Ten si v minulé sezóně připsal jen jediné vítězství v kategorii World Tour a postaral se o to právě zkušený Nor. V první etapě Critérium du Dauphiné přespurtoval Philippa Gilberta a Wouta Van Aerta. Celkově se ale Boassonovi Hagenovi nedařilo. Nevyhrál ani norské národní mistrovství v časovce, kde skončil třetí.
Od svého prvního startu v roce 2007 zde přitom vládne nebývalým způsobem. Už desetkrát norské mistrovství opanoval. Jenou skončil druhý a jednou třetí. V časovce ve své zemi zkrátka nemá konkurenci. Třikrát triumfoval také v silničním závodě. V letech 2015 a 2016 dokonce získal norský mistrovský dres v obou disciplínách.
Úspěchy ale má i za norskými hranicemi. Poprvé o sobě dal pořádně vědět ve 20 letech na Tour de l’Avenir. Na závodě pro mladé jezdce vyhrál hned 3 etapy. Celkově hned v hodně mladém věku sbíral spoustu vítězství. V roce 2007 jich měl (po diskvalifikaci Alessandra Petacchiho kvůli dopingu) nejvíc v celém pelotonu. Bylo mu 20 let.
I když nešlo o ty největší závody, tak pochopitelně zaujal cyklistický svět a z norského kontinentálního týmu Maxbo–Bianchi se stěhoval do Teamu Columbia, později HTC, kde pronikl mezi elitu pelotonu.
V roce 2009 vyhrál klasiku Gent–Wevelgem a o měsíc později se představil na své první Grand Tour. Hned v první etapě Gira pomohl svému týmu k vítězství v týmové časovce. V sedmé etapě se pak dostal do úniku a v závěru byl ze všech nejrychlejší. V průběhu závodu dvakrát dojel i na druhém místě. Premiéra na Grand Tour se mu rozhodně povedla.
Později toho roku ovládl i dva menší etapáky, Eneco Tour a Kolem Británie, kde navíc triumfoval i ve dvou, respektive čtyřech (!) etapách. V polovině roku byl dvaadvacetiletý Nor třetí v žebříčku UCI.
V další sezóně už oblíkal dres týmu Sky a především v prvních letech v britském celku se mu dařilo. Na Tour de France 2011 vyhrál hned 2 etapy a o měsíc také podruhé v kariéře Eneco Tour a po ní i jednorázovku Vattenfall Cyclassic.
2012 byl pro Boassona Hagena bodově nejúspěšnějším rokem kariéry. Mezi výsledky vyčnívá první místo na Bretagne Classic a stříbrná medaile z mistrovství světa v Holandsku.
Jeho výsledky postupně padaly, pravděpodobně vinou obsese Sky s Tour de France, kam musel jezdit a pomáhat v horách svým lídrům. V rovinatých etapách potom rozjížděl spurty Marku Cavendishovi. Svým parťákům pomáhal skvěle, ale jeho výkony šly dolů a v roce 2015 znovu změnil tým a přestoupil do nového afrického celku MTN–Qhubeka.
„Ve Sky se mi líbilo, ale po 5 letech je čas zkusit něco nového. V kopcích jsem jezdil dobře, ale ne jako vrchař. Teď bych chtěl zase vyhrávat,“ řekl Boasson Hagen pro magazín Rouleur v roce 2015 při příchodu do nové stáje.
Vytyčené cíle dokázal plnit a dařilo se mu především na jeho oblíbených závodech. V novém týmu vyhrál etapy na Enecu, Critérium du Dauphiné, Kolem Británie (kde v roce 2015 ovládl i celkové pořadí) nebo na domácím závodě Kolem Norska.
Dokonce si připsal i další triumf na Tour de France. V roce 2017 se v 19. odpoutal od zbytku pelotonu a do cíle dojel sám na prvním místě.
Zajel si také osobní maxima na Monumentech. Na Paříž–Roubaix dojel v roce 2016 pátý a na Flandrech o dva roky později čtvrtý.
V posledních dvou sezónách se jeho výkonnost zhoršila a ve 32 letech se kariéra Edvalda Boassona Hagena pomalu chýlí ke konci. Do historie už je ale zapsán jako jeden z nejlepších Norů, co kdy na silnici závodil.
