První část rozhovoru s Davidem Průšou: Chci být spíše vizionářem, než jen správcem, říká David Průša, nový šéf cyklistiky, svazu se stomilionovým rozpočtem

Vycházejme z premisy, že silnice zůstává v cyklistickém světě a svazovém zoomu jedničkou. Souhlasíte?

Přiznám se, že pro mě i pro prezídium svazu je dlouhodobě, tedy nějakých šest sedm let, kdy tam jsem, největším oříškem…

…a není to částečně i právě tím, že se na jejím řízení výrazněji nepodílejí bývalí přední závodníci, jak jsme zmiňovali už dříve?

Zažil jsem už čtyři předsedy komise. On je spíš manažerem a organizátorem a já velké naděje vkládám do toho současného Jakuba Edra. Silnici dobře zná, věnuje se ji léta a je prvním, koho platí svaz (za roli sportovního ředitele, pozn. red.). Jako právník jsem se tomu dlouho bránil, aby zaměstnanec svazu vedl komisi, ale teď názor měním. Málokdo z bývalých závodníků měl zájem stát se předsedou komise v situaci, kdy to není placená funkce a vyžaduje poměrně dost času a úsilí, ale i odpovědnosti. Na druhou stranu osmdesát procent nejdůležitějších věcí silnice řeší celé prezídium, protože je to nejsložitější a ekonomicky nejnáročnější disciplína, zároveň s nejsložitější organizací závodů. 

K ní potřebujete silné partnery.

Hodně sázím na úspěšnou spolupráci s novým promotérem, s nimž bychom povýšili naše závody v čele s českým pohárem na vysokou úroveň. To by mělo pomoci sehnat další zdroje na celou silnici, aby byla samofinancovatelná, a zvyšoval se i počet kvalitních závodů. Určitě silnici víc a víc pomáhá prestiž Czech touru. Takový podnik tady dlouhodobě chyběl a Sazka se o něj opravdu stará. 

Je tedy Sazka, která se do cyklistiky díky zájmu svému majitele chce více zapojit, tím možným slibovaným důležitým a dosud nejmenovaným promotérem?

Sazka se do cyklistiky více zapojuje. Má v plánu povýšit Czech tour ještě do vyšší kategorie, pomáhá i dalším disciplínám nebo jezdcům, jako je Iveta Miculyčová (freestyle BMX). Má podobného partnera, který by chtěl pozdvihnout český pohár, nechtěl bych všechno nechávat na Sazku. Ve výhledu dvou let bude silnice o kus dál. Je to královská disciplína, musíme se zaměřit na mládež a kvalitní závody. Petr Marek už začal a my v tom budeme pokračovat jednání s Policií ČR, aby se zjednodušila příprava závodů, hlavně kupříkladu v místech, kde se konají opakovaně. Taky pro ně potřebujeme dlouhodobě fungující skupinu dobrovolníků. Máme i možnosti investic, aby svaz pořadatelům zapůjčoval materiál, nedávno jsme třeba koupili vysílačky, které jsou k dispozici. Snížením fixních nákladů zbyde více na posunutí další kvality.

Dalším světovým trendem, projevujícím se nejvíc na silnici, je masivní, možná až genderově přehnaná, podpora ženské cyklistiky. V Česku to až tak silně nevnímám, chystáte nějaký projekt?

Pouštěl jsem si podcasty Ženy v cyklistice a zjistil mnoho dalších zajímavých aktivit, které fungují v klubech. Tady Sport klub Břeclav. Nevnímám, že by se ženy cítily upozaďovány, samy přiznávají, že podmínky už mají stejné nebo téměř stejné jako muži, včetně cen na závodech. Svaz neodděluje mužské a ženské zájmy, jsem zastáncem rovnosti, opravdu jsem nezaznamenal ani ze strany holek nějaké stížnosti. Když se objeví schopný organizátor, dostane stejnou podporu, třeba zapůjčujeme auta od škodovky na závody, ať dělá ženy nebo muže. Diferencujeme pouze podle úrovně, zda se jedná o mistrovství republiky nebo krajský přebor, nemůžeme platit všechno úplně stejně. 

