Rozhlíželi jsme se přes náměstí Zachariáše z Hradce a naše oči vedla kniha Telč Historické centrum (autoři Jiří Kroupa, Ondřej Jakubec), v níž jsme si četli nejen architektonické popisy jednotlivých domů, ale i jejich historii, přibližující bývalé majitele, obyvatele, krámky či dílny. Na první pohled je patrné, že telčské náměstí – a vlastně celé historické centrum Telče – je jedním z nejvíce fotogenických měst v České republice. Dokonale to vynikne při leteckém pohledu, který nám zůstal zapovězen (známe ho z fotografií) – Ulický a Štěpnický rybník obklopují historické jádro s protáhlým náměstím Zachariáše z Hradce, které zdobí nádherné domy se štíty a podloubími ze starých časů. Není divu, že je Telč oblíbenou lokací filmařů, natáčelo se zde i několik známých pohádek. Mimochodem, Telč má povedeně udělanou turistickou část oficiálních webových stránek. A tak se můžeme například procházet Telčí podle situační mapy s vyznačením míst, ke kterým se váže deset místních pověstí, tedy, téměř pohádkově. Pověstí nejen místních, ale i z okolí Telče, např. o nedalekém hradu Roštejn. Nechybí ani Bílá paní, defenestrace, i to, jak radnice i s pány konšely vyletěla do vzduchu během oslav narození Petra Voka, posledního mužského potomka mocných Rožmberků.
Ubytovali jsme se v hotelu Telč, spokojenost, více netřeba se rozepisovat. A hned nás na dotaz, kde se u nich v Telči dobře vaří, varovali před hotelem U Černého orla. A nebyli jediní, zdá se, že si současní pracovníci tohoto hotelu vybudovali dost negativní renomé. Zpět ke krásám náměstí, nepřehlédnutelný je sgrafitový dům číslo 61, který – jak napovídá datum na fasádě – nechal v roce 1555 jeho majitel pekař Matěj přestavět. V knize autoři napovídají spekulaci, že „bohatý pekařský mistr a konšel Michal měl dceru, která byla provdána za zámeckého purkrabího Kašpara Ondráčka. Ten v téže době sledoval umělecké dění na zámku a mohl se tak velmi snadno stát zprostředkovatelem práce vynikajících řemeslníků na domě svého tchána. Celá výzdoba je mimořádně náročná a velmi kvalitní, takže autora sgrafit musíme hledat především mezi předními umělci, kteří ve stejné době pracovali na sgrafitech či malbách zámeckých interiérů v okruhu stavitele Esterreichera.“
