160 km a 2300 výškových metrů. Celý den ve zvlněném terénu. Pouze jedna vrchařská prémie 3. kategorie a to ještě na 19. km. Takovou "poctou" mohlo být obdařeno ale podstatně víc obdobných stoupání.
Brzo po startu odjela pětice z týmů nižších divizí ve složení Jetse Bol (Burgos-BH), Alexis Vuillermoz (TotalEnergies), Iván Cobo (Equipo Kern Pharma) a bratři Enekoitz Azparren (Euskaltel-Euskadi) a Xabier Mikel Azparren (Q36.5). Cobo záhy vypadl, ostatní byli pohlceni početným pelotonem 13 km před cílem.
Pak mohly začít hrátky o vítěze etapy. Aktivní byli jezdci Movistaru, Decathlonu či Groupama-FDJ. Letělo se k cíli. Pak přišlo to, čím to zavánělo. V jednom ze sjezdů v pravotočivé táhlé zatáčce to lehlo. Kolem deseti lidí, z těch, co mohli myslet výš také Tao Geoghegan Hart (Lidl-Trek).
Oněch deset ale nebylo jedinými obětmi pádu. Ten totiž 4 km před cílem rozdělil peloton, takže vpředu zůstala pouze čtyřicítka závodníků. A pochopitelně se nečekalo.
A to ještě nebyl všem "dnům" konec. 2 km před cílem si ze špice na zadním kole krásně vodil Lorenzo Germani kolegu z Groupama-FDJ Romaina Grégoira. Jenže ten to naopak v levotočivé zákrutě taktéž v klesání naklonil tak, že odjel jak po ledu a po zádech až k opěrné zdi. Germani mávnul rukama v gestu marnosti, ale hned se zapojil do práce, vědouc, že teď je to jen na něm.
V urputném spurtu se nakonec prosadil ten, kdo už od února prokazuje výbornou formu. 23letý Paul Lapeira má letos za sebou už dvě vítězné francouzské "jedničky", sedmé místo na Drome a deváté na Laigueglii (oba 1.Pro).
Oko fanouška se snažilo rozeznat, jak je to s top favority celkového pořadí. Jonas Vingegaard i Primož Roglič byli k rozeznání. Oficiální výsledky pak pomohly zjistit, že v první skupině bez ztráty kytičky dorazili i Remco Evenepoel, Juan Ayuso, Mattias Skjlemose, Pello Bilbao, ale také Brandon McNulty, Kévin Vauquelin, Mikel Landa či Rigo Urán.
Byli tu ale závodníci, kteří smůlu měli. Z první desítky tak vypadli Jay Vine (2.), Ethan Hayter (9.) a bohužel i Ion Izagirre (10.). Ztráta Baska, kterému se tady tradičně daří, není fatální, do první desítky to nemusí být daleko, ale mít po první etapě zásek 44 sekund přeci jen jistý hendikep je.
Za zmínku stojí i to, že na druhé rychlostní prémii přivezl Del Toro pro dvě bonusové sekundy kolegu Ayusa a za ním si jednu přisvojil Evenepoel. Ayuso tím přeskočil hned tři lidi včetně Vingegaarda a je průběžně čtvrtý. Holt kdo šetří, může mít nakonec za tři.
„Před třemi týdny jsem vyhrál dva závody. Ale tohle je závod WorldTour, takže má mnohem vyšší úroveň,“ řekl Lapeira. „Vyhrát tady je opravdu skvělé. Když do cíle zbývalo 1,5 kilometru, snažil jsem se odpoutat od pelotonu, ale nešlo to. Pak jsem se rozhodl soustředit na sprint a nechal jsem nohy v klidu. Bruno (Armirail) mě přivezl na dvoustovku. Pak jsem zahájil svůj sprint a ukázalo se, že to na vítězství stačilo.“
Průběžným lídrem je pochopitelně stále Primož Roglič, kterému patří i nadále zelený dres nejlepšího v bodovací soutěži i bílý s červenými šmouhami pro vrchaře.
Karel Vacek byl klasifikován na 111. místě.
