Osmá generace Madone prošla dietou, během které zabila sourozence Emondu. Trek se totiž rozhodl ukončit produkci karbonového vrchařského modelu Emonda a to nejlepší z dosavadních kol Madone a Emonda vložil do Madone Gen 8. Spojení dvou modelů do jediného závodního kola je trendem posledních let, ke stejnému kroku se už dříve odhodlalo více značek, ale v případě Treku je to vlastně nahrát ke kořenům, protože model Madone byl dlouho jediným nejvyšším závodním kolem Treku.   

Lehčí a pohodlnější

Nový model Madone je o 300 gramů lehčí, než předchozí generace. Ve velikosti M/L, což odpovídá asi velikosti 56, váží samotný rám 800 gramů, což je vlastně neuvěřitelné. Váhu se opravdu podařilo snížit, což má především vliv na pocit z jízdy, na jakési živosti celého kola. Madone snadno reaguje na zrychlení, chce jet dopředu, v tomto ohledu je živější než předchozí generace. 

Paradoxně je nová generace o něco méně aerodynamická. Fúze modelů Emonda a Madone způsobila, že tvar rámu není tak placatý jako u předchozí generace Madone a Trek vymyslel, že aerodynamiku chytře vylepší aero bidony, které vyplní prostor v rámovém trojúhelníku. S originálními bidony je nová Madone v podstatě stejně aerodynamická jako dosavadní model. 

Změna tvaru rámu se výrazně projevila i na designu. A podle mě výrazně pozitivně, předchozí generace mi prostě nikdy nepřišla zrovna krásná, tento nový rám je vizuálně mnohem lehčí, ale přitom stále dost agresivní a závodní. Madone Gen 8 vypadá podle mého názoru lépe, než stará Madone i Emonda, je to prostě modernější kolo. 

Nový tvar rámu má navíc zcela zásadní vliv na pohodlí. Je to až překvapivě komfortní kolo, vždyť jde o ryze závodní stroj. Především nad zadním kolem žehlí nerovnosti a jezdce v sedle šetří. A trochu překvapuje i geometrie, respektive posed. Geometrie H1.5 není tak agresivní jako u jiných značek, takže jestli chcete co největší rozdíl mezi sedlem a řídítky, je potřeba zvolit menší rám a delší představec. To však není výtka, pro většinu běžných cyklistů je posed agresivní až dost a profesionálové si prostě vyberou a poskládají svoje kola jak chtějí. 

Zajímavé je, že Trek upravil vůči velikostem rámu i průměr trubek. Poznamená, že menší velikosti mají menší průměr, čímž bylo dosaženo stejných vlastností u všech velikostí, stejné pevnosti. Také to lépe vypadá a je to i aerodynamicky optimální.

Méně velikostí v nabídce

Geometrie rámu a celého kola skvěle funguje při jízdě. Řízení je rychlé, živé, ovladatelnost kola je perfektní. Tomu není co vytknout, tohle má Trek vyladěné a v závodě bych neměl žádné obavy. Jistou nevýhodou je, že Trek přišel s novým značením velikostí, místo čísel používá označení jako u konfekčního oblečení, ale především snížil počet různých velikostí z osmi na šest. A to rozhodně není posun kupředu. 

Trek sice tvrdí, že šíře velikostí je větší, takže velikost XS je menší než velikost 47 u předchozí generace a XL je větší než 62. Ale je to prostě méně možností k výběru, což sice nemusí být žádný problém, tak jako u mě, velikost M mi skvěle sedla, ale stejně je to jistý ústup z předchozího standardu. 

Doplňky na úrovni

Jaké jsou doplňky? Trek trvá na svém systému upevnění sedlovky a je to trochu komplikovaná konstrukce, ale v zásadě funguje bez problému. Při utahování sedlovky je lepší použít momentový klíč a být si jistý, že jste sedlovku dobře dotáhli. Nová jsou řídítka, která mají nyní polně vnitřní vedení bovdenů, které jsou představcem do hlavové trubky a rámem dál. Tento zcela integrovaný systém je už standardní, takže Trek nesměl zůstat pozadu. Je to samozřejmě o dost složitější na servis, ale jakmile nastavíte posed, nemusíte se s tím už zabývat, takže o každodenní starost rozhodně nejde. Podložky pod představcem se dají snadno dát pryč, nastavení výšky řídítek není problematické, což jsem při testování ocenil. 

