Bora-hansgrohe získal 255 UCI bodů. Všechny za umístění v celkové klasifikaci. Zcela nejvíc (225) Matteo Fabbro za 5. místo. V 25 letech a čtvrté sezóně ve World Tour jde o jeho nejlepší osobní výsledek. V královské etapě dojel 7. a v následné poznamenané chladem na 10. místě. Do kopců měla Bora na Tirrenu ještě Patricka Konrada, ale tomu se příliš nedařilo.

Matteo Fabbro

Po prodělaném covidovém onemocnění se tu vracel do závodního rytmu Peter Sagan. Ukázalo se, že tréninkové manko spojené se zdravotními obtížemi poznamenalo Peterovu výkonnost víc, než si laik představoval. Peter řekl po závodě novinářům, že při nemoci trpěl velkou únavou a že po jen malé námaze musel hodně odpočívat a spát. V sobotu se vydá z Milána do San Rema a říká, že to může být dobré i špatné. Pak bude pokračovat v nabírání formy na Katalánsku s cílem podat co nejlepší výkon na Flandrech a Roubaix. A podle toho se uvidí, co dál.

Peter Sagan

Pátým nejúspěšnějším z pohledu získaných UCI bodů byl na Tirrenu Deceuninck-QuickStep. O 268 bodů se postaral hlavním dílem Joäo Almeida za 6. místo v celkové klasifikaci, což mu dalo 175 bodů. Plných 70 přidal do společné pokladny Julian Alaphilippe: 60 za vyhranou 2. etapu a 10 za 41. místo. 10 bodů bral i Zdeněk Štybar za 50. místo v konečném účtování. Na stupně vítězů se prosadil i Davide Ballerini, když dojel 3. ve třetí etapě za Van der Poelem a Van Aertem. Znamenalo to dalších 10 bodů. Tři další umístění v top deset jednotlivých etap zaznamenali ještě Ballerini (8.), Almeida (7.) a Asgreen (8.). Almeidovo 6. místo znamenalo 3. v klasifikaci mladých závodníků za Pogačarem (1.) a Bernalem (4.).

Joäo Almeida

Spokojení jsou určitě i v Bahrain-Victorious. Místo na stupních vítězů pro Mikela Landu je důvod k nadšení. Jako bonus to přineslo 325 bodů. Dalších 10 přidal Caruso na 35. místě. Dál už nic, takže suma sumárum 335 bodů. Landa podlehl v souboji o 3. místo Higuitovi v královské etapě, v propršené o den později dokončil 9. A jelikož Higuita v této etapě rupnul, posunul se Landa na 3. místo. Žádné další umístění do desítky tým již nezaznamenal.

Mikel Landa v 5. etapě

O 10 bodů víc než Bahrain získal Ineos-Grenadiers. 275 Egan Bernal za 4. místo, 30 přidal Pavel Sivakov za 19. a 20 Geraint Thomas za 24. místo. Po 5 bodech pak Kwiatkowski a Castroviejo. Tým byl druhý nejúspěšnější, v mladících skončil Bernal 2. a Sivakov 5. Bernal byl 5. v páté etapě a Filippo Ganna 3. v časovce. To byla jediná dvě umístění Ineosu v top ten. I když veřejně mluví jinak, možná až tak nadšení v Ineosu nejsou.

Egan Bernal

Alpecin-Fenix sečetl celkem pouze 155 bodů. Jenomže jen 10 z nich je za celkové umístění, konkrétně Mathieu Van der Poela za 32. místo. Ostatní jsou za umístění v etapách a jdou na konto výhradně Van der Poela. Víc (165) jich z etap vytěžil jen jediný cyklista: Wout Van Aert. Van der Poel vyhrál 3. a 5. etapu a přidal 2. místo ve 2. etapě. Zvláště jeho výkon v zimomřivé 5. etapě, kdy si sáhl snad na úplné dno svých sil, byl mimořádně emotivní. Jeho individuální výkony ho dostaly na 3. místo jak v bodovací, tak vrchařské soutěži. Do desítky se dostal dvakrát Tim Merlier v obou etapách, kdy se sprintovalo: v první skončil 6. a v šesté 7. K úspěchům Van der Poela přispěl i Petr Vakoč.

