Nyní při cyklokrosech můžeme opět sledovat, kdo přitahuje největší pozornost a cyklokrosu přináší peníze: cyklistické hvězdy, které znají z průběhu předcházející sezóny. Tedy především silničáři. A pořadatelům cyklokrosových závodů přinášejí peníze platící diváci. Pokud vstupné vybírají a diváci chodí.

Bohužel bez diváků u trati je letošní sezóna hodně pokřivená, ale komerční podstata stále platí.

Fanoušek cyklistiky je ochotný těsně po Tour de France zaplatit 20 eur za vstupenku na kritérium, kde bude startovat Peter Sagan, ten dostane za start 100 tisíc a pořadatel na akci vydělá 200 tisíc. A všichni jsou spokojení. Pokud přijde 25 000 platících diváků a příjem pořadatele je půl milionu.

Na stejném principu vznikly cyklokrosové závody a dráhová šestidení. Na rozdíl od kritérií, která opravdu zůstala jen cyklistickou exhibicí a nemají "legislativní" ukotvení při UCI, tak z dráhy a cyklokrosu se stala svébytná cyklistická odvětví.

Dráha, dráhové disciplíny, si našly oporu v olympismu, tak jako většina malých sportů. Olympismus našel velkou finanční oporu ve vysávání státních financí, jak při pořádání samotných her, tak i ve státní podpoře olympijských disciplín. Ale to je jiné téma. Vraťme se k cyklokrosu.

Cyklokros zůstal v tomto smyslu na holičkách. Zůstaly mu jen peníze od návštěvníků závodů. A zůstaly mu jen peníze od fanoušků cyklistiky v Belgii. V Belgii, kde jsou fanoušci ochotni platit za kritérijní exhibice po TdF, za vstupenky na dráhové šestidenní v Gentu a za cyklokrosy po silniční sezóně. Ale jen za předpokladu účasti cyklistických hvězd a především silničářských hvězd, tak jak to bylo za Rogera De Vlaemincka, nebo Adrie van der Poela. Stejné to je za Mathieu van der Poela, Wouta van Aerta a Toma Pidcocka. Diváky táhnou především silnicí prověřené hvězdy. A pořadatelé jsou ochotni zaplatit desetitisíce eur Van Aertovi, Van der Poelovi, Pidcockovi a přiměřené obnosy dalším, včetně komparsu.


Jistě, v Belgii se rozvinula část svébytné - čistě cyklokrosové cyklistiky, ale není to globální rozvoj, ve světě nemá ekonomickou podstatu. V jiných zemích nemá šanci se uživit a mimo Belgii vlastně neexistuje.

V posledním díle Toi Toi Cupu byla nejzajímavější účast Adama Ťoupalíka, bývalého cyklokrosaře, ale dnes úřadujícího mistra republiky na silnici. A to je ta původní podstata cyklokrosu - pro závodníka/silniční hvězdu by to měla být dobře zaplacený závod v období, kdy se jiné závody nekonají. V Čechách bohužel není a to je ten rozdíl od cyklokrosu belgického.

Tam, kde pořadatel nezaplatí hvězdy, nepřijdou diváci platící vstupné a naopak nebudou tam startovat hvězdy lákající platící diváky.