Tvar řídítek je docela netradiční, v horním úchopu nejsou řídítka moc plochá, spíš kulatá, ale drží se výborně, ačkoliv horní část je bez omotávky, úchop byl pohodlný a osobně mi řídítka neklouzala z rukou ani bez rukavic. Řídítka mají extra dlouhý reach, takže páky jsou dost daleko a umožňuje to najít si velice aerodynamickou pozici na kole. 

Vyšší přední profil řídítek je sice o něco méně aerodynamický, než by byla placatější řídítka s delším profilem, ale podle Treku záměrně, protože tím rozráží vzduch a odvádí od šlapajícího cyklisty, čímž prý celkovou aerodynamiku zlepšuje. V duchu současných trendů mají řídítka zkosené oblouky, takže ve spodním úchopu jsou širší než u pák.

Zapletená kola Bontrager Aeolus Pro 51 fungují výborně, jsou pevná, stabilní i v bočním větru, ačkoliv mají celkem vysoký ráfek a vypadají na kole dobře. V páru váží 1590 gramů, takže se nedá říct, že by byla nejlehčí na trhu, rozhodně však jedou velmi dobře. Není jim co vyčíst. 

Vnitřní šířka 23 mm vyhovuje současným bezdušovým plášťům, v tomto případě jde o Pirelli P Zero Race široké 28 mm. Tyto závodní pláště zcela ladí se zbytkem kola, ale pokud byste chtěli o něco více pohodlí, v nové generaci Madone to není problém. Do rámu se totiž oficiálně vejdou pláště až 33 mm široké (ale reálně projdou i širší), takže prostoru k vyladění pohodlí je dost. Předchozí generaci dovolovala pouze 28 mm široké pláště a to už bylo dost zastaralé. Přece jenom na Madone jezdí profesionálové i například Paříž-Roubaix, kde jsou široké pláště nutné. 

Na Madone nejsou žádné levné komponenty, i karbonové sedlo od Bontrageru je špičkové a svým tvarem s velkou dírou mi vyhovovalo. Doplňky Bontrager opravdu v ničem nezaostávají. 

Vyloženě moderním a zákaznicky přívětivým krokem je nasazení patky ve standardu UDH. Nemusíte tak v případě problému shánět žádnou speciální patku Trek, stačí UDH a máte vystaráno. A lépe se s ní zachází, nasazuje zadní kolo. A pozitivní je také použití středu se závitem ve verzi T47, který je pevný a snadno opravitelný.

Povedený celek

Dojem z Madone jako celku je prostě velmi pozitivní. Trek zkombinoval své aero kolo s vrchařským a vytvořil velmi rychlý závodní stroj, ale Madone toho díky pohodlí, které nabízí a promyšlenému designu a kvalitnímu zpracování nabízí víc. Můžete se na totiž na Madone spolehnout, že bude rychlé ve všech terénech, stále velmi pohodlně a nebude se vás svou geometrií snažit natáhnout. 

Pokud vám jde o každý watt, třeba v závodě, můžete použít aero bidony, ale pokud by vám úplně nesedí, klidně použijte normální bidony. Jestli vám jde o maximální pohodlí, nasaďte 32 mm široké pláště. Stále půjde o mimořádně rychlé kolo. Na Madone SLR 7 je vše tak kvalitní, že vůbec nemusíte řešit nějaké změny. Pláště jsou vynikající, sedlo také, a tak dále. Prostě tak jak kolo koupíte, můžete jezdit a na vyjížďky se budete těšit.

Nevytřese z vás duši, až jsem se původně obával, že bude až moc měkké, ale když se opřete do pedálů, víte, že tomu tak není. Pokud jedete v klidu, je Madone hladké a pohodlné kolo. Pokud do toho začnete šlapat, kolo okamžitě reaguje. A chce jet. Ve sprintu i v dlouhých kopcích. Prostě dobrá volba. 

Tedy snad až na cenu, v této verzi a výbavě totiž Trek Madone stojí 236 990 korun. Na kolo s Ultegrou je to rozhodně dost, ale jde o závodní kolo a na vysoké cenovky jsme si u podobných už trochu zvykli. 

Více na trekbikes.com.