Tým Topforex-Lapierre a jeho „hvězdy“
Naposledy jsme o Vojtovi napsali, že vletěl do letošní sezóny jako kometa a že nemíní přestat. Že to ovšem míní až takhle, to jsme v té chvíli ani netušili. Vojta už si zaslouží samostatný článek, jelikož kamkoli letos přijel, tam jsme nemohli jeho jméno vynechat, protože vždy dal o sobě a ve většině případů mimořádně vědět. V české cyklistice se vynořil mimořádný talent a těch tedy určitě nemáme nazbyt. Jeho letošní výkony snad už nemůžou ujít cyklistickým skautům, kteří vyhledávají velké talenty pro World Tour týmy.
Při vyzdvihování jeho jména ale nelze nepřipomenout, že v cyklistice bez týmu není nikdo nic. V této souvislosti si připomeňme slova Vojty Řepy, která pro náš web nedávno použil: „To, co dokáže pan Kijevský zajistit pro tým Topforex-Lapierre, je neskutečné.“ Jedna věc – a v této souvislosti nejdůležitější – je týmová podpora a zázemí, a druhá je podpora od ostatních jezdců. Oboje v Topforexu funguje na výbornou a z takového podhoubí se pak může narodit a vyrůst v plné síle talent tohoto typu.
Zasloužená euforie vítěze Okolo Malopolska: Vojta Řepa si k modrému dresu pro nejlepšího mladíka po závodě přibalil do tašky i bílý celkového vítěze!
A navíc Topforex disponuje dalšími velmi nadějnými – a připomeňme, že s jedinou výjimkou Jiřího Petruše – cyklisty, kterým není víc jak 21 let. Například Vojtovi bylo v půlce letošního srpna 20 let. František Honsa je jen o tři měsíce starší. A Jakubu Boučkovi 20 ještě nebylo. To je dnes trio největších „hvězd“ tohoto – po Elkov-Kasper - druhého nejlepšího českého týmu, ale jednak v záloze jsou další naděje a jednak znovu zdůrazňujeme, že bez podpory ostatních by se svými výsledky do centra pozornosti dostávali jen těžko.
Stále používáme „druhý nejlepší český tým“, ale na posledním pohárovém závodě Vojta cyklisty Elkovu pokořil. Z tohoto pohledu se jen můžeme těšit na závody Visegradské čtyřky a závody Českého poháru, kde už by nemusela být dominance Elkov-Kasper tak výrazná. A o to zajímavější to pro nás diváky potom bude.
Pojďme k dnešní etapě:
Na 20. km ujela čtveřice, v níž opět po první etapě nechyběl zástupce Sparty Praha. Tentokrát to byl Tomáš Kalojíros. A tentokrát nešlo o únik cyklistů ze slabších týmů. Byl tam super zkušený Paterski z Wibatechu, své lidi tam měla Ljubljana a Uno-X. Odolávali pelotonu až pod závěrečné stoupání, tzn. 10 km před cílem, a favorizované týmy se hodně nadřely, aby únik, který si vybudoval náskok přes tři minuty, sjely.
Dnes se pořádně „vyvětrali“ v úniku mj. Maciej Paterski (Wibatech) a Tomáš Kalojíros z pražské Sparty. A i podle výrazu tváří nešlo o „propagační“ akci.
Než se únik podařil, závodilo se hodně ostře. Tehdy hodně pracovali z Topforexu Petr Klabouch a Adam Foltán, jejichž úkolem bylo, aby v úniku nebyl nikdo, kdo by ohrožoval v celkovém pořadí naše kluky, a zároveň aby únik nebyl příliš početný. To se podařilo.
Únik je ale potřeba posléze sjet. K tomu vyčlenily po dvou lidech týmy CCC Development a Voster a s nimi pracoval Petr Klabouch. Nejdéle v úniku odolávali dva borci, z nichž jeden byl Maciej Paterski, který má za sebou několik sezón ve World Tour a stále si udržuje i ve 34 letech vynikající výkonnost.
V úseku, než se najelo do závěrečného kopce, bylo úkolem Jakuba Ťoupalíka a Jakuba Boučka, aby provezli členitými ulicemi města Vojtu Řepu na čelních pozicích a aby mu tedy vytvořili co nejlepší nástupní pozici do rozhodující fáze závodu. I to se klukům povedlo.
Perfektní týmový výkon cyklistů Topforex-Lapierre přinesl zasloužený úspěch!
V kopci už si musel Vojta poradit sám, ale k ruce mu měl být co nejdéle František Honsa. Podíváme-li se na výsledky etapy, i to vydařilo.
