Martine, jak a kdy ses dostal k silniční cyklistice, kdo tě v začátcích nejvíc ovlivnil co se týče tvého okolí?

K silniční cyklistice jsem se poprvé dostal v jedenácti letech, ale svůj první silniční závod jsem po předešlých závodech na horském kole jel až ve dvanácti. K cyklistice mě přivedl táta, který na kole také jezdil.

Jak se stane, že při přechodu do juniorů se český cyklista dostane do prestižního Auto Eder. Měla rozhodující vliv GPWB 2021, kde jsi se předvedl ve výborném světle a kde Auto Eder startoval?

V minulém roce se mi všechny důležité závody se zahraniční konkurencí povedly, ať už to byla GPWB, Závod míru U17 v Jevíčku či Regionem Orlicka, a díky tomu si mě všimli a po výkonnostních testech a scouting procesu i vzali. 

Vyšel jsi z líhně Stadionu Louny, kde šéfuje a trénuje Milan Chrobák. Říká se o něm, že je nesmlouvavý trenér. Je to pravda nebo jsou to „pomluvy“?

Osobu trenéra Milana Chrobáka vnímám pozitivně, díky němu jsem získal spoustu zkušeností, uvedl mě do silniční cyklistiky a také jsem zjistil, že se právě silniční cyklistice chci věnovat.

Je zázemí, podmínky atd. v Auto Eder úplně "jiný svět" proti tomu, co jsi předtím v cyklistice zažíval?

V týmu máme perfektní zázemí, materiál, závodní program a také skvělou skupinu a tréninkové kempy. Už jako kadet jsem měl skvělou výbavu a podmínky, ale teď je daleko více možností závodit.

Díky tomu, že jsi členem této juniorské zálohy Bora-hansgrohe, máš kvalitní závodní program. Popiš z pohledu tvých pocitů a výsledků dosavadní sezónu.

Sezónu zatím hodnotím pozitivně. Téměř všechny závody, na které jsem se více soustředil, se povedly a také už jsem nasbíral spoustu zkušeností. Závody venku jsou o něčem jiném a myslím si, že to je to, co mě také hodně posouvá.

Vyhrál jsi MČR v kategorii juniorů. Jak z tvého pohledu závod probíhal, s jakou jsi do něj šel taktikou, jak se ji podařilo realizovat, překvapilo tě v průběhu závodu něco?

Závod byl dlouhý, takže se ze začátku závodilo s respektem. Závod jsem chtěl pojmout aktivně, ale zároveň chytře, protože na startu byla spousta jiných týmů s velkou početní převahou. Závod se nakonec zcela rozhodl až v posledním okruhu, kdy jsem několikrát zkusil zrychlit a poslední útok už z vyššího tempa vyšel a společně s Tomášem Sivokem jsme v nejtěžším stoupání na okruhu odjeli.

Je to tvůj dosud nejcennější výsledek, nebo si ceníš některých zahraničních víc, jelikož byly dosaženy v náročnější konkurenci?

Mistrovského dresu si cením hodně, obzvlášť na takové trati, a jsem rád, že ho budu moct vozit i celý příští rok. K tomuto výsledku bych asi přirovnal například etapový závod Tour du Pays de Vaud ve Švýcarsku, kde jsem skončil devátý celkově a druhý mezi juniory prvním rokem, ale dres mistra ČR je speciální a jsem za něj hodně rád.

Jak si vůbec podle tebe stojí současná česká juniorská cyklistika ve srovnání se světem?

Myslím si, že letos patříme k nejlepším a také se to na mnoha závodech s reprezentací potvrdilo.

Jaké máš plány v další části sezóny a jaké cíle?

Teď mě čeká mistrovství Evropy v Portugalsku a hned poté etapový závod ve Francii. Závodů bude ještě spousta, a tak bych rád přidal další dobré výsledky. 

Kam směřuješ z dlouhodobějšího hlediska: do World týmu a na Tour de France?

Samozřejmě dostat se do World Tour týmu je sen, a to samé jet Tour de France, takže budu dál trénovat a sbírat zkušenosti a uvidíme.

Po Grand Prix West Bohemia. Martin druhý zprava.

Dnes se v cyklistice prosazuje specializace, ty se vyhraňuješ jako výborný vrchař, ale vypadá to, že jsi schopen výborně zvládnout i klasikářské závody. Nebo je to jen vnější dojem a je to úplně jinak?

Myslím si, že jsem vrchař, a společně s tím bych se chtěl zdokonalovat jako jezdec na celkové pořadí, protože mě etapové závody nejvíce baví a jsem také schopen zajet dobrou časovku. Ale jsem teprve junior, takže uvidím v následujících měsících a letech.

Prozraď něco z tvých tréninkových deníků: kolik za sezónu najedeš hodin a kilometrů, trénuješ převážně sám nebo ve skupině, kdo tě vlastně nyní trénuje, staráš se doma sám o bicykl nebo na to máš "lidi" atd.?

V minulých letech jsem trénoval převážně ve skupině, ale od konce minulého roku jezdím hlavně sám, či v malé skupině. Bydlím v Ústí nad Labem, takže to mám kousek do Krušných hor nebo do Středohoří. V týmu máme trenéra a sportovního ředitele Christiana Schrota, od kterého máme tréninkové plány, díky kterým mi nevadí jezdit sám. Hodiny tréninku se mění, záleží v jaké fázi tréninku jsem, může jít o vytrvalostní tréninky anebo o intenzivní. Daný počet hodin nebo kilometrů nemám, protože to může během roku ovlivnit spousta věcí. O kolo se mi doma stará táta. Co se týče zimní přípravy, tak se věnuji i tréninku v posilovně a někdy se i rád svezu na horském kole. Cyklokros a dráhu jsem jezdil dříve, ale teď se čistě soustředím na silnici a tak mi to i vyhovuje. V zimě také už od mala rád jezdím na běžkách, s týmem jsme byli v zimě na soustředění. Přijde mi to jako dobrá příprava a zpestření tréninku. 

Martine, děkuji a přeju, ať se ti vyplní všechny cyklistické sny.