Historie
Okolo Chorvatska se jelo poprvé v roce 1994. Jenže po roce 2001 si dal závod pětiletou pauzu. Tradici se ale nepodařilo plnohodnotně obnovit, protože ročník 2007 byl zase na dalších sedm let poslední. Teprve od roku 2015 píše závod zatím nepřetržitou novodobou historii. A nezastavil ho ani covid. Letos tedy realizuje 9. ročník závodu, který byl od počátku zařazen do kategorie 2.1. A na tu se tu schází velmi slušná konkurence.
Koneckonců přehled jezdců, kteří se tu postavili na stupně vítězů, by toho měl být dokladem. Např. v roce 2015 skončil na 2. místě jakýsi Primož Roglič. O dva roky později tu vyhrál Vincenzo Nibali, když byl v konečném účtování o 23 vteřin lepší než třetí Jan Hirt. V roce 2019 tu triumfoval Adam Yates, o rok později Stephen Williams, letošní vítěz Tour Down Under, Okolo Británie a Valonského šípu, a před dvěma lety byl o jedinou vteřinu než druhý Jonas Vingegaard lepší Matej Mohorič.
Ročník 2023
Nejčerstvěji v paměti bychom mohli mít ročník loňský. České zájmy tu zastupoval tým ATT Investments a v dresu dsm-firmenich Pavel Bittner. Pavlovi se tehdy blížily dvacáté narozeniny a ještě se ve velmi dobré konkurenci špičkových sprinterů tolik neprosazoval. Nejlepšího výsledku, jímž bylo 4. místo, docílil ve třetí etapě ze spurtu necelé třicítky jezdců. Nejcennějšího výsledku tady z českých jezdců tehdy dosáhl Jakub Otruba v dresu ATT Investments, když obsadil konečné 10. místo coby druhý nejlepší z jezdců kontinentální úrovně. Přičemž lepší než on byl pouze Gal Glivar, další slovinský talent, kterého si už aktuálně cizelují v devo týmu UAE Emirates.
Úvodní etapa tehdy skončila hromadným spurtem, z něhož vyšel vítězně Elia Viviani (INEOS Grenadiers) a Jirka Petruš (ATT Investments) obsadil 8. místo. I druhá etapa dospěla do hromadné koncovky, tentokrát se Viviani musel sklonit před sprinterem Iúri Leitãem z Caja Rural - Seguros RGA. Třetí etapa už ale startovní pole poprvé více nadělila. Čas vítěze, jímž se stal Nicolò Parisini
z Q36.5 Pro Cycling Team, což je dosud jeho jediné profesionální vítězství, získalo dalších 26 lidí. Mezi nimi vzpomínaný Pavel Bittner, ale nechyběl tu ani Jakub Otruba. Do čela průběžné klasifikace se poté dostal týmový kolega Pavla Bittnera Tobias Lund Andresen, kterému tu český závodník ve spurtech pomáhal.
Pro konečné pořadí měla velký význam profilově nejtěžší čtvrtá etapa, v jejímž rámci se nastoupalo víc jak 3,5 tisíce výškových metrů a která končila víc jak 5 km dlouhým výjezdem v městě Labin, když poslední kilometr se zvedl k 7,5 %. První v cíli byl Matej Mohorič (Bahrain - Victorious), ale do čela GC se dostal Magnus Sheffield (INEOS Grenadiers) o jedinou vteřinu před dalším borcem Caja Rural - Seguros RGA Orluisem Aularem. Co bylo důležité pro nás, v první 12členné skupině nechyběl na 8. místě ani Jakub Otruba, což ho vyneslo na průběžné 10.
Následující předposlední etapa dospěla do hromadné koncovky, a poněvadž ji nejlépe zvládl právě Aular, posunul se do čela celkové klasifikace. I v závěrečné etapě spurtoval do cíle početný peloton. Muž ve žlutém šel na dvoustovce k zemi, ale při té smůle měl i štěstí. Campbell Stewart (Team Jayco AlUla) odsunul na druhé místo Alexandera Kristoffa (Uno-X Mobility) a právě ony chybějící bonifikační vteřiny pak Norovi chyběly na Aulara v konečném účtování, takže obsadil až 2. místo.
Kromě konečného 10. místa Jakuba Otruby zaujal i Michal Schuran, který tu bojoval o zelený dres nejlepšího vrchaře, který také po dvě etapy vlastnil, ale nakonec podlehl o pouhé dva body Jonasi Rappovi (Hrinkow Advarics).
