4. etapa: Šotolinovou etapu ovládla stáj SD Worx

Když byl oznámen itinerář Tour de France Femmes, vyvolala právě čtvrtá etapa značný ohlas. Pět vrchařských prémií (poslední 5 km před cílem) a 1415 vertikálních metrů, a především – čtyři šotolinové úseky v celkové délce 12,9 km. Vše našlapané do posledních 60 kilometrů. Stoupání za stoupáním, šotolina za šotolinou. Tedy klasická etapa, o jaké se říká, že v ní nemůžete tour vyhrát, ale můžete ji ztratit.

Nejhůře dopadla Mavi García. Španělská šampionka zažila mimořádně nešťastný den. Defekty byly to nejmenší. Pády a nervozita vykonaly své, Mavi García doslova ztrácela orientaci kolem sebe, rukama nechtěně srazila jednu ze soupeřek, kterou neviděla, poté dokonce vjela pod kolo svého doprovodného vozu. Ošklivě potlučená a odřená dojela do cíle se ztrátou asi minutu a půl na soupeřky do celkové klasifikace. Ale ráno lepší večera. „Cítím se lépe, než jsem si myslela, očekávala jsem, že to bude horší. Cítím se poražená, ale pokračuji. Mohlo to dopadnout mnohem hůře. V dlouhé etapě se všechno odehrálo během 10 minut.“ Defekty postihly i další z favoritek, zdržely se Cecilie Uttrup Ludwig a Katarzyna Niewiadoma, ale dokázaly se dostat zpět.

Nejaktivněji si v rozhodujících kilometrech počínala sestava SD Worx. Především na šotolinových sektorech byly stále vpředu, tempo navyšovala i Demi Vollering. A nejtěžší úder připravily 23 kilometrů před cílem, před nájezdem na poslední šotolinový tříkilometrový úsek. Vpřed vyrazila Marlen Reusser. Nikdo nereagoval, žádné soupeřce se po námaze a chaosu desítek kilometrů nechtělo do dalšího trápení. Švýcarskou časovkářku už nikdo nechytil, navyšovala svůj náskok i přes poslední dvě stoupání a v cíli měla na druhou Évitu Muzic náskok 1:24. Parádní tah SD Worx. Marlen Reusser nepatří k favoritkám pro GC, ale pokud ji vypustíte dopředu, je nechytatelná, dvojnásobná stříbrná medailistka z MS v časovce má ohromující tah. V SD Worx je nováčkem, stáj sází po odchodu Anny van der Breggen především na hodně mladé závodnice, Niamh Fisher-Black (21), Anna Shackley (21), Lonneke Uneken (22), Blanka Vas (20), to je jejich budoucnost. Marlen Reusser již překročila třicítku, ale vedení týmu šlo na jistotu, a… Švýcarka je první vítězkou SD Worx na Tour de France Femmes.

Marlen Reusser je všestranně nadaná. Pochází z farmářské rodiny žijící v údolí Emmental, hraje na housle a vystudovala medicínu. Jako lékařka pracovala na poloviční úvazek v nemocnici a druhou část svého já věnovala cyklistice. Angažovala se i v politice, v Emmentalu byla členkou předsednictva Strany zelených. V letech 2020 a 2021 skončila druhá na MS v časovce, stejnou příčku v této disciplíně obsadila na OH v Tokiu. 

V celkové klasifikaci v obtížné etapě ztratila z favoritek nakonec pouze Mavi García. Žlutý trikot dále držela Marianne Vos, 16 sekund ztrácely Silvia Persico a Katarzyna Niewiadoma. 

5. etapa: Opět spurterská otázka: Kdo zastaví Lorenu Wiebes? 

Bar-le-Duc – Saint-Dié-des-Vosges, 176,5 km, žádná z cyklistek v pelotonu ještě nejela v závodě tak dlouhou etapu. Po vypětí předcházejícího dne a vzhledem k délce etapy, se očekával spíše klidnější průběh s únikem vpředu. A hromadný spurt s otázkou, zda bude Lorena Wiebes opět nejrychlejší. 

Spurterská sestava DSM vstupovala do nejdelší etapy hubenější. Den předtím nedokončila stresující kilometry Charlotte Kool, která svou rychlost a schopnosti prokázala na Giru d´Italia dvěma druhými místy, prohrála s Marianne Vos a Elisou Balsamo. Charlotte Kool nespadla, naprosto vyčerpaná neměla síly pokračovat. DSM jel do podhůří Vogéz v pěti, ale dokázal kontrolovat etapu. 

