Slovinský čaroděj Davo Karničar sjel jako první Mount Everest a kompletní sestavu 7 summits na lyžích. Čeští bikeři, ostřílení freestyloví jezdci, se vydali sjet vysoké hory na kolech. Zatím „šestky“, ale jejich chuť se tím, zdá se, nenasytila.
„Byla to delší a intenzívější cesta, než jsme si na začátku mysleli. Vymysleli jsme si ji před rokem a půl. Navazujeme na expedici na Kilimanžáro. Skvělý zážitek, ale za chvíli nám přišel málo, trošku nudný jít tam jen pěšky,“ vzpomíná Zejda. A tak se spojili se zkušeným horolezcem Honzou Trávníčkem, který už vystoupal na šest osmittisícovek. Ten jim nejdřív rozmluvil jeden kopec v Chile, ale vzápětí doporučil Mera Peak. „A navíc nabídl, že pojede s námi. Stálo nás to mnoho příprav, testování kol na sněhu a shánění peněz,“ dodává Zejda.
„Našli jsme kopec, vylezli jsme a sjeli ho,“ shrnuje třítýdenní pobyt v Nepálu druhý parťák Ondřej Novák. „Před sjezdem jsme měli kola na zádech osmdesát kilometrů ze 115 kiláků dlouhé pouti. Pomohlo to k aklimatizaci, když jsme už nemohli, kluci nepálský nám dva dny odlehčili. Ale i tak jsme si užili spoustu strastí, výškových nemocí a tak,“ doplňuje.
První část sjezdu měli sedák a byli navázaní, fixní lano má jen dvacet metrů. „Jsou tam trhliny a přes ně visí ta lana. Riziko, že spadnou, bylo 50:50, to jsme nechtěli pokoušet. Nebyla tam pro mě jednoduchá rozhodnutí,“ vysvětluje vůdce výpravy Trávníček. „Můžete si zaplatit vrtulník, ale o tom to přece není. Cesta je důležitá, víc než vrchol. Jsem zvyklej, že se na nás na průvodce lepí magoři. Nepál mám prochozený, Mara Peak mi dával smysl na sjetí. Musíte se tam dostat postupně, udělat si červené krvinky a při organizaci na místě neustále improvizovat. Zadařilo se nám to,“ hodnotí.
Zejda, který nechal doma ženu v devátém měsíci těhotenství, ještě doplňuje: „Něco jsme si vysnili, spousty lidí nám to rozmlouvalo, ale nějak se to nakonec sešlo. Museli jsme si pomáhat navzájem každý krok fyzicky i psychicky. Kdybych to všechno věděl předem, asi bych se do toho nepustil. Nedokážu si představit někoho jinýho, kdo by to se mnou dal, než Ondru.“
Kde přišel nejsložitější krizový moment? „Druhý den s kolem na zádech… nečetl jsem itinerář, přiznávám,“ říká Novák. „Za šest dní si ale tělo zvyklo, bez toho bychom to asi nevyšli. Pak nahoře jsme viděli třicet centimetrů širokou cestu s rozbředlým sněhem. Doprava dolů asi 150 metrů ledové stěny, doleva sněhová stráň s trhlinami. Tam by se asi padat dalo, vyhodnotili jsme.“ Oba jeli na kolech Kelly´s Thorx, vážících k 16 kilům, táhli na hřbetě i pláště s hřeby, které pak nevyužili.
„Zážitků je spousty,“ pokračuje Zejda. „Druhý den po deseti hodinách chůze sedící Ondra říká do kamery, že už nemůže mluvit. Jak si pak stoupl, zadní kolo se mu zachytilo do stromu. A on se s tím stromem pohádal. A to hodně sprostě. Udržet nervy bylo vážně těžký.“
Trávníček si prý nahoře uvědomil, že i když jim z obavy o bezpečí zakáže kopec sjet, stejně pojedou. Novák těsně před zhoupnutím se z horizontu prohlásil: „V pohodě.“ Zejda se jen pousmál: „Já jsem věděl, že lže.“ Trávníček dodává: „Měli jsme štěstí, o deset dní později už by to po změně počasí nešlo. To už před naší cestou napadl metr sněhu.“
Pravá část kopce byla navíc zmrzlá a podél ní se nacházela propast. „V jednu chvíli mě to při sjezdu vytáhlo právě na pravou stranu, naštěstí se mi podařilo vyrovnat směr a pokračovat. Když už jsme si mysleli, že to nejnebezpečnější máme za sebou, zatáhlo se a my jsme byli rádi, že vidíme, kam máme jet,“ svěřil se Novák. Problémy se nevyhnuly ani Zejdovi. „Omylem jsem najel na jednu z ledovcových trhlin a propadlo se mi zadní kolo. Musel jsem rychle seskočit a přitom hrozilo, že spadnu do několikametrové díry. Naštěstí jsem i já utekl hrobníkovi z lopaty,“ oddechl si.
Výpravu provázel i filmový štáb Drive Film Factory. Režisér Matěj Pichler a dva mladí kameramani Tomáš Koucký a Tomáš Dudek, ano, ještě před dvěma lety člen bikové stáje Gapp system/Kolofix, kteří horu vyběhli na skialpech a pak sjížděli ve čtyřiceticentimetrovém prašanu, aby pořídili co nejlepší záběry. „Doma jsme měli další dva kameramany. Nechceme jen dokument o tom, jak někdo šel na kopec a sjel ho. Stojí za tím velký příběh těchhle kluků. Bude to celovečerní dokument, uvidí ho celý svět,“ plánuje nadšeně režisér. Už na podzim by měl být k vidění na Netflixu.
„Neskutečný výkon, který se zapíše do historie cyklistiky,“ ocenil jejich výkon reprezentační trenér a bývalý úspěšný cyklista René Andrle jako zástupce partnera L27, který pomáhal cestu financovat.
„Bojím se, že to nebyl náš společný výlet,“ prohodil ještě Zejda závěrem. „Asi se vrátíme do Nepálu, řešíme pár kopců nad sedm tisíc, vypadají zajímavě, že se mohly dát sjet. Už to bude i horolezení,“ dodal Novák.