Der Klassiker, jak se závodu tradičně konanému 1. května přezdívá, měřil přes 200 kilometrů a závodníci musel zdolat spoustu kopců, přesto do cíle dojížděla pohromadě skupina 35 jezdců. Van Gils patřil mezi ně, zachoval v posledním kilometru klid, rychle se prosmýkl ze zadních pozic do čela vyčerpaného pelotonu a ve spurtu porazil Alexe Aranburua z Movistaru a Rileyho Sheehana z Israel-Premier Tech. Český mistr Mathias Vacek (Lidl-Trek dokončil na 47. místě. 

"Zakončit jaro prvním vítězstvím ve WorldTour je absolutní sen," řekl Van Gils po dojezdu. "Necítil jsem se zrovna super, ale tým udělal vše pro to, aby to sprinterům ztížil. To mi dodalo sebedůvěru, mým jediným úkolem bylo přežít až do posledního prudkého stoupání Mammolshain, zůstat bezpečně schovaný a soustředit se na sprint. Všechno šlo prostě perfektně. Skoro celou sezónu to tak bylo. Dnes jsem vyhrál ve sprintu a před pár dny jsem se cítil špičkově v Ardenách... A už jsem vyhrál i časovku. Šílený."
 
Že dojde na sprint, nebylo zdaleka jisté. Stoupání v okolí Frankfurtu dělají ze závodu Eschborn-Frankfurt náročný závod. Především Jan Christen (UAE Emirates) se snažil spurtu o vítězství zabránit, odjel sólo, jenže finále Eschborn-Frankfurt je rovinaté, a tak byl Švýcar dostižen soustředěným pelotonem jen něco málo přes dva kilometry před cílem. Ve spurtu za to vzal jako první Aranburu a už sahal po vítězství, ale Van Gils dokázal překvapit ze zadní pozice, nabral vysokou rychlost a s přehledem zvítězil. Pro Lotto Dstny je letos nespolehlivějším závodníkem a nejsilnějším sběračem UCI bodů, které jsou pro Lotto stěžejní, protože v roce 2026 usilují o návrat do kategorie WorldTour. Van Gils letos vyhrál osekaný etapám Kolem Andalusie, byl třetí na Strade Bianche a Valonském šípu, čtvrtý na Lutych-Bastogne-Lutych a sedmý na Milán-Sanremo.