Pogačar byl v cílí vděčný svému týmu, který navzdory mnoha pádům udržel při životě plán, jaký si před závodem určil. Především Mikkel Bjerg a António Morgado odvedli ohromné množství práce, když kvůli pádům z pelotonu vypadli Jhonatan Narváez a Tim Wellens. Nils Politt a Florian Vermeersch také spadli, ale dokázali se vrátit do čela pelotonu před druhým nájezdem na Oude Kwaremont a výrazně usnadnili svému lídrovi útok. „Vermeersch mi to dokázal rozjet, klobouk dolů před ním. Můj tým vždycky bojuje, i když se to občas vyvíjí proti nám,“ řekl vítěz v cíli druhého monumentu sezóny.
Pogačar potřeboval zaútočit 55 kilometrů před cílem, ve druhém výjezdu na Oude Kwaremont. Týmy soupeřů se mu to snažily zkomplikovat, zejména útok Tiesje Benoota, Stefana Künga a Filippa Ganny byl vážnou komplikací, protože ti rozhodně nebyli bez šance na vítězství. Ale pod druhým Kwaremontem měli pouze něco málo přes minutu náskoku a to nebylo v konkurenci světového šampióna dost.
Pogačar to před kostkami na Kwaremontu musel vzít po trávě, aby se dostal na čelo pelotonu a po jeho zrychlení se vpředu s ním udrželi jen Mathieu van der Poel, Wout van Aert, Matteo Jorgenson a Mads Pedersen. „Takový byl náš plán. A i přes všechny pády jsme tento plán dodrželi. Bylo to perfektní," pochválil Pogačar svůj tým. „Na tento tým nemohu být pyšnější.“
Těžké to však pro něj bylo i poté, týmy Visma-Lease a Bike a Lidl-Trek měly početní převahu a ve hře stále byla spousta soupeřů. Ale Pogačar si z toho nic moc nedělal, své formě totiž hodně věřil. „Mým dnešním cílem bylo samozřejmě vyhrát. Ale dokázat to je strašně těžké. Dnes se nám to i přes všechnu smůlu podařilo. Nakonec všechno vyšlo a já jsem strašně pyšný a šťastný, že jsem tenhle závod vyhrál v duhovém dresu,“ dodal.
Nyní Slovince čeká ještě větší výzva - debut na Paříž-Roubaix. Tam to bude mít mnohem složitější, těžší závodníci mají na rovinatých úsecích výhodu a jeho soupeři mají s Roubaix mnohem víc zkušeností. Což Pogačar uznává, ale sebevědomí mu to nesnižuje „Teď se přesunu na Paříž-Roubaix, s touto formou si prostě myslím, že bych se tam měl pokusit vyhrát. Jsem připraven na tuhle výzvu.“
„Nebyl jsem dost dobrý,“ uznal Van der Poel
Stínoval každý útok Tadeje Pogačara, nakonec však musel uznat jasnou porážku. Mathieu van der Poel rekordní čtvrté vítězství nezískal, zlomil ho drtivý útok Slovince 18 kilometrů před cílem. „Už poměrně daleko před cílem jsem byl na limitu,“ vysvětlil. Mohl za to pád, který přišel 126 kilometrů před cílem? Nizozemec sice dopadl do trávy, musel se však poměrně dlouho dotahovat do pelotonu.
„Takový pád samozřejmě není ideální a nedělá dobrotu. Ale moc jsem si neublížil. Měl jsem tam štěstí. S týmem jsme se s tím dobře poprali a já jsem udělal všechno, co jsem mohl. Proto jsem se svým třetím místem a pódiem spokojený,“ říká Van der Poel.
Nizozemec litoval drobných chyb, které ho stály energii. „Těsně před druhým Kwaremontem jsem byl vytlačen ze silnice a musel jsem to dotahovat zezadu,“ zmínil například.
To nejhorší však přišlo v posledním Kwaremontu, Van der Poel zde zareagoval na Pogačarův útok, jenže se přecenil a rychle se vrátil do skupiny. Poté měl co dělat s tím, aby visel za Woutem van Aertem. V závěrečných 13 kilometrech už měla skupina pronásledovatelů příliš velkou ztrátu a odstup od Pogačara se pouze navyšoval. „Nejsilnější byl vpředu, rozhodně. To je skoro vždycky ten jezdec, který se dostane na vrchol Kwaremontu jako první,“ uznal.
„Je celkem jasné, kdo byl dnes nejsilnější. Nebyl jsem dost dobrý. Neměl jsem super pocit a byl jsem na limitu daleko před cílem. Díky zkušenostem a pevné vůli jsem se probojoval na stupně vítězů,“ pokračuje bývalý mistr světa. Sportovní ředitel týmu Alpecin-Deceuninck Christoph Roodhooft na Van der Poela prozradil, že byl nedávno nemocný. Dokonce musel brát antibiotika. „Být nemocný není nikdy legrace a on vynechal několik tréninků. Už na E3 byl usmrkaný. Cítili jsme, že se to otáčí správným směrem, ale zhoršilo se to. S tím se nedá nic dělat,“ vysvětluje Roodhooft v rozhovoru pro Sporzu. „Ten pád byl také nepříjemný,“ pokračuje Roodhooft. „Zřejmě ho bolí rameno, i když jsem s ním ještě nemluvil.“
Zdá se, že čtvrté vítězství na Kolem Flander je prokleté, stále to ještě nikdo nedokázal, ačkoliv třech triumfů dosáhlo už sedm jezdců, včetně Van der Poela. „Všichni říkají, že čtvrté vítězství přijde velmi snadno. Ale to samé si mysleli i u předchozích mužů se třemi. Kdo ví, třeba to zůstane u třech, ale jsem na to velmi hrdý.“
Van der Poel se musí rychle dát dohromady, protože jarní sezóna pro něj ještě ani zdaleka nekončí, s Pogačarem a ostatními se střetne za týden na trati Paříž-Roubaix. Zde mu půjde o hattrick - třetí triumf v řadě. „Tam je lehčí trať, i když i tam potřebujete trochu štěstí,“ dodal.