Pojďme dál, k horským kolům, která i díky Petru Markovi ještě ne v roli šéfa svazu zaznamenala obrovský boom i výsledkový. Ten poněkud upadá, navíc mu jistě nepomůže chystaná změna podoby světového poháru. Jaké máte představy o zastavení poklesu?

Horská kola má v gesci Josef Dlohoš, dlouho Petrova pravá ruka. Připravuje teď zprávu s požadavky na zachování úrovně českého poháru, která je stabilně vysoká, i rozpočet, protože stále nemáme finální čísla, s čím můžeme počítat. Není to otázka horských kol, ale spíše dalších nových disciplín, která všem tradičním přetahují jezdce. Obavy máme ze změn podoby cross-country v režii Warner Brothers. Systém sice vypadá atraktivně, ale bude velmi drahý. Uzavřel se počet jezdců (15 týmů po 3 jezdcích, k tomu národní kvóty), ale už příští rok se pojede světový pohár na čtyřech kontinentech. Kdo to ufinancuje? Navíc třeba jen pro jednoho závodníka? Většině federací hrozí problémy. Hrozí snížení zájmu o výkonnostní úroveň cross-country, z nichž roste elita, určitě to ovlivní i vývoj dalších disciplín jako je sjezd. 

Česká horská kola řeší ještě pro image velmi nepříjemnou událost, soudy okolo olympijské nominace Jitky Čábelické. Jak se causa vyvíjí?

Ještě neskončila. V úterý (21. 1.) máme soud, kdy nás žaluje za poškození dobrého jména. Překvapuje mě to, protože jsem se snažil o smírné řešení, tzv. nulovou variantu i s ohledem na úmrtí Petra Marka… Vždyť i my jako svaz se cítíme řadou jejich výroků poškozeni. Arbitráž navíc dala za pravdu naplnění nominačních kritérií, jak proběhla. Ona to odmítla, tak čekáme, kam to bude pokračovat.

Krátké odbočení ke spíše minoritnímu, ale pro české prostředí veleúspěšnému four-crossu. Přežije?

Můj názor je, že má zenit za sebou. Disciplín je hodně. Kdyby měly být všechny financovány tak, jak si zaslouží, neutáhne to žádná federace…

Ano, pro tu českou visí už mnoho let kruciální investice – velodrom. Teprve po ní má smysl bavit se o ambicích a výsledcích české dráhy. Před covidem se zdála stavba v Brně velmi blízko…

Ano, je blízko, jen na jiném místě. Původní projekt v ulici Hněvkovského padnul, protože tam je záplavová oblast. Na stávajícím velodromu má vyrůst fotbalový stadion, což přimělo město postavit dráhu jinde. Proběhla architektonická soutěž a řeší se kroky už vlastního projektu, stavební řízení. Když nenastane nic mimořádného, měl by dojít do zdárného konce.

Kdy?

Známe tyto procesy v České republice… Ale velodrom je nejblíž, co kdy byl. Máme komplet zdroje z města a režii TJ Favorit Brno. Svaz plní roli dozoru, aby vše odpovídalo pravidlům UCI. Vlastní stavba by mohla zabrat možná dva roky, až se vyřeší procesní záležitosti.  

Jak bude vypadat?

Nejlevnější varianta vychází na 1,3 miliardy korun, nebude to úplně úsporná varianta, mohlo by se tam dostat i mistrovství Evropy. Pavel Havránek z Favoritu je ze studií nadšený. 

Praha se s variantou přestavby rozloučila?

Projekt v Motole považuji za nerealizovatelný, město tam plánuje stavět atletickou dráhu, na původně chrtím závodišti teď jezdí motokáry. My nechceme v této situaci tříštit pozornost na dva velodromy, Brno má teď k němu nejblíž.

Sportovní ambice dráhy tedy tlumíte?

Ale vůbec ne. Z pohledu manažera nám díky množství disciplín přináší od státu podle výsledků největší prostředky. Máme sedmé místo na olympiádě, k tomu dvanáct sad olympijských medailí, to nemá žádná jiná. 

Ve třetí části rozhovoru budeme mluvit o cyklokrosu, freestyle disciplínách, bikrosu i osobnosti nového prezidenta.