Převážně belgické závody, belgičtí závodníci a vlastně jen belgické finance. Takový je současný cyklokros, kde belgická dominance drtí mezinárodní cyklokrosovou scénu. Belgičané nemají konkurenci, ale už to škodí i jim. Chce to změnu.

A jedna změna opravdu přišla, kterou však nejspíš neplánovali ani samotní promotéři cyklokrosových seriálů. V cyklokrosu známe nejstarší seriál - Superprestige a teď se přidal organizátor Flanders Clasics v roli promotéra světového poháru UCI. Prudce přidal na počtu akcí (v této sezóně 16!) a tak nějak asi chtěl vytěsnit domácí konkurenci, protože jiná neexistuje. Díky tomu jsme si my, cyklističtí fanoušci, mohli užít sobotní Superprestige v přímém přenosu Eurosportu a nedělní Světový pohár v záznamu.

Belgické cyklokrosy jsou tradičně v televizi, ale bývaly jen v belgickém televizním programu, světový pohár se snaží o mezinárodní dopad a dostal se na obrazovky Eurosportu. Na to reagovala Superprestige a také podepsala s Eurosportem smlouvu, pochopitelně ji to stojí peníze navíc a bude chtít i širší mediální dopad.

A když se belgičtí promotéři odhodlali investovat do mezinárodního televizního pokrytí, budou také chtít mezinárodní konkurenci, jinak to diváky mimo Belgii nebude zajímat. Diváky u nás, ve Švýcarsku, Nizozemsku, Německu, USA a dalších zemích nemůže sledování belgických cyklistů s několika výjimkami dlouho bavit. Je to jednoduché a jsou to spojené nádoby, které mohou pomoci cyklokrosařům z jiných zemí získat smluvní podmínky - tedy především startovné, na kterém disciplína vždy žila. To platí především pro Superprestige, UCI startovné nenabízí. 

Mezinárodní konkurence bývala v cyklokrosu běžná a pro celou disciplínu byla prospěšná. Cyklokros v poslední době stagnoval, ale kdyby se podařilo do terénu nalákat talentované závodníky i z jiných zemí a udržet je zde i do mužů, vše by se změnilo. Cyklokros je atraktivní disciplína pro diváky, ale závodníci si v současnosti vydělají více na silnici. Pokud se podmínky zlepší, v cyklokrosech bude víc zahraničních hvězd, diváky bude disciplína zajímat ještě víc.   

Je otázkou, jak se ze zvýšenými náklady poperou organizátoři v případě Superprestige a vlastně i závodníci v případě Světového poháru. Když pomineme tři závody v USA, tak i třináct akci v Evropě je velké sousto, vyžaduje hodně cestování a velké náklady s nejistými financemi na konci.

A z důvodů velkého počtu Světových pohárů máme vlastně už dvě třetiny domácího ToiToi Cupu za sebou a teď je otázkou, jak velký domácí peloton dožije zbytek sezóny a jestli někdo z českých cyklistů získá i smluvní podmínky na belgických závodech.