Po intenzivním úvodu se vytvořil čtyřčlenný únik, dvojice Victoire Berteau a Antri Christoforou byla dostižena až 3 kilometry před cílem. Nebezpečnou zatáčkou 1600 metrů před cílem, která otočila peloton do protisměru, provedla z čela své kolegyně z Treku-Segafredo světová rekordmanka v hodinovce Ellen van Dijk, na předních pozicích se držela Marianne Vos, dopředu vyjela i Demi Vollering, která připravovala pozici do spurtu pro Lotte Kopecky, Lorena Wiebes už zůstala sama bez podpory svých kolegyň. Asi 250 metrů před cílem vyrazila vpřed jako první Maria Giulia Confalonieri z týmu Ceratizit-WNT, ale kolem ní se nezadržitelně přehnala nejrychlejší ze všech. Lorena Wiebes prokázala, že je nejlepší spurterkou pelotonu a dosáhla na své letošní 17. vítězství, druhé na TdFF. Ve 23 letech jich má na kontě již 53!

Lorena Wiebes: „Franziska odvedla úžasnou práci, téměř od začátku kontrolovala únik. Jsem na ni opravdu pyšná. Liane několikrát zaskočila, aby udržela vysokou rychlost, a pak mě Juliette a Pfeiffer ve finále chránily před problémy a dostaly na dobrou pozici do posledního kilometru. Bylo to rychlé a chaotické finále, zejména v té poslední zatáčce, protože jsme do ní vjely takovou rychlostí, že bylo téměř nemožné ji vzít. Jsem opravdu šťastná, že jsem dokončila celodenní týmovou práci.“

Nejdelší etapa historie nic nezměnila na předních příčkách celkové klasifikace, pouze Marianne Vos navýšila své vedení o čtyři bonusové sekundy za třetí místo, Silvia Persico a Katarzyna Niewiadoma ztrácely po 5 etapách 20 sekund. 

6. etapa: Marianne Vos v šesti etapách pětkrát v nejlepší trojce

Saint-Dié-des-Vosges – Rosheim, 128,6 km. Před horským závěrem další příležitost pro spurterky. Potřetí Lorena Wiebes? 23 kilometrů před cílem se to stalo. V hektickém sjezdu z bonusové prémie spadlo několik cyklistek, mezi nimi i dvojnásobná etapová vítězka Lorena Wiebes. Ošklivě odřená a otřesená se zvedla, nasedla na kolo, ale šance na smazání ztráty se brzy rozplynuly. Když dojela do cíle s odstupem přes sedm minut, rychle zmizela všem z očí, nechtěla, aby byly její slzy vidět.

Neočekávalo se, že by favoritky na konečné prvenství plýtvaly silami před víkendovým horským závěrem. Etapa nezadržitelně spěla do dalšího hromadného spurtu, tentokrát poprvé bez Loreny Wiebes. Marianne Vos nezaváhala, v posledním kilometru si stále držela jednu z předních pozic, bylo z toho její druhé etapové vítězství na Tour de France Femmes. Celkově 242 profesionálních vítězství, číslo srovnatelné s Eddym Merckxem. Jistě, 32 triumfů v etapách Gira d´Italia, to na TdFF nenapodobí, vždyť v květnu oslavila 35 let. Ovšem její etapová umístění v inauguračním ročníku TdFF, smekněme klobouk – šest etap a pětkrát v nejlepší trojce, jednou pátá.

I kdyby Marianne Vos vyhrála všech šest dosavadních etap, nic to nezmění na tom, že o vítězce Tour de France Femmes se rozhodne ve Vogézách. Dnešní předposlední etapa má v závěru stoupání na Grand Ballon (1336 m. n. m.) a závěrečná nedělní stoupá na Ballon d'Alsace a finišuje na La Super Planche des Belles Filles v nadmořské výšce 1140 metrů. To vše jsou proslulé kopce historie Tour de France, kde se mnohokrát rozhodovalo o žlutém dresu. V sobotu 2883 vertikálních metrů, v neděli dalších 2466, celkem 5349. Vzpomeňme na Giro d´Italia, Annemiek van Vleuten tam v horských etapách nadělovala konkurenci (Mavi García, Cecilie Uttrup Ludwig, Juliette Labous, Elisa Longo Borghini, Silvia Persico) minuty jako na běžícím pásu, nejblíže se jí držela Marta Cavalli, ale ta z TdFF odstoupila. Tentokrát bude mít Annemiek van Vleuten navíc několik soupeřek, které se speciálně připravovaly právě a pouze na rozhodující kilometry ve Vogézách – silná dvojka SD Worx Demi Vollering a Ashleigh Moolman Pasio a Katarzyna Niewiadoma. A Marianne Vos? Dodá jí žlutý dres křídla?