Někteří závodníci týmu Deceuninck - Quick-Step patří k nejlepším dráhařům světa. Michael Mørkøv se letos stal mistrem světa i olympijským vítězem. Mark Cavendish a Iljo Keisse mají také bohaté zkušenosti s dráhovými závody a v těchto dnech absolvují šestidenní v Gentu. Pro ně však dráhové tréninky pod vedením Rika Van Slyckeho a Toma Steelse určené primárně nejsou. Nejde o přípravu na šestidenní, ale o zpestření silničního tréninku.
Především belgičtí jezdci Deceuninck - Quick-Step se dvakrát týdne scházejí na velodromu v Gentu a připravují se na start příští sezóny. "Hlavně se zde vždy sejde celá skupina. Díky tomu mají naši závodníci určený plán. Dvakrát týdně se tu potkají a nemusí celý týden pouze jezdit sami na silnici. V zimě je příjemné dostat se zpět do tempa v teple. Je jedno, jestli prší a je chladno, když jezdíte uvnitř," vysvětluje Tom Steels, sportovní ředitel Deceuninck - Quick-Step.
Padesátiletý Steels ve své době patřil k nejrychlejším sprinterům na silnici, ale jezdil i dráhové závody a šestidenní. Rik Van Slyckeho také v 80. a 90. letech závodil na šestidenních a má tak mladým závodníkům co předat. "Už to děláme asi deset let. Když jsme s tím začali, skoro nikdo neuměl jezdit na dráze, ale to už se změnilo. S Rikem máme připravený pěkný tréninkový program," dodává Steels.
Michael Mørkøv je příkladem dokonalé souhry dráhařských a silničářských schopností.
Většina současných profesionálních cyklistů na silnici nemá s dráhovou cyklistikou moc zkušeností. Britské cyklistice dráha pomohla na vrchol i na silnici, mnozí britští jezdci jsou olympijskými vítězi a mistry světa. Podobné je to v Austrálii, Dánsku a dalších zemích. Podpora dráhové cyklistiky v posledních letech pomáhá celému italskému národnímu týmu. Díky dráhové přípravě má Itálie úspěchy mezi muži a ženami i na silnici.
Steels vysvětluje, k čemu příprava na velodromu slouží: "Pracujeme na rychlosti. Na intenzitě. Kadence šlapání je vyšší než na silnici, ale vyplatí se tak trénovat. Kombinujeme to s tréninkem síly, takže je to opravdu kompletní program. Většinou začneme se stabilizačními cviky na zemi, potom jedeme dvě půlhodinové jízdy za elektrickým skútrem a mezi jízdy vkládáme další cviky. Dáváme si záležet na pestrosti. Taky trochu závodíme, každý trénink za dernou končíme pěti rychlými okruhy, před posledními dvěma okruhy motorky odstoupí a kluci si to rozdají o vítězství. Občas se na to nemůžu dívat, ale zatím se nic nestalo," směje se Steels.