Na Supergu se sice naposledy dojíždělo v roce 2021, když si Primož Roglič poradil s Adamem Yatesem, Joaem Almeidou a Tadejem Pogačarem, ale stoupání k bazilice z cyklistiky nezmizelo zcela. Loni se přes Supergu jelo v první etapě Tour de France s cílem v Turíně. To však ležela v polovině trati a neměla zásadní vliv na vývoj závodu, na Mi-To bude v hlavní roli. 

Nejstarší klasika světa, která se poprvé jela už v roce 1876, se letos pojede 19. března, tři dny před monumentem Milán-Sanremo. Navzdory názvu se nestartuje přímo v Miláně (ostatně ani Milán-Sanremo zde nezačíná), ale ve městě Rho na předměstí lombardské metropole. Úvodních 150 kilometrů je rovinatých, všichni favorité budou čekat na závěrečných 24 kilometrů. To se totiž začne poprvé stoupat na Supergu, ale nikoliv až na úplný vrchol. 

Druhý a závěrečný výjezd začíná 5 kilometrů před cílem a pak už to jde všechno hodně rychle. Oficiálně stoupání měří 4,9 kilometru a v průměru má 9,1 %, je tedy dostatečně selektivní, v nejtěžším úseku uprostřed má až 14 %. Na Supergu se v posledních deseti letech dojíždělo šestkrát a pokaždé vyhrál někdo jiný.

V letech 2020, 2022, 2023 a 2024 se Superga i jiná větší stoupání z trasy vynechala. Třikrát slavili vítězství sprinteři v hromadném dojezdu, nejdříve Arnaud Démare a po něm Mark Cavendish a Arvid de Kleijn. Loni se pořadatelé rozhodli pro netradiční verzi s několika kratšími výjezdy, která nejlépe sedla Albertu Bettiolovi, který sólovým únikem porazil dvojici UAE Emirates Jana Christena a Marca Hirschiho.