Závod začal špatnou zprávou pro českého fanouška. Jan Hirt musel závod opustit kvůli následkům pádu z poslední etapy Tour de l´Ain. Vedení týmu doufalo, že bude moci Critérium absolvovat, ale bolesti zápěstí se ukázaly jako hodně limitující, takže se rozhodli neriskovat zhoršení zdravotního stavu, odvolat ho ze závodu a poskytnout mu prostor na zotavení.

Poměrně rychle se vytvořil pětičlenný únik, v němž byl Quinten Hermans (Wanty), Tom-Jelte Slagter (BaB), Michael Schär (CCC), Niccoló Bonifazio (Total) a Brent van Moer (Lotto). Odstup od pelotonu se dostal až na 5:30.

Únik dne, v němž nejdéle vydržel Michael Schär (CCC).

Jenže i tady se děly věci. Bonifazio před prvním dlouhým kopcem Col du Béal (10 km, 5,6%) opustil závod pro bolesti zad. Následně spadli Hermans a Van Moer, Hermanse odvezli s poraněním paže do nemocnice a ani Van Moer nepokračoval v závodě.

Vepředu tedy osaměli Schär a Slagter. Schär se nadřel o něco víc, jelikož při výšce 198 cm převyšoval kolegu z úniku o 30 cm. 75 km před cílem měli k dobru 2:45 min.

Padalo se i v pelotonu. Na 134. km spadl jeden z potencionálních lídrů závodu Emanuel Buchmann (Bora), ale vrátil se do pelotonu.

Při sjíždění uprchlíků byly aktivní týmy Deceuninck a Jumbo. V těchto fázích závodů to byli ti, kteří tuhle práci odvádějí obvykle: z Jumba Tony Martin a z Deceunincku Tim Declercq, případně Kasper Asgreen.

"Motorka" Tony Martin

V dalším stoupání na prémii 2. kategorie 55 km před cílem Slagter poděkoval Schärovi, postrčil ho do další šichty, zamával do kamery a únik opustil. V té době měl Švýcar v oranžovém dresu náskok 3:00 min. a šéfové ho z auta povzbuzovali, aby jel, co to dá, což také činil. 40 km před cílem měl stále náskok 2:40.

Jenže pak přišlo další klasifikované stoupání, Montée Andrei Kivilev, a náskok Schära - kterému jeho dnešní snaha přinese pro zítřejší etapu dres nejlepšího vrchaře - především zásluhou tempařů Jumba a Deceuninck rychle klesal.

Název předposledního kopce připomíná kazašského profesionálního cyklistu, který v březnu 2003 zdánlivě nevinně havaroval během závodu Paris - Nice, ale na následky zranění hlavy zemřel. Jeho smrt byla spouštěčem k postupnému zavedení povinného nošení přileb.

Ve sjezdu z předposlední prémie se za Schärem vydal Quentin Pacher (BaB). Za ním zase Soren Kragh Andersen (Sunweb) a Rémy Cavagna (Deceuninck). Čelo pelotonu v té době opanoval Ineos.

25 km před cílem Pacher Schära docvakl a rozdíl mezi nimi a další dvojicí činil v té chvíli 20 vteřin. Přemotivovaný Pacher to ale v jedné z prudkých zatáček ve sjezdu přehnal, ujelo mu přední kolo a Schär na to byl zase sám. Pouze chvíli, než ho dojeli Andersen s Cavagnou. 20 km před cílem měli stále 20 vteřin.

Závod kontroloval především tým Jumbo-Visma.

Jenže čerství chlapci Švýcara rychle odpojili a následně se pokusil o sólo akci Cavagna: 15 km před cílem 15 vteřin. To se už na špici pelotonu, v pasáži, která už více méně celá stoupala až k cíli, srovnaly žluto-černé dresy Jumba. Na čele Gesink, za ním Roglič, Kuss, Dumoulin, Van Aert a Kruijswijk. 13,5 km před cílem Cavagnu sjeli a pokračovali na čele dál.

Vzadu se začalo odpadat. Překvapením bylo, že mezi odpadlíky se zařadil 11 km před cílem Marc Soler (Movistar). Vystoupení Petera Sagana chvíli poté už takovým překvapením nebylo.

Roglič si to režíroval. V jednu chvíli poslal před sebe Kusse a pak cosi detailně probral s Dumoulinem. Gesink s vyceněnými zuby stále vysoké tempo na špici stále hodně početné hlavní skupiny. A přestože se jelo do kopce, byť ne prudkého, kolem samí vrchaři, tak Van Aert vypadal úplně v pohodě.

Van Aert poté, co mu tým po celou etapu připravoval pozici, vítězí v 1. etapě Dauphiné.

Kolem 6 km před cílem se do toho Jumbu začaly míchat i další týmy, speciálně Quintanova Arkéa, ale nejen ona, také Mitchelton, Movistar, Trek. Pro Gesinka „příležitost“ opustit čelo.

4 km před cílem spolu v družném rozhovoru odpadli Froome a Castroviejo (oba Ineos).

3 km před cílem přišlo finále: nástup Urána (EF) pokryl Roglič, nástup Latoura (AG2R) Dumoulin, nástup Benoota (Sunweb) znovu Dumoulin.

Následovalo zpomalení, tak šel na čelo Kruisjwijk a dovezl to na kilometr. Roglič a Dumoulin zbytek pohlídali pro Van Aerta! Trošku mu dokázal dýchnout na paty Daryl Impey (Mitchelton), ale jinak suverénně. Forma jako hrom! A Jumbo jako celek tedy jede!

V první 56 členné skupině, kde všichni přijeli v čase vítěze, byl z NTT pouze Pozzovivo. Roman Kreuziger dojel se ztrátou 2:45 na 76. místě. Z favoritů celkového pořadí - krom zmíněného Solera - neztratil nikdo.

Roman Kreuziger přijel jako druhý nejlepší z NTT se ztrátou 2:45 min. na vítěze.