Mezi vítězi minulosti proto najdeme spoustu známých jmen. Rekordmanem je Roger de Vlaeminck, který v letech 1972 až 1977 vyhrál šestkrát po sobě! Z posledních devíti ročníků se po dvou staly kořistí Vincenza Nibaliho a Naira Quintany, jeden ovládl Alberto Contador. Poslední tři ročníky vyhráli postupně Michal Kwiatkowski, Primož Roglič a vloni Simon Yates (BikeExchange) - viz titulní snímek. Ten bude loňské prvenství obhajovat, stejně jako Geraint Thomas (Ineos-Grenadiers) loňskou druhou a Rafal Majka (UAE) třetí příčku. Z loňské první desítky jsou jediní, kdo si Tirreno dají i letos. Což ovšem neznamená, že by startovka byla ve srovnání s minulým rokem chudší.
Podobu startovní listiny pochopitelně silně ovlivňuje skladba etap. Ta letošní je velmi různorodá a dává šanci na etapová vítězství všem specialistům: od vrchařů, přes klasikáře, časovkáře až po sprintery. Ovšem celkového vítěze hledejme mezi těmi, kteří dokáží dobře přejet dlouhé kopce, zároveň disponují slušnou časovkou a samozřejmě výborně regenerují. Tak, jak je tomu u většiny Grand Tours.
První etapa má potenciál skončit hromadným závěrem, tedy pro sprintery. Druhá je ve své druhé polovině kopcovitá a končí 7,5 km stoupáním, ovšem jen s 3,5 % sklonem, přičemž závěrečná rampa o délce necelých 3 km je prudší: 4,7 %. Tohle bude pravděpodobně etapa pro lidi, kteří zvládají výborně ardenské klasiky. Třetí se jeví vysloveně klasikářská. Čtvrtá naopak vyloženě pro horolezce. Po dvou extrémně dlouhých kopcích totiž přijde závěrečný, téměř 15 km dlouhý s průměrným sklonem 7 %. To je královská etapa a s největší pravděpodobností rozhodne společně s časovkou o celkovém vítězi. Druhá polovina páté etapy se jede na okruhu, v němž budou po sobě následovat v rychlém sledu kratší velmi prudké stojky, mj. čtyřikrát Castelfidardo (1,5km, 10,1%, betonové panely), s obdobnými sjezdy a i cíl je po tříkilometrovém ne však příliš náročném stoupání. V předposlední etapě bude stát cyklistům v cestě spousta středně náročných kopců, a i když relativně nejsnadnější se jeví posledních 60 km, je málo pravděpodobné, že by sprinteři přežili až do cíle předešlou část. Celý etapák uzavře 10 km naprosto rovinatá časovka.
Koho tedy budeme moci sledovat?
Startují „povinně“ všechny World týmy a s nimi pět Pro týmů: Alpecin-Fenix, Total Direct Energie, Androni Giocattoli-Sidermec, Eolo-Kometa a Gazprom-RusVelo.
Začněme sprintery. Těch úplně čistokrevných tu zas tak mnoho nenajdeme. Do této skupiny zařaďme Caleba Ewana (Lotto-Soudal), Fernando Gaviriu (UAE) a Eliu Vivianiho (Cofidis). Také Tima Merliera (Alpecin-Fenix) - snímek níže zachycuje jeho vítězství z 6. etapy loňského ročníku, Álvaro Hodega (Deceuninck-QuickStep), Matteo Moschettiho (Trek-Segafredo), Davide Cimolaie (Israel), Niklase Arndta a Maxe Kantera (DSM) či Niccola Bonifazia (Total).
Pak jsou tu ti, kteří disponují výborným závěrem v kombinaci s náročnějším profilem a průběhem etapy, nesmí se jim však do cesty postavit příliš těžká stoupání. Sem zařaďme například Davide Balleriniho (Deceuninck), Grega Van Avermaeta (AG2R), Alexe Aranbura (Astana), Luku Mezgece (BikeExchange), Andreu Pasqualona (Intermarché) či Hugo Hofstettera (Israel).
Mezi typické klasikáře do náročnějších terénů určitě patří Alberto Bettiol a Simon Carr (EF), Kasper Asgreen (Deceuninck), Michal Kwiatkowski (Ineos), Tim Wellens (Lotto), Iván García Cortina (Movistar), Quinn Simmons (Trek) či Michael Gogl (Qhubeka).
Další skupinu mohou tvořit ti, kteří jsou výborní v náročných kopcích, jsou obvykle výbušní, ale mohou mít potíže ve skutečně extrémně dlouhých stoupáních. Zařaďme sem Juliana Alaphilippa a Joäo Almeidu (Deceuninck), Jakoba Fuglsanga (Astana), Damiana Carusa (Bahrain), Simona Clarka (Qhubeka), Valentin Madouase (FDJ) či Patricka Konrada a Matteo Fabbra (Bora).