Mathieu Van der Poel vítězí ve 3. etapě

Jumbo-Visma s lídrem Wout Van Aertem společně s UAE vedené Tadejem Pogačarem závod ovládlo. Jumbo si zajistilo celkem 600 UCI bodů. Z nich 565 jde na konto Van Aerta. Ty se skládají ze 400 bodů za celkové 2. místo a ze 165 za umístění v etapách. Wout nebyl pouze v jednom ze sedmi případů v top deset! Stalo se to v 6. etapě, kdy prvních šest míst obsadili muži z úspěšného úniku. A Van Aert byl klasifikován „až“ 13.! Jinak dvě etapy – z toho jedna byla časovka - vyhrál, jednou byl 2. a dvakrát 3.! Vyhrál samozřejmě bodovací soutěž. Novinářům řekl, že poprvé jel v etapovém závodě na celkovou klasifikaci a porazil ho jen vítěz Tour de France. Podle svých slov se teď zaměří na jednorázové jarní monumenty a možná se potom v nespecifikované budoucnosti zaměří na vítězství v etapových závodech, kde je potřeba mít výbornou časovku (tu už má!) a velmi dobře přejet kopce. Tady má ještě rezervy, ale na svou hmotnost se v nich na Tirrenu pohyboval skvěle! V Jumbu bylo vše podřízeno Van Aertovi. Posledním, kdo s ním zůstával v kopcích, byl 23letý Tobias Foss, který také zaznamenal z podpůrného týmu jediný menší dílčí úspěch: 4. místo mezi mladíky.

Wout Van Aert si 5. etapu hodně protrpěl.

Nejúspěšnější z pohledu výsledků i UCI bodů byl UAE-Team Emirates. Tadej Pogačar etapák vyhrál (500 bodů), ovládl i soutěž vrchařů a mladíků. Sólově vyhrál dojezd nejtěžší etapy (60 bodů), v klimaticky mimořádně obtížné 5. etapě stíhal takovým tempem Van der Poela, že na posledních 17 km na něj najel 2:45 minuty a jen o 10 vteřin skončil 2. (25 bodů). Co bylo ale důležitější, zvýšil před časovkou náskok na Van Aerta. Jenže i kdyby se to nestalo, v časovce by o prvenství nepřišel, protože Van Aertovi podlehl jen o 12 vteřin. K jeho ziskům přidal ještě Davide Formolo 30 za 20. místo a Rafal Majka 3 za 57. místo. Oba cyklisté pochopitelně obětovali osobní ambice ve prospěch lídra a byli mu užitečnými pomocníky. Speciálně v 5. etapě bylo Pogačarovou výhodou, že ve vedoucí skupině měl jako jeden z mála k ruce Formola, který tu nakonec dojel na skvělém 6. místě. Celkem tým nashromáždil 628 bodů.

Zleva: Formolo, Pogačar, Van Aert

Zdeněk Štybar měl opět především týmové úkoly a byl proto často vidět na čele pelotonu. Při jejich plnění se ocitl v závěru 3. etapy v pozici, která dávala naději na etapový úspěch. Jenže Van Aert byl proti, dovezl za ním celou skupinu, aby sám podlehl Van der Poelovi. Zdeněk setrvačností dokončil na 15. místě, což byl jeho nejlepší výsledek. Vypadá to, že Zdeněk se dostává do role špičkového pomocníka, což je samozřejmě velmi respektovaná role. I proto je aktuálně v sestavě na Milano-San Remo. Jen pro českého diváka jeho nynější role snižuje šanci na jeho vlastní úspěch, tj. úspěch českých barev.

Petr Vakoč je na tom podobně. Jen nebyl tak často jako Zdeněk vidět v popředí pelotonu. Sice skončil jako druhý nejlepší z týmu, ovšem na 74. místě. Což je ale v týmové strategii nepodstatné. Podstatné je, jakou měl podporu Van der Poel. A ten tvrdí, že tým pro něj pracoval velmi dobře. Jelikož Petr prokazuje momentálně velmi slušnou výkonnost, je v nominaci i na Milano-San Remo.

Petr Vakoč na ilustračním snímku z letošního Strade Bianche, kde dokončil 15.