Podcast je k poslechu zde: Spotify Podcast

Rád jsem si tento podcast poslechl a musím říct, že je skvěle namluvený.

Nyní bych rád uvedl pár svých postřehů. Mám drobná srovnání mezi sporty jako je ženská silniční cyklistika, které jsem se věnoval díky své sestře, a později díky skvělé partě holek. Dnes mám i zkušenost s ženským fotbalem, a to díky dceři, která ho hraje. Můj třetí pohled je z perspektivy koncepcí, metodik a dotační politiky ve sportu. A mohu do toho dát pár zkušeností ze sportu, kterému se věnuji napříč profesemi.

Pokusím se to shrnout stručně a postupně.

Sám jsem velkým propagátorem ženského sportu a genderového vyvážení ve sportu. Předtím, než jsem odešel pracovně do Kuvajtu, jsem jezdil po závodech, jak jsem zmiňoval, se sestrou. Ke konci závodily skvělé týmy, například v Ústí nad Labem a Vyškově (Rostex Quantum). V té době závodily skvělé závodnice, jako Flašková, Pekárková, Víchová, Kozlíková, Obručová, Valová, Fořtová a další talentované dívky. Po návratu z Kuvajtu jsem zjistil, že kromě Dukly zde v podstatě nic nefunguje. To mě vedlo k tomu, co s tím dělat.

S Jakubem Lorencem se v tomto ohledu shodujeme – je nezbytné vybudovat model „ženské silniční cyklistické infrastruktury“, protože bez ní není možné dosáhnout potřebného rozvoje. Pokusím se rekapitulovat tehdejší myšlenky, které se dnes mohou podobat těm Jakubovým, jehož přístup je nyní bezesporu ambicióznější a zahrnuje moderní prvky v budování týmu a sportovního prostředí. Jeho přístup klade důraz především na týmovou strukturu. Nicméně, základní principy, které jsem tehdy formuloval, zůstávají podle mého názoru stále relevantní.

Můj plán byl tehdy od začátku jasný: přesvědčit klíčové osoby kolem cyklistiky k vytvoření kvalitní celoroční soutěže „Český pohár“, kde by závodnice mohly závodit. Atraktivita závodů musí být skutečně na vysoké úrovni. Pohár musí být atraktivní, podobně jako bajkový pohár tehdy, s kvalitním sponzorem, vyplácením adekvátních finančních bonusů a výher a lákáním zahraničních týmů. Další možností je závodit i s kluky, protože i Lady dokázala závodit s juniory, což ji výrazně posouvalo vpřed. Je však nezbytné přilákat nové závodnice i z jiných cyklistických disciplín a nové talenty. Na zkvalitnění poháru by měl být zodpovědný především svaz, který zajistí obchodního partnera, mediální propagaci a další důležité aspekty. Zde má česká silniční cyklistika stále rezervy. Pamatuji si však česko-slovenské a následně české poháry za doby Barilové, Ilavské a již zmíněných závodnic, kdy měl pohár vysokou úroveň.

Další krok je jasný: pro nejtalentovanější závodnice je nutné zajistit účast na etapových závodech v zahraničí. V minulosti to nebylo automatické, protože ženská reprezentace v podstatě neexistovala. Snažil jsem se proto vytvořit "Czech mix team", který suploval reprezentační tým. Peníze na něj jsme sháněli různými způsoby, vkládal jsem do toho vlastní peníze, taktéž si holky přispívali na výjezdy do zahraničí, sponzoři a například focením kalendáře holek atd.. Postupně se přidal i svaz, který zajistil reprezentaci, a Míla Glave Flašková koordinovala ženskou cyklistiku. Současně byl najat i hradecký tým, který se staral o technickou stránku věci. Vznikly dva týmy – Česká reprezentace a druhý stále zůstával pro závodnice, které se nemohly účastnit reprezentačních akcí. Tento tým jezdil po okolí, jako byly Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko a další. Tím pádem jsme u dvou týmů udržovali určitý počet závodnic pohromadě, čímž jsme vytvářeli a zvedali výkonnost, která následně přispívala k zkvalitnění českého poháru, MČR a dalších závodů. Český peloton se postupně zkvalitňoval. Naopak závodnice, které s námi nejezdily, měly motivaci zlepšit svou výkonnost a nominovat se do týmu. Snažil jsem se udržet kvantitu, aby český peloton nebyl pouze o několika závodnicích, ale i o kvalitě, proto zde byla i reprezentace.

Dnes jsem rád, že tu je VIF Cycling Team a Dukla Praha, které skvěle nahrazují, dokonce s daleko větší kvalitou a zázemím než tehdejší naše podmínky.

Třetí krok, pro ty nejlepší závodnice, byl zajistit angažmá v zahraničních týmech, kde by se posunuly dál. Fyzická i psychická připravenost je klíčová. To by mělo platit i dnes.

Důležité je automaticky zajistit reprezentaci juniorek, které by měly jezdit na světové poháry, mistrovství Evropy a světa.

Že ČESKÉ ZÁVODNICE MAJÍ REPREZENTOVAT NA ME A MS BY MĚLO BÝT SAMOZŘEMOSTÍ.

V ženském sportu tkví obrovský potenciál!

