„Ano, je to definitivní,“ odmítl dnes další varianty prodloužení vrcholné kariéry. „V pondělí to ze mě všechno spadne, a pak asi chvíli nebudu vědět, co dělat. Na kole chci jezdit pro radost, když bude pršet a zima jako včera, nevyjedu,“ usmál se. A pak osedlal svého Ridleye v barvách národní trikolóry a vydal se na trénink do bláta a sloty. Možná naposledy.
Jak se chystáš?
Poslední hodiny jsou pro mě hektické, ale moc se těším na závody, na pátek i na neděli, i na celou atmosféru. Bude to pro mě hodně emoční. Na Mallorce jsem ještě strávil pár hodin za motorkou, kratší tréninky s intenzívními intervaly. Po nedělním světovém poháru v Hoogerheide jsem přejel do Stříbra, měl jsem ještě dva dobré tréninky a pak jsem přejel sem.
Zdeněk Štybar na táborské trati při letošním mistrovství republiky.
A jak se cítí zkušený veterán?
Šel jsem tady zrovna okolo domu seniorů. Ale ještě se tak necítím, jsem mezi mladými a doufám, že se nám to všem povede. Spíš mě zaskočí, když mě někdy pozdraví: Dobrý den. I dřív jsme měli vždycky v týmech starší kluky i dvacetileté, nepřišel jsem najednou z domova důchodců do školky. Nepřipouštím si, že jsem starší.
Jak se ti líbí okruh?
Měl jsem tady výborné třídenní soustředění na trati. Půjdeme na start s tím, že každý z nás si ji projel minimálně stokrát, to bude výhoda. Máme tréninky i závod mistrovství ČR. Teď (ve čtvrtek po obědě) jdu na ni znovu a uvidím, jak vypadá, jaké se vyjíždějí stopy. Projedu si to ve čtvrtek, v pátek, v sobotu asi ne, pak ještě i v neděli před startem.
Štafeta je pro tebe novinkou, že?
Když se představovala, z pozice diváka jsem si nebyl jistý, co očekávat. Zrušily se týmové časovky na silnici, což je škoda, a teď něco nového. Jako závodník se na ně těším. Chci, abychom si společně projeli trať, u jednoho stolu u večeře všechno probrali a nasáli týmovou atmosféru a motivaci.
Zadal jsi pokyn, na jaké pozici chceš přebírat?
Ne, to ne. Nechci na nikoho tlačit, každý bude chtít zajet co nejlíp, s co neméně chybami. Spíš je asi budu muset krotit, aby nepřepálili začátek. Vymyslíme dobrou taktiku, hlavně aby nás to bavilo. Věřím, že stmelený tým půjde do závodu jinak a potvrdilo se mi to v QuickStepu i jinde. Já je ještě moc neznám, určitě to pomůže, když se líp seznámíme. Hlavně po covidu, kdy se lidi nemohli scházet, se na tohle společné prožívání a posezení po večeři trošku zapomíná.
Jak ses změnil ty za čtrnáct let od prvního táborského šampionátu v roce 2010?
Řekl bych, že mám víc zkušeností a šedých vlasů. Ale po sportovní stránce se nic nemění po celou dobu, co jezdím na kole. Ke všemu přistupuju stejně naplno. V životě se toho spousta přihodilo a stalo, přibylo hodně životních zkušeností.
Velkou alchymií bude na tomto terénu obutí, resp. gumy a jejich nahuštění, souhlasíš?
Já poznám, jestli mám v galusce tlak 1,6 nebo 1,65. Mechanici mě zkoušejí, ale nikdy mě nenachytali. Když na něco saháte celý rok, zvyknete si a poznáte spoustu věcí… Je opravdu potřeba to správně nafoukat, každá desetinka je znát, zvlášť na uklouzaném povrchu. Co se týká volby vzorku a případného použití odlišného na přední a zadní kolo, to už bývá hodně individuální. Já mívám klasické šipky a hladké, tady mám devět párů dohromady.
Na čtvrtečním tréninku před startem světového šampionátu.
Sníh a led nejspíš nebude, vadí ti to?
Po pravdě řečeno jsem to nijak neřešil. Za takových podmínek trošku ztrácíte potenciál síly. Je to pak víc o technice, jak se dostat do tempa, rozvrhnout si síly. Deset vteřin už nic neznamená.
Van der Poel je jasný favorit, kdo podle tebe pojede o zbylé medaile?
Já myslím, že Thibau Nys je mladý a odvážný, tomu bych to přál na pódium. Michael Vanthourenhout teď jezdí dobře. Pak možná Ronhaar, Van der Haar, Nieuwenhuis, pak už těžko říct.
Jak vysoko míří tvoje osobní ambice pro neděli?
Ještě nevím, jakou dostanu řadu. Ale startuju hodně zezadu a to není lehké se někam dostat, po prvním kole můžu mít minutu a půl ztrátu. Myslel bych si třeba na desítku, forma i čísla jsou dobré. Není to, abych se honil s úplně nejlepšími, ale udělal jsem maximum.
Opravdu nevíš, co budeš dělat v pondělí?
Ale jo, ale odpadne mi všechno to honění, sledování wattů a intervalů. Rozhodl jsem se, že Tábor bude poslední závod, lepší jsem si nemohl vybrat. Potom se domluvíme přesně na spolupráci s týmem ATT Investments, ale půjde o nějakou mentorskou formu. Abych šel závodit, museli bychom ještě všechno poladit. To platí i pro biky a Cape Epic, ještě je moc brzy. Všichni by chtěli výsledek, to se mi nechce. Takovou výzvu ještě můžu naplnit, stejně jako gravelové závody. Chci jezdit pro radost a užívat si to.
