatečně selektivní a v současné vyrovnané cyklistice je pro vrchaře těžké ujet soustředěnému pelotonu. Nibali je výjimečný závodník, ale v současné formě něco podobného těžko zopakuje. Připravuje se na Tour de France a nemá formu jako v roce 2012. 

Nejspíš naposledy se na startu Sanrema objeví Filippo Pozzato. V roce 2006 překvapil vítězstvím v pouhých 24 letech. Quick-Step tenkrát zaskočil sprintery, Pozzato odskočil od pelotonu a oslavil největší vítězství kariéry. Bylo to poslední kompletně italské pódium, druhý dojel Alessandro Petacchi a třetí Luca Paolini. Pozzato už není tím talentovaným klasikářem a pomalu ukončuje dlouhou kariéru. Ale stále dokáže překvapit, loni byl 8. na Kolem Flander, předloni 8. na Milán - Sanremo. Absolvoval neuvěřitelných 50 monumentálních klasik. V 11 závodech dojel v první desítce, čtyřikrát stál na pódiu. Mezi favority už nepatří, ale je skvělé stále ho vidět na startu. 

Letos mají největší šance Elia Viviani a Matteo Trentin. Hned za nimi je Sonny Colbrelli a dále Sacha Modolo a Gianni Moscon. Viviani, Trentin a Modolo budou čekat na často nevyzpytatelný sprint. Moscon musí útočit. Vítězství některého Itala by spustilo velké oslavy. Přesto odhadujeme, že čekání na italského vítěze se opět o rok prodlouží. 

Posledních pět domácích vítězů Milán - Sanremo: 

1996 - Gabriele Colombo (Gewiss - Ballan)


2002 - Mario Cipollini (Acqua & Sapone)


2003 - Paolo Bettini (Quick-Step - Davitamon)


2005 - Alessandro Petacchi (Fassa Bortolo)


2006 - Filippo Pozzato (Quick-Step - Innergetic)

Foto Sirotti