Přesuňme se na chvíli k ženskému fotbalu. I když se této oblasti věnuji krátce, měl jsem možnost setkat se s velmi milými lidmi na fotbalovém svazu, hovořit se zástupci ženské sekce, zástupci první ligy a také proniknout do druholigového prostředí Sigmy. Diskutoval jsem také s odborníky na ženský fotbal, ale i na další sportovní odvětví, jako je ženská házená, atletika či hokej. Tyto zkušenosti mi ukázaly, jak obrovský potenciál tento sektor skrývá.

Pokud se podíváme na trh sportovního vybavení, oblečení, výživy a inovací, lidé z tohoto odvětví vidí v ženském sportu velkou příležitost pro rozvoj a expanzi svých obchodních aktivit. Na celém světě jsme téměř napůl – muži a ženy – a ženy představují nejen sportovkyně, ale i velký segment zákazníků. Tímto se ženský sport stává významným obchodním potenciálem, který nevyhnutelně přitahuje investice a podporu.

Investice do ženských sportovních klubů jsou navíc stále cenově dostupnější, což představuje skvělou příležitost pro růst a komercializaci tohoto sektoru. Zajímavé je, že na medaile z vrcholných akcí či olympijských hrách nezáleží na pohlaví – je to prestiž, která je univerzální.

Je však klíčové si uvědomit, že zatímco západní Evropa prošla přirozenou a postupnou evolucí ženského sportu, v České republice je situace stále odlišná. Uveďme příklad ženského fotbalu: pokud chce klub hrát v UEFA pohárech, musí mít ženský tým. Bohužel, většina českých klubů to vnímá spíše jako povinnost než jako příležitost k rozvoji. Tento přístup je však zásadní chybou, kterou je třeba napravit! Samozřejmě máme tu výjimky například v podobě Sparty, Slávie a některých dalších.

Dalším faktorem, který může brzdit pokrok, je závist a nepřejícnost, které se mohou projevit nejen zvenčí, ale i uvnitř samotných klubů. V mnoha případech lidé ve vedení týmů nechtějí měnit stávající struktury a nepodporují modernizaci a novému směřování a myšlení klubu.

Marketing, propagace a média jsou klíčové nástroje pro růst ženského sportu

S tímto jsem se vždy snažil pracovat a je vidět, že VIF Cycling tým na to nezapomíná. Tato oblast je pro ně pečlivě podchycena a cíleně rozvíjena, což přináší nejen větší viditelnost, ale i podporu pro dlouhodobý růst týmu a ženské cyklistiky jako celku.¨

Správně cílené kampaně a strategie umožňují zvýšit viditelnost, přitáhnout nové fanoušky a zlepšit komerční příležitosti. Efektivní využívání sociálních médií, spolupráce s influencery a vytváření silného vizuálního obsahu pomáhá oslovit širokou veřejnost. Sponzoři a sportovní svazy by měli využívat online platformy a tradiční média pro vytvoření dlouhodobé angažovanosti a udržitelného růstu ženských sportovních disciplín.

Investice do budoucnosti sportu jako takového

Je nezbytné, aby státní instituce, svazy a další klíčoví hráči více podpořili nejen ženské sporty jako takové, ale i nebo hlavně mládež, děti, para sportovce a hendikepované. Soukromí partneři mají stále tendenci opomíjet tyto oblasti, a zde je na místě podpora z veřejného sektoru. To zahrnuje nejen finanční pomoc, ale i mediální propagaci a osvětovou činnost, která je pro rozvoj sportu naprosto klíčová.

Podpora mládeže a mladých dívek by měla být prioritou nejen z pohledu sportovního růstu, ale i z hlediska prevence. Investice do mládeže a sportovní gramotnosti nejsou zbytečné, jak by si někteří mohli myslet. Naopak, správné nasměrování dětí do sportu má dlouhodobý pozitivní dopad nejen na jejich fyzické zdraví, ale i na jejich osobnostní a sociální rozvoj. I když se některé z nich nikdy nestanou profesionálními sportovkyněmi, sport v jejich životě podporuje cílevědomost, fair play a zdravý životní styl. Tento přístup má nezanedbatelný význam pro celou společnost.

Investice do dětí a mladých dívek tedy nejsou jen o sportovním růstu jednotlivce, ale přináší prospěch celé komunitě, fanouškům, sponzorům, městům, regionům a státu jako celku. Tato podpora je klíčová pro udržitelnost a rozvoj ženského sportu v Česku i ve světě.

Na závěr si myslím, že z mnoha ohledů nesmíme podporu ženského sportu vzdát. Musíme vytrvat a posouvat věci kupředu. To platí nejen pro fotbal, hokej, házenou, florbal atd. ale i pro cyklistiku! Tým VIF Cycling Team a jeho majitelé a realizační tým jdou správným směrem a jejich přístup je podle mého názoru jediný možný.

Citát, který mě na závěr opravdu oslovil, je od pana Lorence:
"Chceme postavit komerční subjekt, který bude patřičně komunikovat a bude marketingovým produktem pro partnery, a který bude primárně přinášet možnost ženám podívat se do světa na závody a na tréninkové kempy. Snažíme se budovat dlouhodobá partnerství, abychom každý rok nemuseli vše obnovovat. A samozřejmě chceme budovat tým, podporovat a vychovávat ty nejlepší juniorky a už v této kategorii dělat tu nejlepší možnou cyklistiku," říká spolumajitel týmu pan Jakub Lorenc.

P.S.: Co mě ve VIF Cycling Teamu těší nejvíce, je přítomnost dvou odchovanců uničovské cyklistiky – trenéra Tomáše Konečného a závodnice Hany Rugovac.