V kopci se jelo tempo, z něhož postupně lidi odpadali. Dva kilometry před cílem na čele zbyli dva: Vojta Řepa a norský cyklista Torstein Traen. Řekněme si, že Traen není ani v nejmenším nějaké ořezávátko a že se nevynořil z ničeho. Byl to on, kdo jediný z Evropanů konkuroval Kolumbijcům na jejich domácím únorovém etapáku v dlouhých horských dojezdech ve výškách kolem tří tisíc metrů!
Torstein Vojtovi nastoupil ony dva kilometry před cílem, ale tenhle útok dokázal ještě pokrýt a na kilometru si Nora dojet. Na druhý útok 600 metrů před cílem už reagovat adekvátně nedokázal, takže se soustředil na vlastní tempo a co nejmenší ztrátu. Ta v cíli činila 11 vteřin, což bylo o tři vteřiny dost na to, kolik Vojta potřeboval k celkovému vítězství právě před Traenem!
Torstein Traen: vítěz etapy a druhý v celkovém pořadí
Jak to tedy všechno dopadlo
Jak dopadli Poláci, kteří před etapou obývali stupně vítězů? Brozyna ztratil na Vojtu +0:58, což mu nakonec dalo na alespoň třetí místo, Stachowiak, loňský vítěz, +1:07 a Aniolkowski, dosavadní lídr, +1:20!
Ale to ještě není všechno. František Honsa dokončil na 8. místě, což mu zajistilo 3. místo do 23 let, které samozřejmě vyhrál Vojta Řepa. Bouček poté, co odpracoval pro tým svůj díl, dokončil etapu na 25. místě a v pořadí jak celkovém, tak mladíků, trošku ztratil. Ale jednak na tom viděno celkovým super úspěchem není nic důležitého, a jednak i tak přispěl k tomu, že tým se posunul na 2. místo za domácí Voster ATS, který tu závodil v nejsilnější možné sestavě. Znamená to, že Topforex porazil ostatní kontinentální polské týmy, pro něž jsou domácí závody vždy mimořádně prestižní, ale i další zahraniční kontinentální tým včetně např. Israel Cycling Academy.
Konečně terén pro Františka Honsu!
„Kluci jsou nadšení. Máme ohromnou radost. Je to odměna za práci, kterou tu odváděli. Jedním slovem úžasné!“ komentoval skvělý výkon Topforex-Lapierre na Tour of Malopolska trenér Petr Kaltofen.
Od nás jedna ohromná gratulace!
A jako post scriptum si neodpustíme: teď jen aby kluci zůstali pevně nohama na zemi. Jak jsme je zatím poznali, nebezpečí zpychnutí je minimální. A navíc jim to i bez nás připomíná tak často, jak je potřeba, majitel týmu Radim Kijevský.
Kdo někdy zkusil, ví, že cyklistika je jeden z nejtvrdších sportů. Možná jeden z důvodů, proč taky nejkrásnějších.
Sparta Praha
Nezapomeňme, že na Malopolskom Wiscigu Gorskom startoval i druhý český tým. Nakonec jel pouze ve čtyřech. Před etapákem říkal Zdeněk Rubáš, že do patnáctky celkově by to bylo potěšující a vyhraná etapa by byla dokonalá. Nepovedlo se ani jedno. Nejlepší v jednotlivcích byl nakonec Jan Stohr na 31. místě se ztrátou 6:05 na vítěze.
Ale to neznamená, že Sparta pohořela. „Kluci se snažili jezdit aktivně a být vidět. A to se podařilo. V první i třetí etapě jsme měli své lidi v úniku dne. Nejprve Petra Fialu a dnes Tomáše Kalojírose. V úniku pobrali nějaké body na sprinterských i vrchařských prémiích. Ale nejvíc si ceníme toho, že donutit konkurenci, která se tu sešla na vysoké úrovni pro tuto kategorii etapového závodu UCI, tvrdě pracovat na dojetí těchto úniků se rozhodně počítá,“ konstatoval oprávněně sportovní ředitel Petr Pučelík. A my dodáváme to, co vědí šéfové týmu lépe než my, že se vždy závodí i o pozvánky na další závody. V tomto směru nebyla Sparta rozhodně bezejmenná.
Nejen dresy Topforexu, ale i Sparty byly v závodě hodně vidět.
„Malopolsko jsme jeli po Solidarnosci. Kluci už mohli být trošku unavení. Závody jsme brali zároveň jako přípravu na závody Višegrádské čtyřky a domácího poháru a v tomto směru Okolo Malopolska splnilo svůj účel. Nejvíc si cením, že kluci chtěli závodit a že to prakticky dokázali!“ doplnil šéf AC Sparta Praha Cycling Zdeněk Rubáš.
