Propracoval se tak mezi největší hvězdy v pelotonu a čekalo se, že další velké triumfy budou následovat, jenže Van Avermaet ne a ne prolomit smůlu. Na jarních klasikách dojížděl pravidelně v první desítce a sem tam se podíval i na podium, ale na vrchol nikdy nedosáhl. Jediné vítězství si připsal na Paříž–Tours 2011, ale po něm následoval další dlouhý půst.

Zadostiučinění přišlo v podobě etapy na Tour de France 2015, kde v náročném sprintu na kopci porazil Sagana a pár dní nato závod opustil, aby byl u narození své první dcery. 

Když už měl pak na dosah triumf na San Sebastianu, srazila ho motorka a se zlomeným žebrem odstoupil ze závodu, a když už se zdálo, že víc smůly mít nemůže, píchnul kilometr před cílem Paříž –Tours, když byl jasným favoritem ve vedoucí skupině tří závodníků.

Propracoval se tak mezi největší hvězdy v pelotonu a čekalo se, že další velké triumfy budou následovat, jenže Van Avermaet ne a ne prolomit smůlu. Na jarních klasikách dojížděl pravidelně v první desítce a sem tam se podíval i na podium, ale na vrchol nikdy nedosáhl. Jediné vítězství si připsal na Paříž–Tours 2011, ale po něm následoval další dlouhý půst.

Zadostiučinění přišlo v podobě etapy na Tour de France 2015, kde v náročném sprintu na kopci porazil Sagana a pár dní nato závod opustil, aby byl u narození své první dcery. 

Když už měl pak na dosah triumf na San Sebastianu, srazila ho motorka a se zlomeným žebrem odstoupil ze závodu, a když už se zdálo, že víc smůly mít nemůže, píchnul kilometr před cílem Paříž –Tours, když byl jasným favoritem ve vedoucí skupině tří závodníků.

Jenže Van Avermaet se nikdy nevzal a po dlouhých letech smůly se mu jeho úsilí konečně začalo vyplácet. 

Na jaře 2016 vyhrál klasiku Omloop a později také dvě etapy a celkové pořadí etapáku Tirreno–Adriatico. 

V létě pak navázal na svůj úspěch z předchozí Tour a ovládl 5. etapu závodu. Do cíle dojel po úniku netradičně sám a díky velkému náskoku se dokonce oblékl do žlutého trikotu. 

„Byl to pro mě perfektní den,“ líčil nadšený Belgičan webu Cycling News. „Bylo pro mě zvláštní, dojíždět osamoceně, protože jako sprinter si poslední momenty závodu většinou moc neužiju a o vítězství se bojuje do posledního centimetru. Obléct se do žlutého je splněný sen a veškerá dřina a zklamání za to stojí. Moc dlouho asi ve vedení nevydržím, ale jen jeden den je víc než dost.“

Pár dní po Tour pak přišel největší úspěch jeho kariéry. Na poměrně náročné trati silničního závodu olympiády v Riu udržel tempo s vrchaři, vyhnul se pádům v závěrečné sjezdu a necelé dva kilometry před cílem společně s Jakobem Fuglsangem dojel vedoucího Rafaela Majku. 

Bylo jasné, že si medaile rozdělí právě tato trojice a Van Avermaet jasně ukázal, kdo je v ní nejsilnější spurter a pohodlně si dojel pro zlatou medaili. „Docela často jsem měl blízko k vítězství na velké klasice, ale nikdy mi to nevyšlo. Dnes jsem si to vynahradil. Je to úžasný moment,“ jásal v cíli.

Na vítězné vlně pokračoval i v následující sezoně, když na jaře ovládl podruhé za sebou Omloop a poté si přivezl skvělou formu na kostky. Vyhrál E3, Gent–Wevelgem a Paříž–Roubaix a je jediným mužem, který dokázal vyhrál 3 důležité dlážděné klasiky od dob nedostižných Boonena a Cancellary. 

Nejcennější z nich je pochopitelně triumf z Paříž–Roubaix, kde Van Avermaet po 7 umístěních v první pětce konečně získal vysněný Monument. Ve sprintu na velodromu porazil Zdeňka Štybara a jeho průměrná rychlost tehdy činila 45,2 km/h, čímž překonal rekord Petera Posta z roku 1964 a zajel nejrychlejší Roubaix v historii.

„Nikdy jsem si nemyslel, že Roubaix je Monument pro mě, ale jsem strašně rád, že se mi tu povedlo vyhrát. Mým největším vítězstvím vždycky bude olympiáda, ale Monument je skvělý, protože jinak byste se mě pořád ptali, kdy už nějaký vyhraju,“ vtipkoval v cíli s novináři. 

Především díky povedenému jaru byl na konci sezony na prvním místě žebříčku UCI a vyhrál také UCI World Tour za nejlepší umístění v nejdůležitějších závodech kalendáře. 

Pak ale přišel úpadek a v dalších letech moc vítězství nepřidával a už je to víc než rok, co naposledy protnul cílovou pásku na prvním místě. Po dvou neúspěšných sezonách v CCC tak podepsal tříletý kontrakt s AG2R, kde bude chtít v závěru kariéry navázat na své největší úspěchy.