V cíli bylo zřejmé, že si oddechl, po dlouhém a chladném začátku závodu musel opakovaně reagovat na útoky nejlepšího cyklisty světa Tadeje Pogačara, ale stále věřil, že dnes na na něj nikdo nemá. „Je to opravdu těžko uvěřitelné,“ povzdechl si Van der Poel před vyhlášením vítězů. „Obrovsky jsem se soustředil na to, abych tenhle závod vyhrál. Věděli jsme, že Tadej bude velmi silný, ale já se dnes cítil velmi dobře. Teda až v závěru, protože začátek v dešti a zimě byl opravdu hrozný. Od chvíle, kdy jsme se dostali na pobřeží, to bylo lepší a lepší. Vyhrát zde s týmem potřetí v řadě je jedinečné.“
Zdá se, že vedení týmu Alpecin-Deceuninck umí zázraky, protože tak efektivní výsledky na pěti největších klasikách žádný jiný tým nemá. Během pouhých pět let posbírali už osm triumfů na monumentech. A dokážou se přizpůsobit závodní situaci, netrvají na jedné osvědčené taktice. Všechna tři Sanrema vyhrál různými způsoby, před dvěma lety odjel Van der Poel na vrcholu Poggia, loni pomohl spurtovat Jasperu Philipsenovi a letos musel odpovídat na útoky Pogačara už na Cipresse a později i na Poggiu.
„Samozřejmě jsme věděli, že Pogačar bude do kopce nejsilnější,“ potvrzuje MVDP. „Na Cipresse byl opravdu působivý. Poté jsme dobře střídali ve třech, protože díky tomu jsme si rozdělili pódium. Na vrcholu Poggia jsem se mu snažil ujet, cítil jsem se dost silný, ale on byl také a dokázal se vrátit,“ zmínil svůj jediný útok na svém oblíbeném místě.
Nakonec musel počkat na úplný závěr a spurt proti dvěma soupeřům, protože Filippo Ganna se v posledním kilometru vrátil dopředu. A také zde mu pomohl jeho výjimečný cit pro závod a bohaté zkušenosti. „Věděl jsem, že ostatní chtějí dlouhý sprint, a mysleli si, že já ho chci co nejkratší. Takže jsem se rozhodl je překvapit, když jsem viděl značku 300 metrů do cíle. Ukázalo se to jako správná taktika. Je výjimečné vyhrát Sanremo, ale dokázat to tím, že porazím tyto dva... Je to čest být s nimi na stupních vítězů. Vlastně pro to nemám slov,“ složil svým soupeřům poklonu.
Philipsen neměl svůj nejlepší den
Alpecin nastupoval na start Sanrema se dvěma lídry, ale poměrně brzo se ukázalo, že Jasper Philipsen tentokrát k nejlepším patřit nebude. Obhájce vítězství se necítil nejlépe, není jasné, zda to bylo jen pádem, který ho potkal v dojezdu středeční klasiky Nokere Koerse, každopádně nestačil už na Cipresse, ještě než se začalo útočit. Ale nakonec mohl být spokojený, šňůra vítězství jeho týmu pokračuje
„Na Poggiu jsem zjistil, že vyhrál Mathieu, už jsem byl příliš pozadu,“ smál se rychlý Belgičan po skončení závodu. „Ve stoupáních na Capi jsem docela brzo cítil, že to dnes nebude nic pro mě. Přesto jsem se snažil, ale dalo se čekat, že po tom pádu v Nokere nebudu stoprocentní. Během závodu mi to nevadilo, ale stačit tempu týmu UAE bylo nemožné. Naštěstí byl v týmu Van der Poel. Je to fantastické. Je to nakopnutí, že jsme tento monument vyhráli třikrát za sebou. Dnes večer si uděláme večírek,“ dodal Philipsen.
Mezi nenápadné hrdiny letošního Sanrema patří Silvan Dillier, který na čele pelotonu odtahal pro lídry a ostatní týmové kolegy více než 200 kilometrů, v dešti a zimě, i když mu nikdy z ostatních týmů favoritů nepomohl a má na Van der Poelově vítězství svůj významný podíl.