Trasa 2024
Pokud si prostudujeme itinerář jednotlivých etap letošního ročníku, papírově by to mohlo vypadat takto. Úvodní etapa sice obsahuje dvě po sobě jdoucí, v souhrnu víc jak 20km stoupání, ale jednak jsou - jak cyklisté říkají - háková a jednak z vrcholu druhého z nich to je do cíle 50 km ve sjezdu a pak po rovině. Druhá je profilově ještě snadnější, takže čas vítěze by tu měla obdržet ještě početnější hlavní skupina. Třetí bude prozatím nejtěžší. Na 154 km 2166 výškových metrů sice nevypadá nijak hrozivě, ale důležitý bude nejspíš dvojí přejezd půlkilometrové stojky (11,4 %) v posledních 11 km. I když z té druhé je do cíle pořád ještě 7 km.
Poté přijde na řadu zlatý hřeb závodu. Profilově nejtěžší etapa, z níž vypíchněme 12km stoupání o průměrných 6 % s vrcholem 55 km před cílem a poté cílový výjezd ve zmiňovaném Labinu (1,7 km, 5,9 %). Další dvě etapy a zvláště pak ta poslední, končící v Záhřebu, mají vysoký potenciál hromadné koncovky.
Týmy a favorité
Na start se postaví přesně 20 týmů. Z nich 6 je z kategorie World Teams, 8 z Pro Teams a 6 Continental Teams. Pokud jednotlivým týmům půjde o etapová prvenství i celkové, posílají sem jak dobré sprintery, tak borce, kteří dokáží přejet kopce, resp. jsou schopni zvládnout kratší výjezdy a svou výbušností se v nich v závěru prosadit. A s nimi sem v mnoha případech posílají mladíky, aby si tu nabrousili ostruhy a ukázali, co v nich doutná.
Jedničku na svých zádech poveze obhájce loňského prvenství Orluis Aular. Nechybí ani loni druhý Aleksander Kristoff, ovšem na celkové pořadí by mohl cílit v týmu Uno-X Mobility spíše Andreas Leknessund.
I Elia Viviani si zopakuje loňskou účast, týmovou jedničku INEOS Grenadiers ale připne na záda Filippo Ganna. Zda týmová jednička na zádech Damiana Carusa (Bahrain - Victorious) znamená i pozici lídra, uvidíme. Nabízel by se i domácí Fran Miholjevič, jenže jeho letošní výsledky ho do role borce usilujícího o mety nejvyšší rozhodně nepasují. Red Bull - BORA - hansgrohe sem posílá na celkové pořadí Emanuela Buchmanna, odcházejícího po sezóně do Cofidisu, a do spurtů Sama Welsforda.
Mimořádně silnou sestavu v aktuálně dostupné startovní listině uvádí Team dsm-firmenich PostNL. Opět by tu měli startovat Tobias Lund Andresen a Pavel Bittner, ale také Romain Bardet, Warren Barguil a Oscar Onley. Pokud tomu tak bude, pak by měli zářit v každé z etap. A Pavel by mohl mít příležitost rozšířit svou letošní sbírku tří vítězství o nějaký ten další zářez.
I v týmu Jayco AlUla najdeme navrátilce v podobě Campbella Stewarta. V sestavě australského týmu zaujme i jméno Ben Wiggins. Ano, jde o 19letého syna Bradleye Wigginse - vítěze Tour z roku 2012 a řady dalších top závodů - jehož si vypůjčili z konti týmu vychovávajícího budoucí talenty Hagens Berman Jayco. Propojenost je zřejmá už z názvu obou týmů.
Posledním, nikoli silou a významem, z World týmů je UAE Emirates, z jehož sestavy vyčnívají především Igor Arrieta, který předvedl skvělý výkon při nedělním světovém šampionátu (10.), a Brandon McNulty, který se také po právě skončeném světovém šampionátu jeví ve velmi dobré formě.
Z druhodivizních sestav budeme moci sledovat kromě již jmenovaných také Equipo Kern Pharma, Israel - Premier Tech, Q36.5 Pro Cycling Team, TDT - Unibet Cycling Team, Team Polti Kometa a Tudor Pro Cycling Team. V původní nominaci figurující Petr Kelemen z ní nakonec vypadl.
Nejvíc českých jezdců najdeme v ATT Investments. Vedle Maďara Mártona Diny a Slováka Matthiase Schwarzbachera jsou to Dominik Neuman, Filip Řeha, Michal Schuran, Daniel Turek a Šimon Vaníček.
Pokud si dovolíme úvahu o ambicích, s jakými mohou vstoupit do závodu, pak se jako první nabízí dílčí v podobě např. opětovného úsilí získat z úniků vrchařský dres. Do spurtů je tu pro Šimona Vaníčka a Dominika Neumana velmi silná konkurence, takže každé umístění do deseti bude úspěch. A pro Mártona Dinu tu zase chybí dojezd na dlouhý a nejlépe hodně prudký kopec. Takže i v GC by umístění do deseti bylo obrovským úspěchem.
Závod vysílá mj. slovenská RTVS Šport.