Pak jsou tu typičtí vrchaři: Simon Yates (BikeExchange), Mikel Landa a Pello Bilbao (Bahrain), Sergio Higuita (EF), Thibaut Pinot (FDJ), Egan Bernal, Geraint Thomas (Ineos), Marc Soler (Movistar), Nairo Quintana (Arkéa), Romain Bardet (DSM), Domenico Pozzovivo (Qhubeka), Vincenzo Nibali a Giulio Ciccone (Trek), Ilnur Zakarin (Gazprom) či Rafal Majka a Tadej Pogačar (UAE). Řada z těchto cyklistů umí ovšem skvěle i časovku, namátkou Thomas či Pogačar.
Poslední na pořadu etapáku je časovka, tak si vyjmenujme časovkářské specialisty: Filippo Ganna (Ineos), Nelson Oliveira (Movistar), Benjamin Thomas, Stefan Küng a Tobias Ludvigsson (FDJ), Jan Tratnik (Bahrain), Edoardo Affini a Tobias Foss (Jumbo) i Ryan Mullen (Trek)
Na úplný konec jsem nechal zvláštní skupinu cyklistů, která je jen málo početná, nejspíš i proto, že jde o borce, kteří umí skvěle skoro všechno. Snad s výjimkou extrémně náročných stoupání: Peter Sagan (Bora), Mathieu Van der Poel (Alpecin) - na snímku vítězí v loňské 7. etapě - a Wout Van Aert (Jumbo-Visma).
Samozřejmě nelze udělat mezi těmito skupinami jasnou dělící čáru.
To je tedy rozlišení účastníků podle specializace. Ale záleží i na jejich aktuální formě, úkolech, které jim tým přidělí, a cílech, s nimiž jednotlivé týmy na závod přicestují.
O lecčems v tomto směru vypovídá, komu týmy přidělily číslo „1“. Obvykle to funguje tak, že lídr obdrží jedničku a ostatní jsou seřazeni podle abecedy. Komplikovat to může situace, kdy lídr je zároveň první v abecedě, případně, kdy lídr je taková persona, že i kdyby lídrem nebyl, jiné číslo než „1“ mu „nelze“ přidělit. A konečně tým může mít víc lídrů, někoho na etapy a někoho na celkové pořadí.
Jak na tom jsou tedy jednotlivé týmy v případě letošního Tirrena, kdo nese číslo „1“?
UAE: Pogačar, Ineos: Bernal, BikeExchange: Simon Yates, Astana: Fuglsang, Bahrain: Landa, EF: Higuita, FDJ: Pinot, Arkéa: Quintana, DSM: Bardet, Trek: Nibali, Qhubeka: Pozzovivo, Gazprom: Zakarin a Deceuninck: Alaphilippe. To jsou týmy, které budou prostřednictvím svých lídrů usilovat o celkové pořadí. Když ne o vítězství, tak minimálně top 10.
Pak jsou tu týmy, jejichž lídři s číslem „1“ mají vysoký potenciál prosadit se v etapách:
Alpecin: Van der Poel, Jumbo: Van Aert, Bora: Sagan, AG2R: Van Avermaet, Lotto: Wellens, Movistar: García Cortina a Cofidis: Elia Viviani
Zkusme si tedy při zohlednění všeho předešlého zatipovat celkové pořadí a to i s ohledem na dosavadní průběh sezóny:
5* Pogačar (UAE), Bernal (Ineos)
4* Quintana (Arkea), Higuita (EF), Landa (Bahrain), Almeida (Deceuninck)
3* Fuglsang (Astana), Nibali (Trek), Alaphilippe (Deceuninck), Madouas (FDJ), Konrad (Bora)
2* Yates (BikeExchange), Pinot (FDJ), Fabbro (Bora), Caruso (Bahrain)
1* Clarke (Qhubeka), Bardet (DSM), Soler (Movistar), Ciccone (Trek), Thomas (Ineos)
Z českých cyklistů se v dresu Deceuninck-QuickStep účastní Tirrena Zdeněk ŠTYBAR. Dá se předpokládat, že bude mít především týmové úkoly. Mohl by se v případě příznivých okolností pokusit o klasikářskou etapu.
Aktuálně možná o trošku lepší formu má Petr VAKOČ. Ale platí u něj obdobný předpoklad, jako u Zdeňka. Rozdíl je v tom, že Alpecin-Fenix s velkou pravděpodobností – na rozdíl od Deceunincku – nepojede na celkové pořadí. Na druhou stranu ve většině etap - snad s výjimkou královské - má šance na etapové prvenství Mathieu Van der Poel. To první zvyšuje, to druhé snižuje šance Petra na vlastní etapový úspěch.
Jan HIRT v dresu Intermarché coby čistokrevný vrchař se bude určitě soustředit především na královskou etapu a dosažení co nejlepšího umístění právě v této etapě.
U Romana KREUZIGERA budeme při jeho letošní závodní premiéře v novém týmu Gazprom-RusVelo určitě zvědavi, zda bude jeho loňská zcela nepovedená sezóna zapomenuta a představí se nám „starý dobrý“ Kreuziger, který je schopen jet o top dvacet, nebo zda pozvolný odchod do výkonnostního podprůměru je již realita, s níž je potřeba se smířit. Všichni předpokládám doufáme, že „A“ je správně.
