Do dojezdu závěrečné etapy patnáctého ročníku Czech Tour ve Šternberku zbývají ještě dvě hodiny. Na odstavném parkovišti u místní sportovní haly se už ale seřazují autobusy a mechanické vozy všech dvaadvaceti týmů. Od australské kontinentální stáje Ccache x Par Küp, přes české týmy ATT Investments a Elkov Kasper, až po velikány světového pelotonu z UAE Team Emirates.
Mezi všemi ale vyčnívá přijíždějící autobus týmu Uno-X Mobility zbarvený do oranžova, kterého pořadatelé navádějí na vyhrazené parkovací místo. Zatímco se řidič autobusu Marek snažil do nikoho nenabourat, jeden z mechaniků norského týmu začal připravovat mechanický vůz pro pozdější příjezd svých cyklistů.
Kromě své práce se musí mechanik Steff vypořádat také s přítomností malých cyklistů, kteří dychtivě pozorují jeho pohyby. I přes nápor fanoušků si mechanik týmu Uno-X udělal čas i na čtenáře RoadCycling.cz. „Moc rád vám vše ukážu,“ odvětil Steff a okamžitě začal vyprávět o zázemí norské sestavy.
„V mechanické dodávce máme všechno, co potřebujeme ke kvalitnímu servisu. Vozíme i další náhradní kola, duše, rámy, maziva. Vše máme připravené,“ vysvětloval rodilý Nizozemec pracující pro severský tým.
Po závodech v Evropě cestuje celkem deset mechaniků, tři autobusy a také tři mechanické vozy ve žlutočervených barvách. „Na Tour de France jede čtveřice mechaniků, takže ostatní dostanou jiný program. Já byl ve Francii vloni. Letos doprovázím tým tady v Česku. Czech Tour je krásný závod,“ chválil Steff největší český etapový závod a u toho otevíral boční dveře dodávky.
Z nich vykoukla pračka se sušičkou. Největší týmy jsou zkrátka vybavené na všechno. „Po předchozích etapách jsme prali oblečení závodníků na hotelech, ale dnes vše vypereme tady. Čtvrtého srpna nás čeká Arctic Race of Norway, který se jede daleko na severu, takže potřebujeme co nejdříve odjet. Předpokládám, že co nejrychleji zmizet budou chtít i ostatní týmy a do třiceti minut už tu nebude ani noha,“ vysvětloval průběh balení muž, který pomáhá k úspěchům jménům jako Magnus Cort, Andreas Leknessund nebo Alexander Kristoff.
Od dodávky jsme přešli k autobusu, který už je zaparkovaný tam, kde má být. Řidič Marek si nejdříve zavtipkoval se svým kolegou a následně nás vpustil do svého království. Zvenčí je sice tento stroj hodně podobný tomu, kterým možná jezdíte ráno do práce, vevnitř s ním má ale málo společného.
Pohodlné sedačky, oddělená část pro předzávodní meetingy, dvě sprchy nebo rozměrná spíž se sportovní výživou. To vše mají cyklisté profesionální stáje Uno-X Mobility k dispozici. K tomu ještě zatemněná okna a interiér laděný do dekoru dřeva. Součástí autobusu je také prostor pro masáže, aby mohli závodníci začít regenerovat ihned po dojezdu etapy nebo po úplném konci závodu. Komfort je zkrátka vyladěný na maximum.
„Řidič autobusu je nejslabší článek celého týmu,“ glosuje svoji pozici Marek, který vozí závodníky týmu Uno-X Mobility přes osm let. A s humorem sobě vlastním dodává: „Rád bych řekl nějakou vtipnou historku, ale ta by se v televizi mohla vysílat až po desáté hodině, takže radši nic vyprávět nebudu.“
Ani zázemí na nejvyšší úrovni ale nepomohlo žádnému z jezdců norské sestavy k boji o celkové vítězství na českém závodě. Nejvýše se nakonec vyšvihl Andreas Leknessund, který se skvělým výkonem v poslední etapě dostal na celkovou desátou příčku se ztrátou minuty a osmnácti sekund.
