Časovku výrazně ovlivnilo počasí, nejlepší podmínky měli závodníci, kteří startovali jako první, protože později se zvedl silný vítr a už nebylo možné konkurovat nejrychlejším časům. Pořadatelé a rozhodčí umožnili týmům nasadit závodníky podle vlastního uvážení a ne standardně podle celkového pořadí, takže favorité odstartovali mezi prvními.
Hned druhým závodníkem na startu byl Josef Černý (Soudal Quick-Step), ale dobrých podmínek vůbec nevyužil a okamžitě ztrácel příliš mnoho času na nejlepší. Dobrý čas zajel třiadvacítkový mistr světa v časovce Iván Romeo (Movistar), ale na prvním mezičasu ho brzy o 5 sekund předehnal Tadej Pogacar (UAE Emirates-XRG). Slovinec v druhé polovině ještě zrychlil v porovnání s Romeem a Španěla porazil o 10 sekund.
Rovinatá a kromě pár pomalých zatáček také zcela netechnická trať nebyla pro lehkého Pogačara ideální, vysocí a těžší specialisté měli výhodu, jak se ukázalo při průjezdu Stefana Bisseggera (Decathlon AG2R La Mondiale), který ukázal, že s dobrou časovkářskou výbavou umí zajet dobrý výsledek. Bývalý evropský mistr v časovce přesedlal z Cannondalu po přestupu z EF Education-EasyPost na nový časovkářský model Van Rysel a už na mezičasu byl o 9 sekund lepší než Pogačar.
Nasazené tempo neudržel, v druhé polovině trati ho Pogačar stáhl o 5 sekund, přesto mu to stačilo na průběžné vedení. Jenže to už byl na trati největší favorit, britský mistr a bývalý juniorský mistr světa v časovce Joshua Tarling (Ineos Grenadiers), který podával nejlepší watty a taky byl nejrychlejší v zatáčkách. Tarling na mezičasu vedl o pouhé 3 sekund před Bisseggerem, ovšem schoval si dost sil na druhou část časovky a cílem projel s náskokem 13 sekund. Pogačara porazil o 18 sekund. Zbytek časovky už nebyl moc atraktivní, protože po zhoršení počasí a v silném větru už se nikdo nejlepším časům ani nepřiblížil, včetně Jonathana Milana (Lidl-Trek), který ztratil 1:13 a přišel o svůj dres lídra závodu.
Tarling si spravil náladu, po neuspokojivých výsledcích na konci loňské sezóny. „Měl jsem hodně smůly a pořád jsem byl druhý. Takže tohle jsem opravdu potřeboval,“ přiznal. „Dnes jsem se snažil, aby to vyšlo. Měl jsem dobrou zimu a nálada v týmu je dobrá. Rozjelo se to vítězstvím Michala Kwiatkowského (v pondělní Clásice Jaén, pozn. red.).“
Slovinec tedy stále čeká na první letošní vítězství, ale přiblížil se k celkovému vítězství na UAE Tour, protože najel nějaký čas na největší soupeře. Pello Bilbao (Bahrain Victorious) na něj ztratil 21 sekund, Finn Fisher-Black (Red Bull-Bora-Hansgrohe) 22 sekund, Giulio Ciccone (Lidl-Trek) 24 sekund, Carlos Rodriguez (Ineos Grenadiers) 25 sekund a Lennert Van Eetvelt (Lotto) dokonce 28 sekund.
„Byl to první opravdový test v tomto roce a já do toho šel naplno. Byla to neuvěřitelně rychlá časovka a jsem spokojený s tím, jakou jsem dokázal vyvinout rychlost a jak se cítily mé nohy. Byl to dobrý den. Uvidíme, co to bude znamenat na konci týdne,“ řekl Pogačar po dojezdu. Z prohry zklamaný nebyl „Věděl jsem, že bude těžké soupeřit s Bisseggerem a Tarlingem, protože na tratích, jako je ta dnešní, opravdu létají.“
Z vrchařů se Pogačarovi přiblížil jen jeho týmový kolega Jay Vine, který patří k výborným časovkářům. Australan byl jen o 3 sekund horší než jeho lídr. Možnost předvést své vrchařské schopnosti budou oba závodníci domácího týmu mít v následující etapě s dojezdem na Jebel Jais. Pokud tuto etapu Pogačar nevyhraje, bude to už velké překvapení. Jebel Jais je 19 km dlouhé stoupání s průměrem 5,6 %, s úseky okolo 8 %. V tomto výjezdu se peloton většinou neroztrhá na jednotlivce, ale dojíždí malá skupina nejlepších do spurtu. Počká si Pogačar na poslední stovky metrů, nebo zaútočí dřív?
„Zítra mě čeká velmi pěkná etapa na Jebel Jais, mám na ni hezké vzpomínky, jednou jsem tam vyhrál a jak říkám, vždycky je to den zakončený sprintem vrchařů,“ nepochybuje světový šampión. „Vždycky je tam sprint mezi vrchaři a je zábavné to vidět, dobrý zážitek. Může dojít k překvapení, moc se na to těším, protože mi to opravdu vyhovuje.“
