Poslední etapa posledního letošního závodu nejvyšší kategorie UCI. Té včerejší byla hodně podobná tím, že přibližně 50 km před cílem se do cesty postavily v rychlém sledu dvě vrchařské prémie 2. a 1. kategorie. Bez ohledu na označení ale nešlo o nic hrozivého. Od 3 do 4 km, od 4,5 do 5 % pravidelného výstupu. Z vrcholu druhého stoupání ještě 40 km do cíle nejprve ve sjezdu a pak po rovině.
Už 2 km po startu byla propuštěna čtyřčlenná skupina. Ze šesti etap se tady popáté ocitl Dries De Bondt (Alpecin-Deceuninck), hájící modrý dres nejlepšího v bodovací soutěži. A jelikož o bodech z cíle etapy moc přemýšlet nemohl, musel to zkoušet přes body na rychlostních prémiích. Na ty, kteří naopak z cílového spurtu určitě něco vytěžit mohou, tedy Olava Kooije (Jumbo-Visma) a Jonathana Milana (Bahrain-Victorious), měl totiž náskok 7, resp. 8 bodů a v cíli se za první místo bere 15. Takže De Bondt potřeboval vyhrát alespoň dvě prémie, kde se za vítězství bere bodů 6. Tudíž bylo potřeba jít usilovně především po těch na 25., resp. 63. km. Poslední dnešní se totiž nacházela až 11 km před cílem, a tam už by to mohl být problém.
Znovu mu dělal společnost Jens Reynders (Israel-Premier Tech), který v úniku chyběl jen v úvodní etapě. Po včerejšku po Juliu Van den Bergovi dnes realizoval růžové zájmy Jens Keukeleire (EF Education-EasyPost) a čtvrtým do party byl Oscar Onley (dsm-firmenich). Ten nejspíš nějakým nedopatřením unikl pozornosti soupeřů, protože před etapou ztrácel na lídra závodu Milana Vadera (Jumbo-Visma) 22 sekund, ale na třetího Hugh Carthyho (EF Education) jen 6. A na prémiích se bere od 3 do 1 sekundy bonifikací.
První z rychlostních prémií vyhrál De Bondt. Onleye odsunul na 3. místo Keukeleire, hlídající postavení týmového kolegy Carthyho. I druhá, a tím pádem i modrý dres, byla De Bondta, a ani ostatní nedali Onleyovi nic zadarmo, takže nebral ani vteřinu.
Po stovce ujetých kilometrů se z pelotonu dotáhl k uprchlíkům Rune Herregodts, takže po třech účastech Julia Johansena v předešlých etapách se i dnes předvedl v úniku dres Intermarché-Circus-Wanty.
I pro první VP si bez zvláštního odporu dojel De Bondt. Při stoupání na druhou z úniku už vycouval, peloton už byl beztak nadohled. A ani ostatní už se prémie nedočkali, protože byli pohlceni hlavní skupinou, o což se zasloužili především jezdci Movistaru, kteří se pokoušeli ještě něco vylepšit na postavení Matteo Jorgensona (5.). O prémii se proto vůbec nebojovalo, špice vyšla na Juri Hollmanna a i zbylá čtyři místa připadla jeho spolujezdcům ze španělského týmu.
V následujících pasážích došlo k celé řadě útoků, v jednom se ocitl i Jorgenson, ale všechny měly jen krátkého trvání, protože Jumbo-Visma si dokázalo vše pečlivě pohlídat.
De Bondt se dokonce pokusil i z pelotonu získat třetí rychlostní prémii, jenže tentokrát byl krátký na zájmy Ineosu. Ten připravil půdu pro Ethana Haytera a získané tři bonifikační sekundy ho posunuly na 4. místo jen vteřinu za Carthyho.
Stejnou strategii se pokusili cyklisté britského týmu realizovat i v cíli. A vyšlo jim to. Ethan Hayter se sice musel vydat na dlouhý 300metrový spurt, takže mu v úplné koncovce docházelo, a tudíž ho bezprostředně před páskou přespurtoval jak Olav Kooij (Jumbo-Visma), tak Sebastián Molano (UAE Emirates), ale na posun nejen na konečné 3. místo, ale i do bílého dresu mu to stačilo.
V závěrečných stovkách metrů bylo možno spatřit Zdeňka Štybara, jak přiletěl dopředu a posadil si na zadní kolo Blakea Quicka, ovšem ten tu na nejlepší nestačí, dnes z toho bylo až 15. místo. Zdeněk projel cílem na 21. místě, v konečném pořadí obsadil 77. pozici. Petr Kelemen byl klasifikován na 51. místě celkového pořadí.
Celkovým vítězem se stal Milan Vader z Jumbo-Visma, modrý dres tedy získal Dries De Bondt, vrchařský už po včerejšku patřil Frederiku Wandahlovi (BORA-hansgrohe). Týmovou soutěž vyhrál Cofidis, který si z Číny veze prostřednictvím Rémy Rochase i 2. místo z celkové klasifikace.
