Pět závodů, tři v kopcích a dva pro sprintery. Druhé jmenované jsou z pohledu diváka méně vzrušující s výjimkou posledních kilometrů a samotného sprintu. Neznamená to ale, že jsou pro závodníky snadné. Jede se mimořádně rychle, nutno být neustále ve střehu kvůli únikům a případnému větru, probíhá neustálý boj o pozice. A samotný závěr je jen pro silnější povahy. Bázlivější nemají šanci.

Mohli bychom si myslet, že pro řadu cyklistů je Mallorca jen na rozjetí do sezóny. Zčásti to tak může být, ale nutno tento termín chápat z pohledu profesionálních cyklistů. Jestliže na vybraných závodech chtějí být na sto procentech, tak na Mallorce jsou na 95. Potvrdil to i v rozhovoru o poslední sprinterské etapě Dan Babor, který po velmi pěkném 8. místě mj. sdělil, že na Mallorcu všichni přijeli nabušení do sezóny, takže nešlo vůbec o nějakou selanku.

Svou roli v tom jistě hrají nejen dlouhodobější plány týmů a jednotlivých závodníků, ale nutnost získávat vítězství a UCI body, tak důležité pro existenci týmů, od samého počátku sezóny, jakož i natěšenost cyklistů po mnohdy psychicky náročnější zimní přípravě.

8. místo Dana Babora se počítá za 30 UCI bodů

Co se týče vítězství, žádný tým nedosáhl víc než na jedno. Úvodní díl vyhrál z tříčlenného úniku Simon Carr (EF Education-EasyPost), druhý v hromadné koncovce mladičký Paul Magnier (Soudal-Quick Step), třetí opět z koncovky pouhých tří lidí Lennert van Eetvelt (Lotto Dstny), čtvrtý ze souboje devítičlenné skupiny Pelayo Sánchez (Movistar) a poslední ze spurtu pelotonu Gerben Thijssen (Intermarché-Wanty).

Z jednotlivců získal nejvyšší počet UCI bodů Aleksandr Vlasov (BORA-hansgrohe), za dvě 2. a jedno 3. místo mu to dalo 240 bodů.

Zajímavé je v tomto ohledu pořadí týmů. Nejvíc (424) si připsal EF Education, který vydělal hlavně na 1. místě Simona Carra, ale také 3. a 4. sprintera Marijna van den Berga, jakož i 6. místě nováčka 20letého Lukase Nerurkara ve třetím, kopcovitém dílu seriálu. Britský cyklista je velmi nadějný vrchař, připomeňme si, že loni skončil 6. na O Gran Camiňo za vítězným Vingegaardem a také 9. na Czech Tour.

Druhý v pořadí Quick Step (345) nejvíc profitoval z 1. a 3. místa Magniera a Lampertiho ve sprinterské koncovce s cílem ve Felanitxi, významně celkem 120 body ale přispěl i Ilan van Wilder za dvě 5. a jedno 10. místo v kopcovitých závodech.

Ani Tomáš Bárta (vpravo) neodjel s prázdnou. Za 14. místo ve druhé etapě pobral 5 UCI bodů

Co by nás ale mohlo zajímat mimořádně, je třetí příčka druhodivizního Tudor Pro Cycling Team. Sice se nedočkali vítězství, ale v každé etapě nashromáždili hodně bodů, takže konečný účet zní na hodnotu 311. Nechal za sebou tedy jak Movistar (286), Boru (264), tak UAE (241), o ostatních tedy ani nemluvě.

V úvodní etapě bodoval nejvíc 7. Marius Mayrhofer, v druhé 2. místem Alberto Dainese, ve třetí 4. místem Yannis Voisard, ve čtvrté 2. místem opět Mayrhofer a v poslední 6. místem znovu Dainese. Vypadá to, že to, co říkal v našem rozhovoru těsně před sezónou Petr Kelemen (na titulním snímku vlevo) o pohodě v týmu, detailní propracovanosti přípravy a podmínkách na úrovni nejlepších pěti World týmů, nebyla pouhá propagační záležitost.

Sám Petr tu měl jasně dané týmové povinnosti. O tom, jak vypadají detailně, se s námi podělil, když popisoval ze svého pohledu průběh druhé etapy, v níž nakonec Dainese podlehl jen Magnierovi.

"Dlouhý závod v podstatě po rovině. Šli jsme do toho s tím, že tady máme jednoho z nejlepších sprinterů, a tudíž hlavním úkolem bylo připravit mu co nejlepší pozici na závěr. Akorát zpočátku jsme to měli ohlídat, aby neodjela nějaká větší, a tedy nebezpečnější skupina a to se podařilo. Už od 25. km se ale na špici kupily sprinterské vlaky. Obavu vyvolával otevřený úsek, který začínal kolem 12. km před cílem, kde hodně foukalo z boku a taky se tam potom hodně závodilo," řekl Petr k týmové taktice. 

K vlastním úkolům poznamenal: "Mým úkolem bylo být po celou dobu s Albertem, udržet ho v klidu na dobré pozici. Na větrném úseku bylo mým úkolem zajistit, abychom měli jako tým dobrou výchozí pozici, což se povedlo. V posledních kilometrech měl převzít roli vodiče Alexander Kamp, ale ten vypadl, takže jsem převzal práci v podstatě za dva kluky a potáhl nejdál, co to šlo. Dalo mi to někam ke dvěma kilometrům, sice jsem chtěl o něco déle, ale dobré bylo, že se tím natáhl balík a naši kluci tak měli snadnější práci udržet pozici. Tím pro mě závod skončil a v klidu jsem dojel do cíle."

Co bylo důvodem, že Alberto nevyhrál? "Po mé akci měl k ruce ještě dva kluky. Po závodě ale říkal, že se trošku bál do poslední zatáčky, že nechtěl příliš riskovat, přeci jen je to první závod. S druhým místem panuje spokojenost. I proto, že jsme v týmu měli několik nových kluků a ono se sjet není zas až taková sranda."

Jak dál? "Zítra je to v kopcích. Není to pro mě na rozdíl od léta nejpříhodnější terén. Jsem teď před klasikama ne tlustší, ale trošku těžší. Uvidíme, jak se bude dařit týmu. V neděli jedu ještě Palmu a to bude podobná taktika jak dneska."

My už tedy víme, že týmu se tu dařilo výborně. K tomu posila největší pro tuto sezónu Matteo Trentin dojel při GP Marseille ve 13členné skupině hned za první trojicí, takže formu má přiměřeně dobrou. Můžeme se tedy těšit na to, co tento ambiciózní tým předvede v dalším průběhu první části sezóny, která vyvrcholí účastí na Giro d´Italia.