A právě takovým je datum 11. května 2018. Právě tento den oslaví PĚTAOSMDESÁTÉ výročí narození jeden z nepřehlédnutelných hrdinů naší poválečné – silničářské historie
RUDOLF REVAY – narozený 11. 5. 1933
Pojďme se vydat po stopách jeho cyklistické kariéry.
Snad poprvé bylo vidět jeho šlachovité, vyšvihané tělo výrazným způsobem bojovat s naší tehdejší špičkou v 3. ročníku závodu „Na hranice bratrského Polska 1952“. Ano, tak se jmenovaly mimo jiné, do dnešních dnů legendární „Krkonoše“. Vedle vítězného Jana VESELÉHO, druhého Bětáka, tady celkově 3. místem (vítěz III. vt ) Jan Kubr odstartoval svoji raketovou reprezentační kariéru, spojenou především v té době s prestižním Závodem míru, na jehož startu stál již v roce 1953! Na Krkonoších 1952 se ukazoval i na trati aktivitou hýřící Rudolf REVAY, 3. ve III. vt – oblékající barvy SHD Kopisty.
Tradičním vrcholem domácí sezóny 1952 byl 24. ročník klasiky Praha - Karlovy Vary - Praha. Tady, se traduje „načerno“ (po přepsání data narození) zajetý výsledek nejmladšího účastníka Jana Kubra na 7. místě. Jeho přemožiteli byli 22ti letý Nesl, Veselý, Kněžourek, Běták a vítěz II.vt Bouda…Cesta ke startu v ZM 1953 se mu jasně otevřela!
Vzpomínaný rok 1953 byl na domácí silnici rokem pořádání 4 etapového závodu mezi Bratislavou a Prahou (724 km). Za říjnově nepříjemného počasí na sebe aktivitou upozorňoval dravý mladík - Rudolf Révay v trikotu DSO Jiskra. Bojovností se blýskl především ve zmrzlé etapě ze Žiliny do Ostravy. Těchto 128 km bylo poznamenáno krupobitím při zdolávání Jablunkovského průsmyku. Révay našel přemožitele pouze v M. Peričovi (2x etapa), Plankovi, Skořepovi a Švábovi! I tento výkon jej zařadil do přípravy 12 členného družstva na ZM 1954.Ten naše družstvo vyhrálo, ale zatím bez Rudolfa. Z hledáčku reprezentačních trenérů však na dlouhé roky nemizí…
Vojákovat (mimo ÚDA) nebylo ani pro Revaye jednoduché. Všiml si toho i tehdejší tisk: „Výkonnost talentovaného závodníka je jeho (ne)podmínkami znesnadňována. Revay se v sobotu v poledne vrací ze služby. Z nedostatku finanční podpory jede z Prahy do Č. Budějovic na kole! V nedělním závodě na absolutní reprezentační, armádní špičku pochopitelně síly chybí!“
Rudolf Revay je však nezdolným borcem. To potvrzuje ve čtyřiapadesátém roce na 1. Přeboru ČSR v etapovém závodě. V celkové klasifikaci vynikající 3. místo za Švábem a St. Čapkem. Až za jeho zády zůstávají velikáni Veselý, Růžička, Kuneš či až 11. Klich. Velikost svého každoročního růstu potvrzuje na 26. ročníku závodu Praha - Karlovy Vary - Praha, to na Spartu přijíždí o 2 sekundy za vítězným Veselým jako pátý! Je jasně patrné, že přetěžká trasa derby mu více než sedí. Sám Rudolf se netají tím, že prvenství v tomto závodě je vedle šance zisku titulu Mistra ČSR, startu v Závodě Míru, jeho prioritním sportovním cílem!
K naplnění jeho snah dochází v roce 1958. To se mu v 5 dílném silničním mistrovsví daří zvítězit a vylepšuje tak své 3. místo za šampionem Janem Novákem a stříbrným V. Císařem z roku 1956. O titulu 1958 se rozhodlo až v poslední časovce na 80 km (!) v Bratislavě. Zde mělo startovat 22 nejlepších v celkovém pořadí. Na start se však dostavilo pouze 9 (!) jezdců. Zvítězil Křivka (2:08:18 hod) před Fagalou a Revayem! Tomu bodový zisk – bez jediného prvenství, stačil na titul Mistra ČSR v silničním závodě 1958.
