Zaujale mě myšlenka nového kola Komentář: Gravel, je to moje parketa? a rozhodl jsem se hledat svoji cestu k novému kolu (Cestou, necestou ke gravelu - koncepce nového kola - 1. díl). A po ujasnění, že chci tuhle terénní silničku, se musím porozhlédnout po možnostech, kterých je nepřeberné množství.

Základem kola je pochopitelně rám, ten dělá kolo kolem a určuje značku a každá značka jde svou cestou. A protože gravelová kola ještě nenašla ten nejunifikovanější směr, musím se sám rozhodnout, který vyhovuje mně.

Jak to kolo asi budu využívat? Co si od něho slibuji? Mám silničku, mám i horské kolo, ale tohle by mělo být někde uprostřed. A možná otevírá i pro mě ještě neobjevenou cyklistiku, tedy cykloturistiku. Gravely mě motivují se podívat i tímto směrem.

Většinou to bude nalehko, ale co kdyby?

Abych se přiznal, tak jsem nikdy netoužil po tom, ověsit si kolo brašnami a vydat se na několikadenní cestu. Na silničním kole, i na kole horském, jsem trénoval, závodil a nyní se projíždím a to vždy v co nejlehčí variantě. Na silničce malá kapsička s duší pod sedlo, v mém případě raději s dlouhou pumpičkou. Na MTB podobně a místo pumpičky - bombičku. Do kapes dresu minimum věcí, všechno minimalizovat. Takový byl prostě směr mých úvah o své cyklistice, který vycházel z mé závodní minulosti.

Jestli se na kole vydám pod stan, je zatím opravdu jen teoretická možnost. Kolo budu nejvíc využívat po odpolednech a víkendových vyjížďkách. To je zřejmý základ.

Tak jaký rám?

Než se budu zajímat o geometrii, chci se ujistit, že budu mít možnost zkusit stanování, cykloturistiku. Tedy rám se všemi těmi navářkami na uchycení bagáže, nevím zda dokonce nosičů, nebo blatníků, ale raději ať tam jsou.

Jenže když ověsím kolo pěti košíky, nebo držáky (2 do rámu, 1 pod rám, 2 na přední vidlici), brašnička za představec, brašna pod sedlo, brašna na řídítka. Tak je potom naprosto lhostejné jaký si vyberu rám - z pohledu materiálu. Vůbec nebude záležet na nějakém tom deku rozdílu mezi rámem ocelovým, duralovým, nebo karbonovým. 

Tatínek Arnauda Démara přijel vloni za synem po vlastní ose na gravelovém kole. Vloni mě zaujala jeho cesta z Francie na Slovensko, teď jsem se ještě vrátil k jeho kolu a prohlížím si ho s jinou optikou, jako vlastní inspiraci. Tohle je varianta spíš expediční, s pevnými nosiči, velkými brašnami, s blatníky. Nevím zda se do toho někdy takto pustím, ale rám by to měl umožňovat.

Budu se tedy dívat po rámech s nepřeberným množstvím možností uchycení košíků, nosičů, taštiček, blatníků... Tady je možná i jedna z odpovědí na často kladenou otázku: "Jaký je rozdíl mezi gravelem a kolem cyklokrosovým?" Cyklokrosaři nechtějí na rámu žádnou možnost přichycení košíku, nebo tak maximálně jeden. Gravelisti jich chtějí třeba pět.