Vingegaard měl dvě příležitosti odjet soupeřům, nejdříve po útoku Evenepoela 77 kilometrů před cílem, když si belgického cyklistu dojel v závětří za Pogačarem a podruhé v závěru etapy, když jako jediný dokázal za pomoci svého týmu doskočit útočícího Pogačara. Vingegaard se stále držel vlastní taktiky „V jednom z posledních sektorů mi Tadej trochu jel. Nebyl to můj sektor, protože štěrk a kameny tam byly velmi sypké. Pro někoho s mou váhou bylo těžké ovládat kolo. Trochu získal, ale naštěstí jsem měl s sebou super, super silné týmové kolegy, kteří mě vždycky udrželi vpředu,“ řekl Vingegaard po dojezdu etap.
Vingegaard nepatřil k favoritům etapy a neztratit ani sekundu na Pogačara je pro něj jisté vítězství. „V každém sektoru to bylo jiné. Na lepší šotolině nebylo moc těžké se ho udržet. Pak je to pro mě lepší, ale na tom druhém sektoru to bylo spíš v jeho prospěch,“ vracel se k závodu.
Týmoví kolegové Vingegaarda drželi na skvělých pozicích a ten teoreticky mohl útočit na Evenepoela, zejména v situaci, kdy byl na čele s Pogačarem a Matteem Jorgensonem. „Nechtěl jsem útočit, ale přemýšleli jsme o tom, že bychom střídali. Nakonec jsem nespolupracoval, protože je pro mě lepší, když mám kolem sebe týmové kolegy. S Woutem van Aertem a Christophem Laportem je to pro mě vždycky lepší, mohli mi opravdu pomoci.“
Defenzivní taktiku si obhájil taky Arthur van Dongen, sportovní ředitel Visma-Lease a Bike: „Pogačar je ve žlutém dresu. Nechceme mu pomáhat. Kdyby nás pak utrhl, všichni by se ptali, proč jsme s ním jeli. Byla to vědomá a dobrá volba.“
Vingegaard navíc většinu etapy objel na půjčeném kole Jana Tratnika, takže útočit v takové situaci nebylo příliš taktické. „Jan byl poblíž, když měl Jonas defekt. Jejich výšky sedel se lišily jen o tři milimetry,“ vysvětlil Van Dongen. „Závod dokončil na Janově kole. Později nastaly klidné chvíle na výměnu kol. Diskutovali jsme to, ale Jonas to nepovažoval za nutné.“
„Tiesj Benoot píchl na stejném sektoru a u něj jsme se mohli vyměnit kolo až mnohem později. Už se nikdy nevrátil dopředu. Takže si myslím, že to byl rozhodující moment,“ dodal Van Dongen. „Moc se mi ulevilo, podařilo se mi neztratit čas se dvěma defekty,“ překvapil Vingegaard v cíli. „Druhý jsem měl tři kilometry před cílem, ale dokázal jsem na tom dojet. Musím poděkovat svým týmovým kolegům.“
Visma dává důraz jen na mě, podceňují ostatní, všiml si Pogačar
Tadej Pogačar měl po dojezdu trochu odlišný pohled na vývoj závodu. Nevyužít příležitost ujet ostatním, i když by s ním tým Visma-Lease a Bike musel spolupracovat, je podle něj chyba. „Visma sleduje jen mě a podcenili ostatní. Myslím, že později by se jim to nemuselo vyplatit.“
„S Evenepoelem a Vingegaardem jsme mohli najet nějaký čas a upevnit pódium, jenže Vismu zajímám jen já. Budu si to pamatovat,“ vrátil se k okamžiku 75 kilometrů před cílem, když se ocitli na čele závodu tři nejlepší v celkovém pořadí a odjížděli Primoži Rogličovi a dalším soupeřům.
„Každý jede svůj závod, nemám s tím problém. Rád závodím srdcem a dnes byl takový den. Myslím, že Vingegaard se mě bojí, jinak by se mnou spolupracoval. Zajímá se jen o moje zadní kolo, o ostatní ne,“ dodal lídr závodu.
Evenepoel s Pogačarem souhlasil. „Je trochu škoda, že se mnou a Pogačarem nestřídal. Závod by tím skončil. Mohli jsme najet tři nebo čtyři minuty. Je to jejich taktika, s tím s nedá nic dělat,“ řekl v cíli závodu. V porovnání s Pogačarem však musel hasit spoustu problémů, ne vždy byl na šotolině vpředu. Opatrná taktika týmu Visma-Lease a Bike se vyplatila i jemu. Se svým výkonem v náročné etapě byl však spokojený. „Hodně jsem si věřil a dobře jsem znal trať. Na šotolině to šlo dobře. Někdy byly kamínky hodně volné, ale celkově jsem s pocitem velmi spokojený. Byla to dobrá etapa.“
