Ze tří klasických etap byla na pořadu ta nejlehčí z těžkých. První vrchařská prémie čekala na 14. km. Ale nedočkali se jí outsideři z úniku, jelikož lídr útočil! Odjelo s ním devět lidí včetně např. Keldermana, Bernala, Carapaze či Gaudua. Vingegaard vyhrál vrchařskou prémii a po sjezdu i rychlostní.

Teprve při stoupání na druhou VP s vrcholem na 58. km se vytvořil klasický denní únik. Z World týmů v něm byl Piccolo (EF Education), z druhodivizních De la Cruz, který pro letošek přestoupil z Astany do Q36.5.

Uprchlíci se podělili o  třetí vrchařskou a druhou rychlostní prémii a 20 km před cílem najeli do posledního stoupání. Tady za to vzal Castrillo (Kern Pharma) a všem odjel. To samé ale z hodně očesané skupiny pronásledovatelů učinil Vingegaard.

Do sjezdu se už pouštěl společně s Castrillem s náskokem 20 vteřin na pronásledovatele. Sjezd pojal útočně, žádné ohledy na možné riziko, navíc se zdálo, že to má najeto, jak skvěle to zvládal v rychlosti 75 km/hod. Takže na rovině už byl zase sám. A měl na skupinu favoritů o 5 vteřin víc.

Zbývalo 7 km ve zvlněném terénu. V cílové rovince se mohl s předstihem radovat, takže na prvního z 19členné skupiny Carlose Canala (Movistar) nakonec připsal „jen“ 29 vteřin.

Před zítřejší nejtěžší etapou, do níž vstupuje v roli držitele dresu lídra celkové klasifikace, vrchařské i bodovací soutěže, má náskok 1:13 na druhého Egana Bernala.

„Byl to náročný den, který začal chladně, ale naštěstí se ke konci trochu oteplilo. Tým udržoval brejk na dostřel, po kterém jsem svou šanci využil. Naštěstí jsem vydržel až do cíle,“ ohlédl se za svým zhruba 20kilometrovým sólem vítěz etapy a průběžný lídr.

"Rád bych řekl, že jsem chtěl zkusit časovku, ale nebylo tomu tak. Možná to tak vypadalo, protože jsem chtěl být co nejvíce aerodynamický a co nejrychlejší. Ale to nemělo nic společného se zmeškanou časovkou.“