Předposlední etapa byla téměř úplná placka. Na 180 km 340 výškových metrů. Ovšem pozor, předpověď slibovala silný nárazový vítr. A ten se skutečně dostavil. Takže v první části etapy opakovaně nastal v pelotonu poplach, to když se opřel z boku o síle 30 km/hod. Peloton se přitom dělil, ale jakmile vítr povolil, nebo se najelo do chráněného úseku, zase se to sjíždělo dohromady.

Jízda na terezínu zvyšuje pravděpodobnost kolizí. V jedné z nich se ocitl Petr Kelemen (Tudor) s Fabio Jakobsenem (dsm-firmenich PostNL) a pro oba to znamenalo konec v závodě.

Zhruba po 30 km se podařilo odjet šesti lidem. Do prvního úniku se dostali Simon Pellaud (Tudor), Jack Rootkin-Gray (EF Education-EasyPost), Alex Colman (Flanders-Baloise), Luca de Meester (Bingoal WB), Ayco Bastiaens (Soudal Quick-Step) a Jordy Bouts (TDT-Unibet), který tu byl v úniku každou etapu, a proto také vozí dres nejaktivnějšího závodníka.

Po 70 km se najelo na cílový okruh, který se jel dvakrát. Závodníci si mohli vyzkoušet, jak to bude vypadat v koncovce, kde po 90° zatáčce následovala 450 metrů dlouhá cílová rovinka.

90 km před cílem byl únik zlikvidován. Jenže to bylo moc brzo, takže vznikl prostor pro druhý únik. A ten se realizoval. Bylo v něm opět šest lidí. Nejprve odjeli tři:  Dries De Bondt (Decathlon AG2R La Mondiale), Stefan De Bod (EF Education-EasyPost) a Luca van Boven (Bingoal WB). Nedlouho poté si je dojela další trojice: Bert Van Lerberghe (Soudal Quick-Step), Jan Maas (Jayco AlUla) a znovu Alex Colman (Team Flanders - Baloise).

V tomto složení si 19 km před cílem dojeli k nám již známému Zelenému kilometru. Jenže jim byl šumafuk. Projeli jím tak, jak jim vyšlo střídání, takže všech 9 vteřin pobral Stefan De Bod.

14 km před cílem se čelo pelotonu ocitlo nějakých 300 metrů za uprchlíky. Většina tedy rezignovala, chronický únikář Dries De Bondt se smířit s osudem nemínil. Vydržel ještě dalších 6 km.

Pak už se mohly týmy začít šikovat k závěrečné zteči. K nejaktivnějším patřily Alpecin-Deceuninck, Intermarché - Wanty a Lidl-Trek.

Vypadalo to, že se opět schyluje k souboji Jonathan Milan versus Jasper Philipsen. První výraznější komplikace nastala 700 metrů před cílem, když šlo k zemi kolem šesti jezdců, takže se vpředu oddělila skupina čítající odhadem třicet závodníků. 

457592794_18333796129134832_966945690500519615_n.jpg

Zmíněná pravotočivá zatáčka skutečně byl druhou komplikací, kdo do ní najel špatně nebo na špatné pozici, už moc šancí neměl. A jelikož z ní vyjel nejrychleji Mathieu van der Poel v závěsu s Philipsenem a Milan se pohyboval až kolem šesté pozice, bylo vymalováno. 

Napotřetí to týmu Alpecin-Deceuninck konečně vyšlo. A Milan nebral ani bonifikační vteřiny, ty si přisvojili na 2. místě Christophe Laporte (Visma | Lease a Bike) a na 3. Arnaud De Lie (Lotto Dstny).

Jasper Philipsen: „Cílem bylo vyhrát tady etapu. Jsem rád, že se to dnes povedlo. Co se v prvních dvou případech pokazilo? Při prvním sprintu jsem měl v závěrečné fázi etapy defekt, při druhém sprintu jsem měl potíže s řetězem. Ale mohl jsem sprintovat. Prostě mě porazil hodně silný Milan. Jsem rád, že jsme dnes dokázali vyhrát. Tým si to zasloužil. Poslední zatáčka byla 450 metrů od cíle. Pokud mám před sebou Mathieua a on dokáže naplno využít svou sílu, tak vím, že je těžké nás porazit. Na posledním kilometru jsem slyšel bouračku, doufám, že jsou všichni v pořádku. Myslím si, že jsme v GC stále se třemi jezdci: Mathieu, Søren (pozn. Kragh Andersen) a já. Zítra bude každopádně velmi náročný den s velmi vysokými teplotami. Očekávám větší časové rozdíly."

Brecht Steenhouwer.jpg

Philipsen se posunul za stále vedoucího Aleca Segaerta (Lotto Dstny) na průběžné 6. místo (+0:21) a Laporte na 5. (+0:17). Před zítřejší nejtěžší etapou a la jarní belgické dlážděné klasiky se může hodit každá vteřina. Možná víc než Philipsenovi, tak Laportemu, který ztrácí jedinou vteřinku na obhájce loňského prvenství a druhého top favorita celého etapáku Tima Wellense (UAE Emirates).