Zdeněk Štybar byl opět jedním z hlavních protagonistů posledního dne BinckBank Tour a opět byl blízko etapovému vítězství. Bohužel už potřetí v letošním ročníku dokončil na třetím místě, ale není pochyb o tom, že se dokázal vrátit do vynikající formy. Z týmu Quick-Step Floors byl nejlepší, jenže ho v celkovém pořadí zradila individuální časovka, což je pro Štybara častý problém.
Letošní ročník BinckBank Tour zklamal fanoušky a experty svým profilem, ale rozhodně ne děním na silnici. Pořadatelé totiž letos vynechali jednu z klasikářských etap. Dříve se jezdila etapa v Ardenský hodně kopcích. Loni zde o vítězství rozhodl Tom Dumoulin a před ním dvakrát Tim Wellens. Navzdory těmto změnám jsme viděli samé zajímavé etapy a pouze jeden hromadný dojezd.
Jen první etapa skončila spurtem a vítězstvím Fabia Jakobsena. Ve třetí etapě vyhrál po úniku Taco van der Hoorn, ve čtvrté etapě unikl na posledním kilometru Jasper Stuyven a v páté etapě opět uspěl dlouhý únik a zvítězil Magnus Cort Nielsen z Astany. A o víkendu byly na programu už těžké etapy po vzoru slavných klasik.
Zdeněk Štybar pomohl k vítězství Fabiu Jakobsenovi v první etapě a poté už bojoval za sebe. Třetí dojel za Stuyvenem ve čtvrté etapě, třetí skončil v etapě do Bike Parku Toma Dumoulina v sobotu a třetí místo si připsal i v neděli při dojezdu do kostkového stoupání v Geraardsbergenu.
Pro Štybara by to bylo při jeho současné formě jen zklamání, kdyby mu to nevyneslo dres vítěze bodovací soutěže, což je velmi hezký úspěch. O pouhé dva body porazil sprintera Caleba Ewana.
Skvělý výkon musel o víkendových etapách předvést Matej Mohorič. Slovinský šampión se dostal do dresu lídra celkového pořadí nečekaně po třetí etapě, ve které zaváhal peloton a nechal Mohoričovi a dalším závodníkům spoustu času. Mohorič přesto nebyl brán za velkého favorita, protože v belgických a dalších klasikách zatím nikdy úspěšný nebyl a ani v celkovém pořadí etapových závodů. Jenže Mohorič si věřil, věděl, jakou má formu. A dokázal si poradit i bez solidní týmové pomoci.
Sobotní etapa připomínala klasiku Amstel Gold Race a Mohorič si s ní poradil velice dobře. Sice ztratil nějaký čas na pár závodníků, ale v celkovém pořadí si před nejbližšími soupeři polepšil. Do poslední etapy tak nastoupil s náskokem 30 sekund před Michaelem Matthewsem, 32 sekundy před Taco van der Hoornem a 34 sekundy před Sørenem Kraghem Andersenem. Ale nebezpečný měl být především Tim Wellens ztrácející 37 sekund.
I v poslední etapě vedoucí přes město Geraardsbergen a slavné stoupání Kappelmuur si musel svůj dres lídra hájit většinou sám. Ale takticky mu vše vycházelo. Tim Wellens, Jasper Stuyven, Zdeněk Štybar, Michael Matthews, Søren Kragh Andersen, Oliver Naesen a další útočili, ale nakonec nikdo nedokázal udržet náskok a dojíždělo se pohromadě.
Mohorič najel do cílového výjezdu na první pozici, věděl, že nemůže nejlepším klasikářům konkurovat a začal stoupat vlastním tempem, aby co nejvíce eliminoval ztráty. A to se mu podařilo, Michael Matthews sice ujel a zvítězil před Gregem Van Avermaetem a Zdeňkem Štybarem a Mohorič ztratil 13 sekund, ale to stačilo.
Michael Matthews byl nadšený z etapového vítězství, ale ten největší úspěch mu zase unikl. Tim Wellens se dokázal dostat před většinu soupeřů a skončil na pódiu a potvrdil pověst specialisty na BinckBank Tour. Jemu nejvíce ublížilo vynechání etapy vedoucí přes ardenské kopce.
Němec Maximilian Schachmann z Quick-Stepu skončil čtvrtý celkově, na pátém místě skončil Dylan van Baarle (Sky) a šestý Greg Van Avermaet (BMC). Zdeněk Štybar poskočil na konečné 13. místo se ztrátou 59 sekund.
Foto Sirotti
