Závěrečná etapa etapových závodů bývá relativně často vyčleněna pro sprintery. Ne toliko v Katalánsku. Tady se končí na městském okruhu v Barceloně s šestinásobným přejezdem Alt dell Castell de Montjuic. Je dlouhý 2,5 km s průměrným sklonem pouze 4,8%. Jeho zrádnost tkví v poslední pětistovce, která se blíží k 12%. Loni si to tady rozdali Evenepoel s Rogličem a ostatní nechali daleko vzadu.

Odjelo pět lidí: Janssens (Alpecin-Deceuninck), Wood (Cofidis), Andersen (Uno-X Mobility), Stainhauser (EF Education-EasyPost) a Okamika (Burgos-BH). Tempo pelotonu společně s UAE Emirates udávali také jezdci Israel-Premier Tech, kteří věřili ve schopnosti Stephena Williamse, třetího z úvodní etapy.

Nejdéle před stále ještě hodně početným hlavním polem vydržel Georg Steinhauser. Až do mety 14 km před cílem, když stihl ještě projet na první pozici vrcholem předposledního stoupání.

Od té chvíle se začaly množit ataky vesměs jednotlivců. Pogačar měl dost sil i chuti, aby si ty nebezpečnější pokrýval osobně a aby to poté dělal všem ještě těžší. 5 km před cílem odjel ve stoupání Williams a i jeho dojel na čele malé skupinky fenomenální Slovinec.

Ve sjezdu k cíli se první skupina rozrostla až na počet 23 lidí. 2,5 km před cílem z ní zaútočil Joao Almeida (UAE Emirates), jenže necelý kilometr před páskou byl hlavně díky Antoniu Tiberimu (Bahrain-Victorious) i on dostižen.

A pak už to bylo o hromadné koncovce. A z ní vyšel poměrně jasně ten, kdo tím stvrdil svou obrovskou převahu nad svými soupeři – Tadej Pogačar.  

"Jsem velmi rád, že jsem vyhrál, ale tohle nebyl plán. Dnes jsme chtěli jet pro Soler," komentoval etapu její vítěz. „João (Almeida) nasadil v závěru opravdu dobré tempo a dokonce zaútočil. Skoro vyhrál. Doufal jsem, že to zvládne, ale jsem rád, že jsem to mohl dokončit sám.“ 

Pogačarovi patří i vítězství v bodovací a vrchařské soutěži. Mladíky vyhrál Lenny Martinez (Groupama-FDJ), nejlepším týmem se stal Bahrain-Victorious.