Tomáš Bárta jakož i Matúš Štoček si reprezentační dres vysloužili za výkony v průběhu celé dosavadní letošní sezóny. Zvláště pro Tomáše byl závod velkou příležitostí, protože nejpravděpodobnějším scénářem, který se také nakonec vyplnil, byl hromadný dojezd a souboj sprinterů.
Z konečného výsledku byl tudíž zklamaný, protože jeho ambice sahaly podstatně výše. Ale ukázalo se, že je velký rozdíl mezi závody kategorie dva, potažmo jedna kalednáře UCI, které se svým kontinentálním týmem absolvují v průběhu sezóny, a závody, kde startují nejlepší cyklisté světa.
A v Mnichově se sešla téměř kompletní světová sprinterská špička a ta se také utkala o evropský primát. Získal ho Nizozemec Fabio Jakobsen, který se ve svých 25 letech může pyšnit už 37 vítězstvími v profesionálním pelotonu včetně etap z Tour de France či španělské Vuelty.
Týmoví kolegové a reprezentanti svých zemí před startem mnichovského závodu: s číslem 91 Tomáš Bárta a Matúš Štoček.
Pro Tomáše to byla především naprosto nenahraditelná zkušenost. Navíc se mu dostalo podpory od ikony české cyklistiky, Zdeňka Štybara, který mu byl oporou nejen při samotném závodě a jenž své síly a umění dal ve prospěch týmu, speciálně právě Tomáše Bárty.
Sám Zdeněk komentoval závod slovy: „Jeli jsme na Tomáše Bártu, který se pohyboval skvěle v balíku. Někde kolem 4. km do cíle trošku ztratil pozici, ale znovu jsme se našli. V závěru měl křeče, což ho hrozně mrzelo. Všichni máme o zkušenost víc a myslím, že jsme udělali maximum pro dobrý výsledek."
Tomáš si nemohl vynachválit podporu, které se mu od Zdeňka Štybara, můžeme říci, že už legendy české cyklistiky, dostalo.
„Musím poděkovat Zdeňku Štybarovi, který v můj prospěch obětoval vlastní ambice a dal mi šanci ukázat, co ve mně je. Ukázalo se, že worldtour sprinteři jsou schopni skvěle sprintovat i po 220 kilometrech. U mě se projevilo to, že sprintovat po třech hodinách nebo po pěti je rozdíl. Zhruba 1,5 kilometru před cílem jsem dostal křeče. Hrozně mě to mrzí, i kvůli práci, kterou pro mě Zdeněk odvedl. Osobně jsem si myslel na umístění mezi 10. až 15. místem, ale závěr se jel tak strašně rychle, že to nakonec bylo nad moje síly. Neházím flintu do žita. Věřím, že přijdou další šance."
Kromě obou reprezentantů startovala šestice týmu ATT Investments, ve složení Karel Camrda, Tomáš Jakoubek, Petr Klabouch, Jiří Petruš, Daniel Sporysch a Karel Tyrpekl, na dvou jednorázových polských závodech kategorie „2“, Memorialu Henryka Lasaka a Memorialu Jana Magiery.
S ohledem na předešlý náročný program, především v podobě účasti na SAZKA Tour, i program nadcházející, jímž je od čtvrtka Baltic Chain Tour, zůstali někteří závodníci doma a například Jiří Petruš nastoupil v Polsku pouze k jednomu závodu.
S ohledem na charakter obou závodů, které byly mimořádně kopcovité, byl lídrem sestavy vrchař Karel Camrda. Musel se v průběhu obou závodů potýkat s početní převahou konkurence, takže 8. a 9. místo není sice oslňující, ale ani výrazem neúspěchu.
V prvním případě doplnil Karla Camrdu na 12. místě Tomáš Jakoubek, a v druhém na 13. místě Karel Tyrpekl.
Nyní tedy čekají čtyři etapy v Estonsku, kam jsou přihlášeny mj. záložní sestavy Pro Teams belgického Alpecin-Deceuninck a norského Uno-X, takže pro sestavu ATT Investments další šance na dobrý výsledek, případně UCI body v zajímavé konkurenci.
Karel Camrda a Petr Klabouch na startu Memorialu Henryka Lasaka
