V životě jsem jel minimálně 1000 závodů. Popravdě počet závodů jsem přestal počítat již v minulém tisíciletí. Tehdy to bylo přibližně 50 kousků za rok, což je na amatéra dost, na profíka málo. Statut profesionála jsem nikdy neměl, i když jsem v dobách, kdy mi to, jak se říká, jezdilo, vlastnil licenci Elite A. To je však již 15 let zpátky. Od svých 40 let mám licenci Masters a v této kategorii závodím již 11 let.  Ale dost o mně, pojďme se podívat na závod.

Když porovnám L´Étape s jinými amatérskými závody, je zde největší rozdíl v mediální publicitě. Náročnost trasy nebo konkurence je tu obdobná jako u jiných amatérských závodů. Nicméně mladí závodníci si díky startu tady mohou povědět o angažmá v nějakém kontinentálním týmu. Publicita je dobrá pro každého, a právě v tom je největší kouzlo L´Étape.

Zajištění závodu, občerstvovací stanice, zázemí startu a cíle...  zde bylo velice komfortní a je tu vše co závodník potřebuje. Když bych porovnal velikost závodu, zajištění, výši startovného, připomíná mi to hodně závody UCI Grand Fondo World serie, ale řekl bych, že zajištění komfortu závodníka je u L´Étape ještě lepší. Vzhledem k tomu, že horská trasa byla má první L´Étape, srovnání se hodí až po dalším startu, kterým bude L´Étape Slovakia Bratislava, na kterou se moc těším.