Zvlněná etapa Archidony do známé Cordoby nebyla po prvních 140 kilometrů příliš náročná. Ale poté se před závodníky zvedlo stoupání s kuriózním názvem Alto del 14 %. Výjezd pojmenovaný podle maximálního sklonu tohoto kopce, ale nebyl dostatečně selektivní na 8,4 kilometru byl průměrný sklon pouze 5,3 %. Z vrcholu chybělo do cíle zhruba 25 kilometrů.
Do dlouhého úniku se odvážil pouze Xabier Isasa z Euskaltel-Euskadi a peloton si mohl dovolit poskytnout mu velký, až osmiminutový náskok. Přesto byl dostižen ještě před začátkem stoupání Alto del 14 %. Ve stoupání zvýšil tempo tým Red Bull-Bora-Hansgrohe a problémy neměli jen sprinteři, ale také. někteří jezdci na celkové pořadí, například Thymen Arensman (Ineos Grenadiers) a Cian Uijtdebroeks (Visma-Lease a Bike).
Kilometr před vrcholem zaútočil Primož Roglič, ale dlouho nevydržel. Následovalo ještě několik pokusů, ale nikomu se nepodařilo vytvořit si náskok a Roglič na vrcholu Alto del 14% dosprintoval pro bonifikační skupiny před Seppem Kussem (Visma-Lease a Bike) a Richardem Carapazem (EF Education-EasyPost). Na vrcholu se pohromadě udržela skupina třiceti jezdců, včetně muže v zeleném trikotu - Wouta van Aerta (Visma-Lease a Bike).
Měl tak velkou příležitost vyhrát další etapu, protože Kadena Grovese (Alpecin-Deceuninck) na vrchařské prémii zdržel pád. Jenže ani pro Van Aerta to nebyla snadná situace, k ruce měl jen Kusse a ostatní týmy chtěly útočit. Zkusil to Marc Soler (UAE Emirates), který si vytvořil náskok 20 sekund a Van Aert musel reagovat vlastním útokem. Sice neujel, ale pomohl zlikvidovat Solerův pokus. A následovaly další útoky, nejdříve to zkusil David Gaudu (Groupama-FDJ), po něm Pavel Sivakov (UAE Emirates), který byl dostižen až těsně před spurtem.
Za Van Aertem, který si spurt musel rozjet sám, byl schovaný Mathias Vacek (Lidl-Trek) a levné Belgičana vyzval ke sprinterskému souboji. Nebyl to však vyrovnaný duel, Van Aert byl jasně rychlejší a projel cílem s náskokem před druhým Vackem. Třetí skončil Pau Miquel (Kern Pharma).
Van Aerta průběh etapy překvapil. „Očekával jsem, že do cíle přijede mnohem větší skupina. Věděl jsem, že závěrečné stoupání je těžké, ale nečekal jsem, že závod takhle vybouchne. Na vrcholu jsem v čelní skupině zůstal se Seppem sám. Bylo opravdu těžké to zvládnout, ale Sepp odvedl úžasnou práci. Nevím, jestli si lidé uvědomují, jaké to je, když máte pod 60 kilo a dokážete jet takto po rovině. Měl jsem z toho husí kůži a chtěl jsem to prostě dotáhnout. Tohle je opravdu velké," říká spokojený Belgičan.
„Myslel jsem si, že mě možná pustí, když je překvapím ale viděl jsem, že mě stíhá UAE, a nechtěl jsem riskovat," vrátil se ke svému pokusu o únik. „Později jsem se mohl spolehnout na Seppa. Nejde jen o vítězství, ale taky o to, abychom fungovali jako tým a měli velké cíle a součástí toho je, že se každý odváží obětovat pro ostatní. Obhájce titulu mi potáhl, to je příklad filozofie našeho týmu. Jsem na to hrdý.“
Většina favoritů dojela pohromadě, pouze Arensman ztratil 1:17 a Uijtdebroeks dokonce přes 8 minut.
O'Connor popichuje Rogliče
„Bylo to dobré! Až do finále to byl super jednoduchý den, abych byl upřímný," řekl Ben O'Connor po svém prvním dnu v červeném trikotu. „Pak to bylo výbušné, ale v horku jsem se cítil mnohem lépe než na začátku týdne... Byl to hezký den!"
Australan neměl žádný problém s uhájením vedení, nijak ho nerozhodil ani Roglič, který snížil ztrátu o šest sekund na bonusové prémii. „Nepřekvapilo mě, že si Roglič dojel pro prémii, ale nebyl to nějaký šíleně výbušný útok. Jsem docela spokojený s tím, jak jsem se dnes cítil, a docela spokojený s tím, jak to dopadlo. Proti Primožovi ve sprintu na prémii toho moc nezmůžu, ale musel by vyhrát hodně prémií, aby ten čas dohnal. Uvidíme ve velkých horách.“
