Od startu úřaduje vítr!
Už 8 km po startu se na silném větru o síle kolem 40 km/hod. peloton rozdělil. Z favoritů v té čelní chyběl mj. Oliver Naesen (AG2R), který o 10 km dál spadnul společně s Kwiatkowskim (Ineos) a Vanmarckem (EF).
Čelní skupina se dále dělila a v té přední se neudrželi z předstartovních favoritů například Ewan (Lotto), Trentin (CCC) a Kristoff (UAE). Jelo se jak o život, po 50 km překračovala průměrná rychlost 51 km/hod.
140 km před cílem se spojily dvě první skupiny a vznikla tak situace, kdy se na čele pohybovalo 23 mimořádně silných jezdců, z nichž hned pět neslo dres Deceuninck-Quick Step. Nechyběli mezi nimi Lampaert ani Sénechal.
Měli však silnou konkurenci v cyklistech v tmavomodrých dresech Alpecin-Fenix, kteří tam byli ve čtyřech, a to včetně Van der Poela, Merliera a Kriegera. Dále tam byli tři lidi Lotto-Soudal včetně Degenkolba, dva z CCC Trentin s Van Keirsbulckem (CCC), také Küng (FDJ), Laporte (Cofidis), Walscheid (NTT), Drucker (Bora), Lawless (Ineos), Hofstetter (Israel) či Bystrom (UAE).
V té době na závod rezignovali Ewan, Kwiatkowski i Colbrelli (Bahrain) a nasedli do doprovodných aut. 125 km před cílem spadl Frison (Lotto), který jel v čelní skupině, a musel také závod vzdát.
115 km před cílem činil náskok vedoucích závodníků na další skupinu kolem jedné minuty. 15 vteřin za ní jela další s například Naesenem a Vanmarckem, kteří se po pádu horko těžko propracovávali dopředu. Po 100 km závodu se totiž průměrná rychlost jízdy pohybovala těsně pod hranicí 50 km/hod. a vítr dosahoval téměř stejné hodnoty!
Souboj skupin
60 km do cíle a rozdíl mezi první a druhou skupinou, kde bylo 27 lidí, činil 30 vteřin. V obou skupinách se jelo maximální tempo, ale první se ukazovala silnější. O 10 km dál se totiž rozdíl zvýšil o dalších 15 vteřin.
Vzadu se snažili borci Jumbo-Visma, Trek-Segafredo včetně Jaspera Stuyvena, Israele, přestože vepředu měli Hofstettera, a i samotný Kristoff se pilně otáčel na špici. Jediní, kdo se byť ve větším počtu jen vezli, byli tři borci EF, čekající na Vanmarcka.
V první skupině pracovali všichni, jen Hofstetter a Bystrom občas jemně narušili tempo. To samé ale v druhé dělal například Vansevenant z Deceuninck. Výsledkem bylo, že 40 km před cílem činil náskok vedoucí dvaadvacítky už 55 vteřin.
Další dělení na větru!
35 km před cílem na široké rovné silnici mezi poli se to na uragánu trhlo i v první skupině. Na čele zůstalo 13 lidí. Nizozemec Havik z Riwalu ve snaze uviset skončil na zemi, a tím pádem i v závodě. Druhá skupina se buď smiřovala s osudem, nebo už nebylo tolik sil. Vedoucí třináctka navýšila náskok na 1:10.
V první skupině se ještě zvýraznila převaha Alpecin a Deceuninck, kteří tu měli 4, resp. 3 cyklisty. Zůstali tu i Drucker, Trentin, Hofstetter, Degenkolb, Küng a Laporte. Chyběl tu však trošku překvapivě Sénechal. O pár kilometrů dál se do čela dokázal vrátit ještě Van Lerberghe (Deceuninck), přivezl s sebou sice Bystroma, ale vyrovnal skóre s Alpecinem na 4:4.
25 km před cílem činil rozdíl mezi skupinami 1:25 min. Ovšem zhruba uprostřed mezi nimi se stále snažila z čela odpáraná čtveřice Sénechal, Van Keirsbulck, Walscheid a Benjamin Declercq (Arkéa).
Van der Poel v příkopu!
Na větrném úseku rozjel terezín Alpecin hlídaný borci Deceuninck a trošku paradoxně odpárali pouze týmového kolegu Kriegera, který přivedl do potíží další tři borce, mezi nimi i Trentina, ale ti si na rozdíl od něj dokázali dopředu doskočit. Při druhém terezínu došlo na Hofstettera.
Následoval průjezd městem a klid před bouří. Větrnou i závodnickou.
Pak to přislo. Ven z města, otevřený úsek, silný boční vítr. Van Lerberghe a Asgreenem rozjeli maximální tempo na terezínu. Van der Poel nacházející se na levé krajnici a ve snaze uchránit se větru sletěl do hlubokého příkopu! Dlouho se nezvedal, a když, tak vypadal hodně otřeseně!
Deceuninck využívá převahu!
Na samém čele po této akci zůstali čtyři borci Deceuninck! S nimi Trentin, Degenkolb a Merlier. Čtveřice dalších jízdou na hraně možností se pokoušela docvaknout dopředu, z ní to nakonec zkusil sólo Drucker, několik stovek metrů to měl na deset metrů, a pak mu došlo!
Na rozdíl od něj si síly jinak rozložil Rickaert z Alpecinu a v následném techničtějším úseku trošku schovaném před větrem rozšířil počet lidí na čele na osm.
8 km před cílem se začalo nastupovat. Declercqa pokryl Merlier, nastoupil Trentin, na zadním kole Lampaerta. Jakmile Trentin zpomalil, kontroval Lampaert a nebylo nikoho, kdo by ho stíhal. Bylo vyřešeno!
Pakliže Lampaert po Flandrech mluvil o tom, že je velká škoda zrušeného Roubaix, protože si na ně věřil, tak to nejspíš nebylo jen přehnaně sebevědomé prohlášení.
A protože se situace po odjetí Lampaerta trošku zklidnila, zezadu si do skupiny dojeli Drucker a Küng. Lampaert jel totální hranu, stíhat se ho pokoušel na špici skupiny Rickaert pro Merliera, ale v souboji jeden na jednoho neměl mnoho šancí.
2 km před cílem se za Lampaertem začalo bojovat o stupně vítězů. Po několika pokusech těch, co se nemohou spolehnout na sprint, tedy například Künga, se to nakonec podařilo Timu Declercqovi. Teprve kousek za ním si to rozdali klasikářští sprinteři, z nichž se těsně na pásce prosadil Merlier před Degenkolbem, Druckerem a Trentinem.
Strhující závod v nehostinných podmínkách větru, chladu a mokra. Ukázka toho, že rovinatý závod nemusí při shodě správných cyklistických okolností znamenat zákonitě nudu.
Pro Deceuninck sice menší, ale přeci jen náplast po smolných Flandrech!
