Nizozemci do časovky vyrazili ve složení Bauke Mollema, Mathieu van der Poel a Daan Hoole a jejich úkolem bylo neztratit příliš mnoho času na ostatní sestavy, aby Ellen van Dijk, Annemiek van Vleuten a Riejanne Markus měly šanci bojovat o duhové dresy. Jenže vše se pokazilo už záhy. Mollema jedoucí pouze s jedním převodníkem a bez přesmykače namotal řetěz a musel měnit kolo. Van der Poel a Hoole samozřejmě nemohli čekat, na celkem 28 kilometrů dlouhé časovce nebyl čas.
Bez svého nejsilnějšího časovkáře se zbylé dvojici moc nedařilo, už na první mezičasu byli Nizozemci až sedmí, 21 sekund za nejrychlejším týmem. V cíli mužské části to bylo dokonce 40 sekund. Tohle bylo moc i na Nizozemky, ale jistá minimální šance na úspěch stále žila. Ovšem jen pár sekund. Dokud nedošlo k tvrdému pádu Annemiek van Vleuten. Podle samotné Van Vleuten jí explodoval přední plášť. Ráfek, na kterém vítězka Tour de France a Giro d'Italia odstartovala, je typu hookless, který má omezení co se týče tlaku, na který je bezdušový plášť možné natlakovat. Samozřejmě není jisté, zda za nehodu Annemiek van Vleuten může lidská chyba, defekt pláště, či ráfku.
Objevují se i jiné teorie, například že Nizozemce spadl řetěz z velkého převodníku na malý v okamžiku, kdy nejlepší cyklistka světa stála v pedálech a rozjížděla se, kvůli tomu šlápla do prázdna, ztratila kontrolu nad kolem a spadla. Při pádu svlékla také přední plášť a utrhla přehazovačku. Tato teorie se zdá dokonce pravděpodobnější a není jisté, zda si otřesená cyklistka pamatuje události přesně tak, jak se staly. Což z nemocnice později sama uznala.
Annemiek van Vleuten samozřejmě nemohla pokračovat a musel být odvezena do nemocnice, takže to zbylo na Riejanne Markus a Ellen van Dijk. Ty nezklamaly, dokonce měly nejrychlejší čas na úseku z posledního mezičasu do cíle, ale ve dvou a s velkou ztrátou nemohly stáhnout velkou ztrátu. Přesto Nizozemsko vytáhly ze sedmého na konečné páté místo.
Těsný souboj Švýcarska s Itálií
Prvním dobrým týmem na startu byla domácí Austrálie. Michael Matthews, Luke Durbridge a Luke Plapp předávali ženám pomyslnou štafetu v čase, který byl pátý nejlepší. Sarah Roy, Alexandra Manly a Georgia Baker podaly skvělý výkon a vytáhly Austrálii na konečné třetí místo se ztrátou 38 sekund. Obhájci a obhájkyně titulu z Německa ztratili 8 sekund na medaili, Nizozemsko 14 sekund.
Souboj o zlato rozhodli švýcarští muži, především Stefan Bissegger a Stefan Küng, kteří patří k nejlepším časovkářům na světě. Pomohl jim také Mauro Schmid. Švýcaři byli na konci mužské části závodu o 10 sekund lepší než Italové jedoucí v silném složení Fillippo Ganna, Edoardo Affini a Matteo Sobrero. Švýcarky měly ve svém středu špičkovou časovkářku Marlen Reusser a její výkon by velmi důležitý. Společně s Elise Chabbey a Nicole Koller udržely vedoucí pozici i na posledním mezičasu, ale Italkám (Elisa Longo Borghini, Vittoria Guazzini a Elena Cecchini) se podařilo 7 sekund stáhnout.
Poslední úsek do cíle jely už jen nová mistryně světa U23 Vittoria Guazzini s Elisou Longo Borghini a celou ztrátu nesmazaly. Páskou projely s odstupem 2,92 sekundy. Švýcarsko se proto raduje z prvního titulu a první medaile, před rokem v Belgii skončilo těsně čtvrté právě za Itálií.
