Ještě, než se na slavné okruhy s výjezdem k bazilice Madonna di San Luca v okolí Bologny podíval mužský peloton, své místo na slunci si užily také ženy. Tedy spíše místo pod zataženou oblohou, protože silnice v italském regionu Emilia-Romagna zkropil při sobotním odpoledni pořádně hustý déšť.
S náročnými podmínkami a s rovinatou trasu gradující závěrečným vyzývavým okruhem si nejlépe poradila domácí ikona Elisa Longo Borghini, která nad proslulými boloňskými věžemi rozehrála famózní pokerovou partii se šťastným koncem. „Dnes to byl překrásný závod, i když po prodělaném nachlazení z mistrovství světa v Curychu bych ocenila trochu více sluníčka. Je pro mě vždy potěšením závodit doma, a přitom mít na sobě dres národní šampionky. Má to v sobě něco speciálního, co mě nikdy neomrzí,“ začala zvesela hodnotit svoji cestu za čtvrtým vítězstvím na této klasice Elisa Longo Borghini.
Dvaatřicetiletá Italka si v sobotu připsala již sedmé vítězství v letošní sezóně. Je to ale možná poslední triumf, který dosáhla v dresu americké sestavy Lidl-Trek. Před pěti dny totiž Elisa Longo Borghini oznámila přestup do týmu ze Spojených arabských emirátů UAE ADQ.
„Dnes jsem chtěla obzvlášť vyhrát. Giro dell’Emilia a následující Simac Tour v Nizozemsku jsou mými posledními závody s týmem Lidl-Trek. Chtěla jsem velkou kapitolu mého života ukončit tím nejlepším možným způsobem. A taky jsem nechtěla zklamat Lucu Guercilenu, který tu byl s námi, a který nám před závodem řekl, ať vyhrajeme. To bych mu přece nemohla udělat,“ znovu s úsměvem rozebírala závod a své pocity z něj rodačka z Ornavassa.
Na cestě za vítězstvím na domácím závodě ale musela Elisa Longo Borghini zdolat sto třináct kilometrů dlouhou trasu, která se skládala ze dvou pasáží. Více než sto kilometrů jely totiž závodnice po rovinatých cestách v Pádské nížině. Od vjezdu na závěrečný okruh to pak bylo zbývajících třináct kilometrů naopak v kopcovitém terénu chráněné oblasti Colline di San Luca. Největší boje se tak odehrávaly právě na dvou výjezdech ke slavné bazilice.
Zaskočit své soupeřky zkusila deset kilometrů před cílem Francouzka Cédrine Kerbaol, která lehce dojela uniknuvší dvojici domácích závodnic Martu Pavesi a Chiaru Reghini. Peloton ale na útok okamžitě zareagoval a třiadvacetiletou Kerbaol i s oběma Italkami dojel. Sedm kilometrů před koncem vyzkoušel ofenzivní taktiku právě tým Lidl-Trek, který začal zrychlovat tempo hlavní skupiny.
Italská superstar a lídryně americké sestavy Elisa Longo Borghini ještě ve sjezdu využila práce svých kolegyň a riskantně zaútočila. Žádná z jejích soupeřek na tento útok zareagovat nedokázala a Italka tak jela vstříc svému čtvrtému triumfu u baziliky San Luca. Longo Borghini ukázala, jak prvotřídní závodnicí je, a v závěrečném stoupání si skvělou jízdou vítězství pohlídala.
„Z těch čtyř vítězství si myslím, že nejhezčí bylo hned to první v roce 2015, už jen proto, že jsem tehdy obecně tolik nevyhrávala. Dnes to bylo jiné než v minulých letech, protože se většinou vše vyřešilo při závěrečném stoupání na San Luca. Dnes jsem ale dokázala ujet už ve sjezdu a když jsem viděla, že je mezera dostatečně velká, využila jsem příležitosti a jela jsem až do cíle,“ popisovala klíčový moment dne vítězná Longo Borghini.
Za italskou závodnicí dojely se ztrátou devíti sekund Francouzky Évita Muzic a Juliette Labous. „Byl to rychlý a deštivý závod. S kolegyněmi jsme byly celý den dobře pospolu a vše bylo pod kontrolou. Holky pro mě a pro Nienke připravily skvělou pozici před prvním výjezdem na San Lucu,“ chválila práci lídryně týmu dsm-firmenich PostNL Juliette Labous, která se nakonec umístila na třetím místě.
„Po prvním stoupání si vytvořila menší mezeru od pelotonu Elisa Longo Borghini a nikdo se neměl k tomu mezeru stahovat, takže měla před posledním kopcem pěkný náskok. Nienke zkusila v závěru zaútočit, to se nepovedlo. Já se pak snažila dojet Elisu, ale ani to nevyšlo. Jsem ale šťastná, že jsem pro tým vybojovala alespoň pódium, a hlavně jsem ráda za to, jaké jsem dnes měla nohy,“ popisovala dál závěr závodu pětadvacetiletá Francouzka.
Spokojené určitě budou ze svých výkonů v sobotní klasice čtvrtá Urška Žigart a pátá Nizozemka Mareille Meijering, pro kterou v dresu španělského Movistaru odvedla velký kus práce kometa posledních týdnů Britka Cat Ferguson. Čelní pozice se naopak obešly bez české účastnice Nikoly Noskové. Ta byla totiž jednou ze sedmnácti závodnic, které tradiční klasiku nedokončily. Stejný osud potkal například Nizozemku Paulienu Rooijakkers nebo Britku Elizabeth Deignan.
