Ve čtvrtek nebyly ve Wollongongu na programu žádné závody a tak byl čas na oficiální trénink, test kol a tiskové konference. Van Aert měl během posledního týdne dost času vyzkoušet silnice, na kterých se pojede, od 14. září do 21. září objel 865 kilometrů, v úterý zvládl během jediného tréninku 226 kilometrů a 2800 výškových metrů. Nenechává nic náhodě, v neděli musí být ve své nejlepší kondici, aby mohl bojovat o titul.
Trať ve Wollongongu se mu líbí, ačkoliv je docela těžká: "Myslím, že Mount Pleasant je těžší, než se zdá na papíře. Ale to se mi líbí, je to krátká stěna a takovou námahu zvládnu. Stejně tak mi vyhovuje spousta zatáček na okruhu," řekl v rozhovoru pro hln.be. Tadej Pogačar po prohlídce okruhu řekl, že trať není dostatečně těžká, aby dokázal Van Aerta utrhnout. Právě Slovinec bude patrně největším soupeřem a nejnebezpečnějším závodníkem pro celý belgický tým. Sám Van Aert nezapomíná ani na svého odvěkého rivala: "Nizozemci s Mathieu van der Poelem a Dylanem van Baarlem mají silný tým. Slovinci mají v Pogačarovi taky jednoho z favoritů. Jeho vítězství v Montréalu to potvrzuje. Pogačar má kolem sebe dobrý tým, s dobrými domestiky, jako je třeba Jan Tratnik. Ale i další tradiční cyklistické země přivezly silné sestavy," prozradil pro wielerflits.nl.
V Montréalu dojel na šestém a druhém místě, ale svého rozhodnutí nelituje. Loni byl mimořádně silný na Okolo Británie a poté zklamal na mistrovství světa, letos se poučil a udělal změnu. "Québec a Montréal jsou také okruhové závody, srovnatelné s průběhem mistrovství světa. Můj výkon na těch dvou závodech je nejlepší motivací před šampionátem. Kromě toho jsme mohli letět z Kanady přes Vancouver přímo do Austrálie. Měl jsem tak více času na trénink na trati a v okolí a mohl si dřív odpočinout z cesty a jet lagu. Díky tomu jsem mohl objet další dva náročné tréninky."
Van Aert cítí, že od loňského roku udělal pokrok a je opět o něco silnější. "Abych byl upřímný, trochu mě to překvapilo. V poslední hodině náročných jednodenních závodů jsem se zlepšil. Předtím mi ještě občas chyběly síly, abych v poslední hodině 250kilometrové klasiky zaútočil. Letos se to opravdu změnilo. Změnil jsem některé detaily ve svém tréninku a více jsem si vybíral závody. To se zatím osvědčilo. Minulý týden mi bylo 28 let, což je věk, kdy ještě můžu trochu fyzicky zesílit."
Záleží však také na taktice. A to celého belgického týmu. Loni spolupráce mezi Remcem Evenepoelem a Van Aertem nefungovala a názory na závod si belgické hvězdy vyměňovaly přes média ještě několik týdnů po všem. Letos mají šanci na reparát, tentokrát jsou rovnocennými lídry. "Vždy jsme se vzájemně respektovali. Myslím, že některé věcí by se raději neměly vyřizovat přes noviny. Ale rychle jsem na to zapomněl. Nyní se nám daří a nevidím žádný problém ve spolupráci. Myslím, že jsme se z této situace oba poučili. Je jasné, že Remco by neměl čekat na sprint. Ve finále musí útočit. Já můžu vyčkávat a případně vsadit na svůj sprint. Ve sprintu malé skupiny mám reálnou šanci vyhrát. Když bude Remco vpředu a ostatní ho budou muset stíhat, může mi to pomoci."
