207 km z Arrone do Giulianovy. 2923 výškových metrů. Opět pouze jedna vrchařská (69. km) a jedna sprinterská (193. km) prémie. Vrchařská prémie stála za to (17,2 km, 5%), ale aby rozhodovala, musela by být mnohem blíže cíli.
3 km po startu jelo vpředu 6 lidí: Lorenzo Quartucci (Team Corratec-Vini Fantini), Davide Bais a Mirco Maestri (Polti Kometa), Alex Tolio (VF Group-Bardiani CSF-Faizanè), Jonas Abrahamsen (Uno-X Mobility) a Alexander Kamp (Tudor). Quartucci a Bais už byli v úniku ve druhé etapě a měli tak zvýšený zájem o body na vrchařské prémii.
Jenže ten samý cíl projevil a úspěšně Kamp. Quartucci sice za teploty 2°C pobral 3 body za 2. místo, ale Baisovi stačily 2 body na to, aby se o jediný bod dostal do čela vrchařské soutěže a po etapě převzal od Richarda Carapaze (EF Education-EasyPost) trikot nejlepšího vrchaře.
Uprchlíci dostali od pelotonu, vedenému především týmy, které si věřily do spurtu, tedy Alpecin-Deceuninck (Philipsen), Soudal-Quick Step (Merlier) a Lidl-Trek (Milan), až 5 minut.
Necelých 30 km před cílem se vedoucí skupina rozpadla a vpředu zůstala pouze trojice Kamp, Abrahamsen a Maestri, který vyhrál sprinterskou prémii.
Posledních 1,5 km bylo stoupavých, zpočátku až 6%, ale závěr na 2%, takže nic, co by sprinteři neměli zvládnout.
Teprve až tady se peloton dostal na záda trojici v úniku. Postupně se vraceli do pelotonu, mizivou šanci ale nemínil pustit norský závodník. 50 metrů před cílem ho přeletěli ti, co se utkali ve spurtu hlavní, téměř 80 hlav čítající skupiny o etapu.
Nezúčastnil se toho mj. Tim Merlier, který vypadl z pelotonu 12 km před cílem. Pokusil se ho zastoupit Julian Alaphilippe, ale neměl na to výkonnost.
O etapu se utkaly přesně ty typy, kterým takto náročný průběh – dlouhá etapa, hodně výškových metrů, stoupavý závěr – typově vyhovuje.
A přesně to byla voda na mlýn Jonathana Milana, který dokázal udolat těsně před páskou Philipsena. Získal tím nejen etapu, ale díky bonifikačním sekundám přeskočil dosavadního lídra závodu Juana Ayusa (UAE Emirates) a do páté, páteční etapy oblékne modrý dres vedoucího závodníka.
Jonathan Milan: "Hodně jsem si dnes věřil, ale především to byla důvěra, kterou mi tým dal, která byla největším impulsem k vítězství. Chci jim poděkovat, protože dnes se všichni věnovali mé věci, všichni se dali k dispozici, aby tu práci udělali. Dal jsem ze sebe všechno, ale bez jejich podpory bych to tak dobře nezvládl. Toto není moje vítězství, ale stoprocentně naše vítězství. Dokončit jejich týmovou práci je moje práce a je to věc, která mě nejvíce motivuje. Ocenit práci, kterou pro mě jiní dělají, je neuvěřitelný pocit zadostiučinění, a pro mě nejkrásnější."
"Cítím, že jsem stále na začátku své cesty. Mám tým, který mi tolik věří, který mě podporuje. Sprinty mi jdou dobře, vím, že se umím ubránit v krátkých časovkách a klasiky jsou můj sen. Kam se můžu dostat, to ještě nevím a upřímně o tom moc nepřemýšlím. Mým cílem je nyní růst, pracovat. Každý závod je příležitostí se učit. A někdy musíte udělat chyby, abyste pochopili, jak se zlepšit. S týmem jsme se vydali na společnou cestu, musíme v tomto směru vytrvat. Jsem přesvědčen, že v budoucnu můžeme dosáhnout mnoha skvělých věcí," uvedl na týmových stránkách mohutný (193 cm, 84 kg) italský 23letý cyklista.
S velkou pravděpodobností si dres lídra závodu užije právě jen následující etapu, protože přichází na řadu druhá nejtěžší, zakončená 24 km před cílem nejprve 12 km dlouhou VP (6,2%), po sjezdu kratším výstupem (2,1 km, 5.1%) a poté stoupavým závěrem, který se v posledních 400 metrech výrazně zvedne směrem vzhůru.
Zatímco pro naprostou většinu favoritů celkového pořadí to dosud bylo o tom neztratit, tak tentokrát už to bude o tom něco získat.
