Tento celek, který působí v nejvyšší cyklistické divizi od roku 2006, posbíral letos celkem 39 vítězství (z toho 15 kategorie WT), což tým zařadilo na 4. místo mezi WorldTour týmy. Z uvedeného počtu bylo 12 v etapových závodech! Největší sběratel vítězství v sezóně, belgický Deceuninck – Quick Step, ovládl pouze 3 etapové závody, druhý nejpilnější sběratel prvenství Jumbo – Visma celkem 7 etapových závodů a z nich 4 Roglič. V Astaně se na 12 prvenstvích podílelo 8 lidí, z toho nikdo nepřekročil hranici 2 vítězných etapáků!
Za posledních 13 sezón Astana nikdy nevyhrála tolik závodů. I 12 prvenství v konečném pořadí etapových závodů je novým rekordem, protože je to o plných 5 víc, než byl předešlý nejlepší výsledek. Na vítězstvích Astany se podílelo 15 různých jezdců, čímž vyrovnali dosavadní rekord.
Největší hvězdou Astany byl v letošním roce Jakob FUGLSANG, který se v nejúspěšnější sezóně své kariéry umístil na 3. příčce UCI World Tour rankingu. Téměř kamkoli přijel, tam sbíral úspěchy nebo se pohyboval mezi nejlepšími. Z nejcennějších klasik vyhrál Lutych, byl 2. na Valónském šípu a Strade Bianche, 3. na Amstelu, 4. na Lombardii. Z etapových závodů si asi nejvíc cení vítězství na generálce na Tour: Critérium du Dauphiné (viz titulní foto). Ovládl ale i únorovou Andalusii, z Tirrena – Adriatica si odvezl 3. příčku, na světovém šampionátu skončil 12. Také 13. místo z Vuelty, kde byl zálohou pro lídra Lópeze, není k zahození. Bohužel z Tour, na kterou se připravoval jako na závod sezóny, musel po dvou pádech a následných komplikacích v 16. etapě z průběžného 9. místa odstoupit. A to ve výčtu jeho skvělých a hlavně celoročních úspěchů se zasunují do pozadí např. 6. místo z Murcie, 4. z Baskicka, 8. z Giro dell´Emilia či Milán-Turín. Prostě Jakob byl letos famózní. A to byly doby – a není tomu tak dávno – kdy to vypadalo, že roli lídra není schopen zvládnout. Opravdu bravo pro tohoto dánského sympaťáka!
V počtu nasbíraných UCI bodů ho následuje Alexey Lutsenko, mj. vítěz etapáků Kolem Ománu či Arctic Race a jednorázovek Copa Sabatini či Memorial Marca Pantiniho. Tento suverénně nejlepší Kazach zároveň vybojoval v rámci týmu i nejvíc prvenství: 10.
Třetím v řadě je Ángel López, který ale ve svých 25 letech zdá se ještě nedozrál, protože sice na úvod sezóny ovládl domácí Kolumbii a v březnu Katalánsko, ale na nejdůležitějších závodech se neprosadil tak, jak se od něj nejspíš očekávalo: na Giru 7. a na Vueltě 5. Na druhou stranu, co by za to jiní dali?
Za touto hvězdnou trojicí následuje Ion Izagirre (vítěz Valencie, Baskicka a 2. z Andalusie), Luis León Sánchez (vítěz Murcie), Pello Bilbao (dvě etapy z Gira), Gorka Izagirre (vítěz Provence), Merhawi Kudus (vítěz Rwandy a 3. v Turecku).
Devátým nejpilnějším sběratel UCI bodů byl Jan HIRT. Typický etapový jezdec, specializací čistokrevný vrchař, kterého na jendorázovky posílají jen omylem. V sezóně tak absolvoval 7 etapáků, z nichž mu nejvíc chutnalo Okolo Švýcarska, kde skončil 5. za vítězným Bernalem. Dále 7. na Tour of Alps (1. Sivakov) a 12. na UAE Tour (vítězný Roglič).
Závěru 2. etapy Tour of Alps.
Do povědomí diváků i sportovních ředitelů se zapsal tučným písmem v 2. etapě Tour of Alps, vedoucí přes dvou tisícové Passo Monte Giovo, kde se přetahoval o vítězství se Sivakovem, a 2. místem v 16. etapě Gira, vedoucí přes šílenou 12 km stojku Passo del Mortirolo, končící ve výšce 1860 metrů nad mořem, kde posléze podlehl v závěrečném spurtu Cicconemu.
Souboj o prvenství v 16. etapě Gira.
Čím těžší stoupání a nejlépe do cíle, tím lépe pro Jana Hirta. Samozřejmě pokud má motivaci. V podstatě v každém etapáku první poloviny sezóny o sobě dal vědět. V druhé půlce, kdy ho tým nakonec oproti původním předpokladům nenominoval na Vueltu, už jeho motivace kulhala, takže etapáky v Polsku a Číně objel jen jako člen týmu s podpůrnými úkoly.
V CCC si od něj hodně slibují, samozřejmě v nejtěžší etapových závodech. Zdá se, že dostane zatím největší prostor prosadit se v pozici lídra týmu, což je příležitost a odpovědnost v jednom. Zatím to vypadá, že flegmatický Jan Hirt s tím nebude mít problém. A pokud je jeho hnacím motorem víc než u jiných momentální stimulace, pak od něj můžeme čekat hodně zajímavé věci.
Při časovce Okolo Švýcarska.
Do letošní sezóny však Jana Hirta limitovala – jak už to u pravověrných vrchařů bývá – časovka. Jenže ejhle: když šlo o něco velkého, a v případě Okolo Švýcarsko tomu tak bylo, se Jan kousnul a i po časovce, která se jela v předposlední den závodu, udržel skvělé 5. místo. A to se jela na 19 km a na úplné placce!
Z uvedené devítky cyklistů, která se na oněch 39 vítězstvích podílela 31 zářezy, opouští Astanu pro příští sezónu společně s Janem Hirtem pouze Pello Bilbao. Přichází zatím 7 nových lidí, z toho 5 do 24 let, z nichž největší nadějí je třiadvacetiletý Rus Alexandr Vlasov, který jezdil dva roky v Gazpromu. Rozený jezdec etapový závodů, vítěz mládežnického Gira a 4. z Tour de l´Avenir z roku 2018, a letos národní šampión Ruska na silnici, 3. Okolo Slovinska a Kolem Asturie, 4. na Sicílii, 5. z Okolo Rakouska atd.
Alexandr Vlasov při Lombardii
Vypadá to, že Astana má dobře zaděláno i na příští rok!