17. 8.1958 byl pořádán 30. jubilejní ročník závodu Praha - Karlovy Vary - Praha, byl to rok oslav 75. roku československé cyklistiky, stejně mladá byla pořadatelská Sparta, a navíc se slavilo 600 let založení lázní Karlovy Vary! O to slavnější bylo rekordní (7:31:11 hod) prvenství Rudolfa Revaye! Od Panorámky byli jeho spoluhrdiny Nesl, Mareš, F. Konečný a v počátku akce Kovářů…
V celoroční soutěži silničářů celkově vítězí s 92 body před Pecinou – 84 a Křivkou 79 bodů. Třetí sportovní cíl – ZM! se zdá být na dosah! ALE…
SPORTOVNÍ TISK 1959: „… tuto sezonu měl nejsmutnější v kariéře! Nejprve nedokončil přípravný tábor na ZM. „Velkou cenu ČSR“ vzdal z 2. místa po zranění. „Okolo Slovenska“ ztrácí po žaludečních potížích rozhodujících 8 minut! Přesto v něm do budoucna zůstává dostatek zdravé ctižádosti a výborná jízda v kopcích!“ 17.9. 1959 při obhajobě prvenství na PKVP si alespoň částečně napravuje výsledkovou pachuť. Až do závěru závodu patří ve vedoucí skupině k hnacím motorům. Po závěrečném zaváhání chybně odbočujících Kašpara, Křivky a Mareše, přijíždí za rekordním Janem Kubrem se ztrátou 1s jako 5.!
Po etapách „Okolo Egypta“ a další části přípravy, v nominaci na ZM 1960 konečně nechybí! Startuje spolu s Hasmanem, Křivkou, Maltenem, Marešem a Rennerem. V týmech byli na 7. místě ve vynikající mezinárodní konkurenci olympijského roku. Z našich byl 27 letý Revay nejlepší, na 19. místě za vítězem Hagenem z NDR. Poslední historicky „složené“ MR rozhodla závěrečná časovka v Lysé nad Labem. Po strhujícím souboji zvítězil celkově hrdina pozdějších ZM Ladislav Heller, Revay z Dynama Děčín byl celkově 2. Třetí byl plzeňský elegán Fr. Janda. Na MS na Sachsenringu naši s Revayem nepotvrdili šanci startu na OH v Římě!
V průběhu sezony však Revay prokazoval stále dobrou výkonnost – „Okolo Slovenska 2. za Maďarem Megyerdim. A s chutí absolvoval i 32.PKVP – od Panorámky ve skvostné akci s Maltenem vymazal loňský rekord Kubra a získal 2. prvenství! Ale ještě jednoho hrdinu tento ročník závodu měl. Byl jim v 70 km sólu v cíli třetí Vratislav Pýcha z AZKG Praha… Před Rudolfem tak stála v sezoně 1961 historická šance získat třetí – nepřehlédnutelný primát!
V květnu téhož roku se objevil podruhé na „Varšavě“. Jistě si mnozí z vás vzpomenou na jeden z nejdelších úniků historie v podání malé „grupky“! Hagen, Piechaczek, Torok, Dawson a Revay. V etapě Roztok – Berlín celých 230 km v akci při průměru 41,870 km/hod! Na pásce Revay 5. V konečném hodnocení jako nejlepší z našich na 21. místě – 32:08 min za vítězem Melichovem. Dobré květnové nakročení potvrdil v etapách „Okolo ČSSR“ ziskem 9. místa. Oblíbené „Vary“ v 61. roce vyhrává mladíček Jaroslav Kvapil. A právě s ním se Rudolf pouští v dvašedesátém v rytířském souboji o šanci zisku třetího primátu! Oběma je desítky km sekundantem Stanislav Ložkov, který nakonec odpadá! Na Spartě podruhé vítězí ambiciozní Kvapil, který se posléze stává v roce 1964 historicky posledním, trojnásobným vítězem – žel přerušené, 65 leté historie závodu!
Pro Rudolfa Revaye to byla životně poslední triumfátorská šance – nikoliv však konec pravidelných účastí na trati silničářského derby! Je skutečně neuvěřitelné, že ještě v roce 1971, kdy Jiří Háva jako prvý jezdec, na staré klasické trati 262 km zajel pod 7 hodin – 6:51:29, byl Rudolf Revay aktivně u toho! Ve svých 38 letech byl na 34. místě mezi pětatřicítkou těch, kteří překonali Vlčkův rekord 7:06:45 hod z roku 1969. Na startu stálo 114 závodníků z nichž 83 dosáhlo cíle…
Připomenutím alespoň hrstky nezapomenutelných výsledků PĚTAOSMDESÁTILETÉHO jubilanta složme hold jeho sportovnímu srdci. S díky za úspěšnou reprezentaci naší vlasti!
A docela závěrem, znovu a rád připomenu informaci, že jím pěstované jahody bývají široko, daleko nejlepší!
Tak Rudolfe – ať se i nadále daří! Hodně štěstí a zdraví přejí „Starosparťané“ a všichni příznivci té přetěžké, ale krásné řehole, jakou CYKLISTIKA je!
