Druhý, třetí a čtvrtý muž loňského ročníku Tour de France se na letošním startu v Bruselu neukážou. Obhájce vítězství sice ano, ale zdaleka ne v takové formě jako loni. Tour de France konečně začíná být zajímavá, protože chybí opravdu velký favorit. Ale někdo vyhrát musí. 

Koho lze zařadit mezi širší okruh favoritů? Geraint Thomas je logickou volbou, ačkoliv musí po odstoupení z Kolem Švýcarska měnit plány a čekají ho těžké tréninky v kopcích. Ineos má v záloze Egana Bernala, který v šesté etapě Kolem Švýcarska útočil a dojel si pro žlutý dres lídra. Jenže ve Švýcarsku nejsou žádní další favorité Tour. Bernal jel nadoraz, přesto ujel Janu Hirtovi jen o 12 sekund. Ani jeden z lídrů Ineosu není v ideální formě, ale do startu Tour ještě nějaký čas zbývá a Bernal dlouho nezávodil, určitě se po Švýcarsku zlepší. 

Ineos není jediným týmem, který má dva lídry. Stejnou taktiku plánuje Movistar. Jenže Nairo Quintana na Dauphiné předvedl, že není v dostatečně dobré formě. Favoritem na vítězství není. Ani Mikel Landa. Baskický vrchař má za sebou těžké Giro a že by zrovna on dokázal zkombinovat Giro a Tour na špičkové úrovni si nejsme jistí.   

Francouzský cyklista nevyhrál Tour de France od roku 1985 a letos je k tomu při úbytku favoritů dobrá příležitost. Jenže Romain Bardet je daleko od ideální kondice. Na Dauphiné se necítil nejlépe a v jednorázovce s dojezdem na Mont Ventoux nestačil na Jesuse Herradu, ačkoliv tam žádný jiný solidní soupeř nebyl. Bardet navíc nezlepšil časovku a vítězství, ale i pódium, se zdá být příliš ambiciózním cílem.

Thibaut Pinot byl před Critérium du Dauphiné sebevědomý a myslel na vítězství, ale do souboje o žlutý dres se vůbec nezapojil. Skončil na solidním pátém místě, ale jednoduše nebyl lepší než soupeři. Pinot už jednu Tour na pódiu dokončil, v roce 2014 byl třetí. Na stejný, nebo dokonce lepší výsledek rozhodně myslet může, ale nebude to nijak snadné. Je největší francouzskou nadějí, Bardet a Warren Barguil na to letos nemají. 

Pak je zde několik závodníků, kteří jsou sice kvalitní cyklisté a specialisté na dlouhé etapové závody, ale věří někdo, že někdy vyhrají tak významný závod jako je Tour? Sem patří Rigoberto Uran, Adam Yates, Steven Kruijswijk, Dan Martin, Emanuel Buchmann, Enric Mas a Richie Porte. Vítězství kohokoliv z nich by bylo překvapením a zároveň nebylo, protože Uran, Martin, Yates, Porte a Kruijswijk to zkouší na třítýdenních závodech už dlouho a občas byli blízko. Jen to nejsou šampióni.

Velkým šampiónem nepochybně je Vincenzo Nibali. Jenže se letos zaměřil na Giro a skončilo to druhým místem v celkovém pořadí. na Tour se chystá, ale jen na etapy a případně dres nejlepšího vrchaře. Nebo ho odstoupení Chrise Frooma a Toma Dumoulina donutí zkusit i celkové pořadí?  

A nakonec je zde muž, který je v dokonal formě od začátku roku a udržel si ji i po delším odpočinkovém a tréninkovém období - Jakob Fuglsang. Lídr Astany letos září jak nikdy předtím. Vyhrál monumentální klasiku Lutych - Bastogne - Lutych, vyhrál Kolem Andalusie, etapu na Tirreno - Adriatico, dojel druhý na Strade Bianche a Valonském šípu, třetí na Amstel Gold Race a především byl nejlepší na Dauphiné v konkurenci několika favoritů Tour de France. 

Fuglsang se ve 34 letech dostal do životní formy a ačkoliv dříve býval pro Astanu lídrem z nutnosti, nyní je největší hvězdou kazašského celku. Fuglsang absolvoval už dvanáct třítýdenních závodů, ale jen jednou dojel v první desítce, v roce 2013 byl sedmý na Tour de France. To je už šest let. Loni se soustředil jen a Tour a dojel dvanáctý.  

Po skončení Tour de France pochyboval, zda má smysl pokoušet se o úspěch v celkovém pořadí. Byl si jistý, že udělal vše co mohl a byl v nejlepší možné formě, přesto to na první desítku nestačilo. Jenže po sezóně vyměnil trenéra a změnil přípravu a letos je to úplně nový Fuglsang.   

Je silnější na kole, ale hlavně je sebevědomější. Nebojí se útočit, byl nejaktivnějším jezdcem na mnoha jarních závodech. Astana je skvělá na každém závodě a dánský cyklista toho využívá. Začal si věřit a už o sobě nepochybuje. Každý lídr na Grand Tour závodech si musí věřit a musí být psychicky odolný. Fuglsangovi to v minulosti chybělo. A to je ta největší změna. Pomůže mu nově nalezená sebedůvěra vyhrát Tour de France? 

Foto Sirotti